Doménu prezidentka2023.cz má od prosince 2019 zapsanou Hana Lipovská. Podle registru nic.cz platí do prosince 2022. Pro ekonomku, exčlenku Rady České televize a neúspěšnou kandidátku do Sněmovny v říjnových sněmovních volbách za uskupení Volný blok, ale k využití pro její osobní kandidaturu být nemůže.
Důvod je jednoduchý, o Hrad se může ucházet ten, „kdo alespoň druhý den volby prezidenta republiky dosáhl věku nejméně 40 let,“ říká zákon a Lipovská to splní až v roce 2030.
„Doména má využití pro to, čím se zabýváme, to znamená analýza mediální, politická, etická a ekonomická. Měla jsem zájem tuto doménu mít, ale víc vám k tomu říct nemůžu,“ řekla iDNES.cz Lipovská.
Spekuluje se tak, že by doména mohla být pro její blízkou spolupracovnici z uskupení Volný blok, bývalou europoslankyni a neúspěšnou kandidátku na prezidentku v roce 2008 za KSČM Janu Bobošíkovou. K jakému účelu by ji chtěla použít, ani Bobošíková neprozradila. „To je tajné. Domény se dají kupovat z nejrůznějších důvodů, a zejména pokud působíte v mediální oblasti, tak se pak s nimi dá i různě hrát,“ řekla Bobošíková pro iDNES.cz.
Svoji kandidaturu už dříve nevyloučila. „Mám nasbírané nějaké poslanecké podpisy, čehož si samozřejmě velmi vážím. Abych říkala, že budu kandidovat, tak to rozhodně ne. Nevylučuji to,“ zopakovala.
Za registraci domény zaplatí zájemce poplatek, který vychází například u ještě volné adresy prezidentka2023.sk na 230 korun ročně bez DPH.
Bobošíková v novém institutu varovala před návratem marxismu-leninismu |
Doménu prezident2023.cz má registrovanou Daniel Kašpárek, jehož jméno odkazuje na tvůrce webových stránek. Obsazená je i doména prezident23.cz, tu si registroval v únoru 2021 Josef Havlát, podnikatel z Velké Bíteše. Adresa prezidentka23.cz zatím zůstává volná.
Doménu prvniprezidentka.cz drží Petra Horáková Krištofová, zakladatelka nadačního fondu Apolena a jednatelka společnosti Meducapps, která vytváří aplikace pro lékaře a pacienty. Ta svoji kandidaturu ale vyloučila.
„V nadcházejících prezidentských volbách kandidovat nehodlám. Dokud mi to fyzická kondice dovolí, chci České republice sloužit jako vojákyně aktivní zálohy AČR, službu společnosti pak chci i v následujících letech vykonávat jako ředitelka Nadačního fondu APOLENA,“ uvedla pro iDNES.cz Horáková Krištofová.
„V případě, že v nadcházejících prezidentských volbách bude kandidovat dáma, s níž budu souznít, bude mi potěšením doménu prvniprezidentka.cz takové kandidátce poskytnout,“ dodala. Neupřesnila zda tak učiní zdarma, nebo za nějakou částku.
Podle zatím dostupných informací kandidaturu potvrdilo, nebo o ní uvažuje 22 osobností, z toho 14 můžu a 8 žen.
Podzimní průzkum vyhrál Babiš, druhý Pavel
V exkluzivním průzkumu agentury Median pro MF DNES z podzimu loňského roku vyšlo, že pokud by se volba odehrála právě v říjnu 2021, na druhé kolo (kam postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů) by měli největší teoretickou šanci tehdejší premiér Andrej Babiš a generál Petr Pavel.
Na třetí místo, byť se značným odstupem, se vyšplhal šéf STAN Vít Rakušan, který za sebou nechal třeba Miroslavu Němcovou či někdejšího prezidenta Václava Klause. Rakušan ale následně řekl, že kandidovat nebude, protože se chce věnovat práci ministra vnitra a předsedy STAN.
Exkluzivní průzkum: Kdo by se stal prezidentem? První Babiš, druhý Pavel |
Pod jménem Babiše je zaregistrovaných hned několik domén spojených se slovem prezident nebo hrad. Domény babisprezidentem.cz a babisnahrad.cz má zaregistrované Jan Šafrata. Jednu od roku 2012 a druhou si zaregistroval o dva roky později. Doménu andrejbabisprezident.cz si zaregistroval Vojtěch Bruk, tvůrce webových stránek. Domény andrejprezident.cz, andrejprezidentem.cz, andrejnahrad.cz jsou již také obsazené, ani jedna ne přímo Babišem.
Generál Petr Pavel má na rozdíl od Babiše doménu petrpavel.cz zaregistrovanou přímo na své jméno. Další domény jako petrnahrad.cz nebo petrpavelprezident.cz jsou zapsané na jiná jména.
Bude mít Česko poprvé prezidentku?
Výraznou tváří mezi ženami je vedle Mioslavy Němcové, která kandidaturu ještě zvažuje, advokátka Klára Long Slámová, ta potvrdila vstup do boje o Hrad loni v květnu. I ona už má nachystanou vlastní doménu klaralongslamova.cz.
Slámová se, která byla v roce 2010 několik týdnů poslankyní, se dostala do povědomí také díky celonárodně a mediálně sledovaným kauzám Jiřího Kajínka, kterého zastupovala, a Petra Kramného, který byl v roce 2016 za dvojnásobnou vraždu na dovolené v Egyptě odsouzen na 28 let, v níž byla zmocněnkyní poškozené rodiny.
Do boje o Hrad se hlásí další osobnosti. Eben ani Hašek kandidovat nebudou |
Svoji kandidaturu nevyloučil ani exministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. Doména kalouseknahrad.cz je od ledna roku 2021 zaregistrovaná pod jménem Jaroslav Janíček, stejně jako doména kalousekprezident.cz, prezidentkalousek.cz. Svoji osobní stránku miroslav-kalousek.cz už ale má v provozu.
Miliardář, podnikatel a matematik Karel Janeček loni oznámil, že kandidaturu zvažuje. V poslední době hlasitě vystupuje proti povinnému očkování. I on má svoji osobní stránku kareljanecek.com již v provozu. Domény janeceknahrad.cz a janecekprezident.cz jsou však zaregistrované pod jinými jmény.
Bo boje o Hrad chtějí i Denisa Rohanová, šéfka spolku Česká asociace povinných, a komik Miloš Knor. Hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES už sbírá podpisy pro nominaci svého šéfa Jakuba Olberta. Zemana by na Hradě rád nahradil i podnikatel Jaromír Soukup.
Ve veřejném prostoru se mluví i o dalších kandidátech. Mohli by mezi nimi být končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, bývalý premiér Jiří Paroubek, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, šéf odborářů Josef Středula nebo hudebník a někdejší politik Michael Kocáb.
Spekuluje se i o zájmu bývalého prezidenta Václava Klause nebo vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Aby se mohl kandidát ucházet o funkci prezidenta ve volbách, musí získat podporu buď 50 tisíc voličů, nebo dvaceti poslanců případně deseti senátorů.
Prezidentská volba se bude konat na počátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který už svůj post nemůže obhajovat. Přesto, že zájem ucházet se o křeslo prvního ústavního představitele země už řada kandidátů naznačila, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury zatím vyčkává.
