Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | foto: CNN Prima News

Zeman spoléhá na Bidena. Doufá, že přehodnotí stahování vojáků z Afghánistánu

  • 116
Prezident Miloš Zeman vyslovil naději, že s administrativou nového amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy změní svůj postoj ke stahování vojáků z Afghánistánu. Po společném obědě na Pražském hradě to řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Ten chce také naléhat na prezident Miloše Zemana, aby byl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zván na schůzky ústavních činitelů.

Vojáky z Afghánistánu slíbil stáhnout odcházející americký prezident Donald Trump, Zeman s tímto krokem dlouhodobě nesouhlasí. Oba politici spolu mluvili také o přesunu české ambasády do Jeruzaléma nebo o navázání méně formálních kontaktů se zástupci Arcachu, neuznané republiky v Náhorním Karabachu.

Jedním z témat rozhovoru během oběda podle Vondráčka byl nástup nového prezidenta USA Bidena a to, zda bude pokračovat stahování amerických vojáků z Afghánistánu. „Pan prezident vyslovil naději, že se změnou vedení v USA dojde i ke změně tohoto postoje,“ řekl Vondráček.

Spojené státy loni v únoru uzavřely s Tálibánem smlouvu, ve které se zavázaly stáhnout své vojáky, kteří v zemi působí od roku 2001. Povstalecké hnutí slíbilo, že zamezí útokům proti USA a jeho spojencům. V rámci dohody prezident Trump rozhodl o tom, že z Afghánistánu se do letošního jara stáhne 2 tisíce ze 4 500 amerických vojáků. Své vojáky tam mají i další země včetně České republiky.

Biden a jeho tým se k Afghánistánu zatím detailně nevyjadřovali. Není tak jasné, zda nový americký prezident bude pokračovat ve stahování vojáků ze země. Pochybnosti nad rychlým stažením vojsk v předchozích měsících vyjádřili spojenci USA a představitelé Severoatlantické aliance (NATO). Varoval před ním i Zeman, podle kterého by to byla chyba.

USA stáhne část vojsk z Afghánistánu a Iráku, Česko bude reagovat

S Vondráčkem probrali také otázku přesunu ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Předseda Sněmovny řekl, že tuto otázku v úterý řešil při jednání se zástupci Parlamentů zemí Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

Se Zemanem dále mluvil o Náhorním Karabachu, o který se nedávno střetla Arménie s Ázerbájdžánem. Podle Vondráčka se oba politici shodli na tom, že by „možná nebylo od věci“, aby na méně formální úrovni, například Poslanecké sněmovny, byl navázán kontakt ze zástupci Arcachu, tedy neuznané republiky ležící právě na území Náhorního Karabachu.

Dialog by s nimi podle šéfa Sněmovny mohl být veden například na vzdělávací či kulturní úrovni. „Všichni máme zájem, aby se tam situace uklidnila, aby nehrozila ani náznakem genocida, aby netrpělo obyvatelstvo a aby ten státní útvar třeba časem byl uznán,“ řekl Vondráček.

Šéf Senátu nebyl pozván

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) chce naléhat na prezident Miloše Zemana, aby byl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zván na schůzky ústavních činitelů. Vondráček to řekl po novoročním obědě se Zemanem, na který Vystrčil kvůli sporu s prezidentem pozván nebyl. Podle Vondráčka „je míč na straně“ Vystrčila. Bylo by podle něj vhodně, aby napsal dopis, ve kterém by uznal, že některá jeho vyjádření o Zemanovi nebyla vhodná. Vondráček se Zemanem mluvil také například o očkování. Prezident má podle něj dohodnut termín na příští týden.

Oběd Zemana s Vystrčilem začal ve 13:00 na Pražském hradě, oba politiky u něj doprovodil kancléř Vratislav Mynář. Prezident zve tradičně na novoroční setkání předsedy Sněmovny i Senátu, letos ale oproti zvyklostem Vystrčil pozván nebyl. Důvodem jsou spory, které prezident s druhým nejvyšším ústavním činitelem má. Jejich příčinou je především loňská cesta Vystrčila na Tchaj-wan, se kterou Zeman i další ústavní činitelé nesouhlasili. Vystrčil misí na Tchaj-wan naplnil odkaz svého předchůdce ve funkci Jaroslava Kubery (ODS).

Jsem přesvědčen, že míč je na straně pana Vystrčila, a že to, jak se vyjadřoval třeba o panu prezidentu, že lže, a říkal to několikrát, že to není vhodné, aby se takto spolu bavili ústavní činitelé a že by to třeba spravil nějaký dopis, kde by se to uznalo, že to možná není nejlepší nápad, že to je chyba.

Radek Vondráček (ANO)předseda Poslanecké sněmovny

Vondráček řekl, že by odlišoval pozvání na oběd a setkávání nejvyšších ústavních činitelů. Na koordinační schůzce k zahraničním záležitostem by podle něj předseda Senátu neměl chybět. „Budu nadále naléhat na pana prezidenta, jestli se s tím nedá něco dělat,“ řekl Vondráček. Záležitost je podle něj řešitelná. „Jsem přesvědčen, že míč je na straně pana Vystrčila, a že to, jak se vyjadřoval třeba o panu prezidentu, že lže, a říkal to několikrát, že to není vhodné, aby se takto spolu bavili ústavní činitelé a že by to třeba spravil nějaký dopis, kde by se to uznalo, že to možná není nejlepší nápad, že to je chyba,“ řekl.

Dodal, že do sporu Zemanovi a Vystrčilovi zasahovat nebude, protože to „jsou dospělí lidé a mají svůj vlastní rozum“. Poznamenal také, že cestou na Tchaj-wan i přes nesouhlas ostatních ústavních činitelů se Vystrčil zachoval jako sólista, čímž z Vondráčka učinil sólistu při dnešním obědě.

Dnešní setkání bylo podle Vystrčila neformální a oba politici spolu probrali více témat. Mluvili například o podzimních volbách, přípravě hnutí ANO na ně nebo o zahraničních záležitostech. Zmínili také očkování proti koronaviru. Zeman má podle Vondráčka stanoven termín očkování na příští týden, konkrétní datum si podle něj prezident sdělovat nepřeje.

Vondráček připomněl, že se Zeman obrátil dopisem na izraelského prezidenta Reuvena Rivlina, aby Izrael české straně pomohl s organizací očkovací kampaně. Zeman dnes podle předsedy Sněmovny dostal od svého protějšku kladnou odpověď. „To je dobrá zpráva pro nás, že třeba přijde pomoc i z této strany,“ řekl Vondráček. Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák obdržení dopisu potvrdil. Izraelský prezident podle něj pomoc přislíbil, zapojí se do ní podle něj izraelská vláda.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video