Ve čtvrtek Rodolfo Frič také představil svou Indiánskou knížku. Na pražské Ruzyni přistál sedmdesátiletý Rodolfo spolu s učitelkou češtiny v Paraguayi Anežkou Veselou a jejím synem Geronimem už v úterý večer, jeho aklimatizace zatím probíhá podle plánu.
"Je v pohodě a všechno se mu moc líbí, i když máme poměrně hektický program," řekla iDNES.cz Yvonna Fričová. V Evropě je Ferreira Frič vůbec poprvé.
O svých příbuzných z paraguayského kmene Čamakoko se Yvonna Fričová, manželka Pavla Friče, s nímž založila občanské sdružení Checomacoco, které paraguayské indiány z tohoto kmene podporuje, dozvěděla v podstatě úplnou náhodou.
Mladý A. V. Frič na přelomu 19. a 20. století "se 'zvláštní úzkostí v srdci a chvěním v celém těle' propadl kouzlu divočiny, tajemným nocím plným zlověstného volání sýčka a mužným vzorům indiánů, kteří si cenili osobní svobody víc než vlastního života," píše Yvonna Fričová v předmluvě Indiánské knížky.
Do Latinské Ameriky se v prvních třiceti letech 20. století pravidelně vracel. Úplně původně tam jel zkoumat a hledat kaktusy. Pak ale usoudil, že pro vědu a lidstvo budou užitečnější jeho poznatky o nejakutněji ohroženém druhu - divokých vnitrozemních indiánech z Gran Chaka a Mato Grossa. Frič tam navázal na práci italského fotografa a malíře krajin Guida Boggianiho, který v Paraguayi za nejasných okolností zahynul v roce 1901.
Kromě toho se dobrodruh také zadíval "do černých velkých očí, hlubokých jako říční záliv a lesklých jako oči laně," jak sám napsal. Jeho paraguyaské krasavici se říkalo Černá kachna, samotnému Fričovi pak přezdívali Bílý orel.
"O zážitcích toho druhu však důsledně mlčel a nebyly ostatně ani tím, co mezi indiány hledal. Tak se stalo, že o jeho indiánské dceři Hermíně (zemřela v roce 2009 ve věku 104 let - pozn. aut.) se jeho česká rodina dozvěděla až se stoletým odstupem. Náhodou-nenáhodou, tak jak to v životě chodí," napsala Fričová.
Spisovatelské nadání zdědil Rodolfo po dědečkovi
Svého českého předka si Rodolfo pamatovat nemůže. V roce 1944, kdy A. V. Frič zemřel v Praze na tetanus, byly malému Rodolfovi teprve dva roky. Po svém dědečkovi nicméně zdědil mnohé, například spisovatelské nadání.
"Mým vroucím přáním je, aby moje vyprávění přineslo užitek a otevřelo evropská srdce indiánům Čamakoko," napsal sám Rodolfo, který to své srdce otevřel právě proto, aby se tím odvděčil za pomoc a podporu ze strany Čechů.
Z Rodolfova dopisu manželům Fričovým, 15. ledna 2004"Vážený bratranče Pavle s manželkou Yvonnou, přeji vám šťastný Nový rok a přeju si, abyste se stále měli dobře. My se také máme dobře a těšíme se dobrému zdraví, až na pár těžkých případů chřipky. Mojí mamince Herminii se blíží stovka, je slabá jako věchýtek a hodně spí. Z devíti dětí, které měla, nás zůstalo pět. Já pracuji jako dobrovolný zdravotník. (...) Sestřenice Yvonno, chtěl bych, abys informovala vládu v tvé zemi, že v Paraguayi žijí indiáni s českou krví, kteří potřebují pomoc svých krajanů, aby mohli žít jako civilizovaní lidé." |
Díky jeho prvotině s jednoduchým názvem Indiánská knížka, kde se prolínají jeho příběhy s těmi dědečkovými, se čtenář dozví autentické a skoro až pohádkové příběhy z exotické Paraguaye. Kniha je zároveň opatřena i množstvím poznámek a vysvětlení Yvonny Fričové, která ji také editovala.
Vedoucí Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Opatrný do své recenze napsal, že "text není v žádném případě jen důležitým pramenem pro zkoumání antropologů, ocení ho možná ještě více čtenář zajímající se o tvorbu autorů, kteří se snaží osobitým způsobem reflektovat komplikovanou skutečnost dnešní společnosti."
Knihu vydává nakladatelství Titanic, jejím zakoupením čtenáři přispějí deseti korunami na projekty občanského sdružení Checomacoco.
V Česku stráví "český indián" pět týdnů, zavítá i mezi kaktusáře
V České republice stráví výprava z Paraguaye celkem pět týdnů. Kromě Prahy se účastní například i kaktusářského setkání v Jihlavě, podívá se ale i do Ostravy, Olomouce, Českého Krumlova či Jindřichova Hradce.
Yvonna Fričová k příležitosti této návštěvy založila Rodolfovi blog, kde poctivě zaznamenává průběh jeho cesty po České republice. V Praze se mohou zájemci s "českým indiánem" setkat například 18. září na Dobešce, kde bude Rodolfo mimo jiné předčítat svoje texty v rodné čamakokštině. Ta podle slov jeho příbuzné zní, skoro jako když si pustíte kazetu obráceně.