Naposledy ta myšlenka z úst českého prezidenta zazněla koncem srpna na setkání s diplomaty. „Když jsem před dvěma lety mluvil v evropském parlamentu o potřebě vytvoření evropské armády, zažil jsem některé úsměvy. Dnes by se nám taková armáda nesmírně hodila,“ řekl Miloš Zeman (viz zde).
V čem by se společné ozbrojené síly podle prezidenta hodily, je nabíledni. Hlava státu téma otevřela v souvislosti s migrací do Evropy a otázkou střežení hranic. Jako přesvědčený eurofederalista Zeman onu myšlenku razí už dlouho.
Není přitom sám. Pro vyslovení společných sil se v březnu vyslovil podle agentury ČTK předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a obdobný názor zastávají i dvě mocné ženy německé politiky - kancléřka Angela Merkelová a ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Byť hovoří o výhledovém řešení.
Nárok na prvenství si ostatně český prezident neklade. „Ta myšlenka se objevuje na zasedání Evropského parlamentu téměř pravidelně a teprve nyní byla posílena hrozbou imigrační krize. Není to tedy žádná nová myšlenka a nechci si proto uzurpovat prioritu. Pouze se připojuji k těm, kteří s tímto návrhem přišli předtím,“ uvedl prezident Zeman pro iDNES.cz.
Argumentem zastánců je, že by velká společná vojenská síla mohla být financována efektivněji, než jsou v konečném součtu armády evropských zemí, a ukázala by - slovy Jean-Clauda Junckera - že to Evropa s obranou svých hodnot myslí vážně.
EU Battlegroupsevropské „síly rychlé reakce“ Jednotlivé státy či skupiny zemí EU vyčleňují ze svých armád na půl roku bojová uskupení o síle nejméně 1 500 vojáků. Uskupení jsou určena k vedení samostatných operací či zahájení větších akcí po dobu minimálně 30 dnů (s prodloužením na 120), kdekoliv do 6 000 km od Bruselu mimo Arktidy, s rozmístěním do 10 dnů od rozhodnutí Rady EU. EU se snaží mít aktivní vždy dvě „battlegroups“ zároveň. Primárně nejsou určené k boji, ale k zajištění zásobovacích linií, oddělení znepřátelených stran či operacím humanitární, odzbrojovací či evakuační povahy. Určené jsou ovšem také k přípravě prostoru před přísunem hlavních sil ve větších operacích. |
Klíčová otázka, na kterou schází odpověď, zní, kdo a podle jakých mechanismů by armádě velel a jak by vlastně vypadala. Tedy zda by to byla mohutná síla vzniklá integrací armád jednotlivých zemí (čímž by státy o své vlastní armády přišly), nebo například menší, společně placené vojsko vybavené celým spektrem zbraní a techniky a schopné plnit nejrůznější typy misí.
Taková armáda by sice byla „evropská“ a Jean-Claude Juncker by (jak žertují kritici, protože šéf EK je z Lucemburska) konečně velel armádě, ale účel úspor by při zachování národních armád jen těžko splnila.
Uvítáme snahu EU zvýšit investice na obranu, říká generál Pavel z NATO
A pak je tu skutečnost, že 22 zemí EU je zároveň členy NATO, jehož akceschopnost stojí na síle armád jednotlivých členských zemí. Většina těch evropských má do plnění závazku vynakládat na obranu dvě procenta HDP daleko.
„Je na EU, zda myšlenku evropské armády převede do praxe. NATO v každém případě vítá veškeré snahy ze strany evropských členů Aliance zvýšit investice na obranu a posílit své schopnosti tak, aby byli schopni čelit bezpečnostním hrozbám, kterým je Evropa vystavena. Silná Evropa znamená též silné NATO,“ sdělil iDNES.cz předseda Vojenského výboru NATO, český generál Petr Pavel.
Pavel, v minulosti náčelník generálního štábu české armády, poznamenal, že ač jsou NATO a EU odlišné organizace, sdílejí stejné hodnoty a bezpečnostní prostředí, na jehož změny musejí reagovat. Důležité podle něj je, aby obě složky - zejména kvůli omezeným zdrojům - své schopnosti neduplikovaly.
Nikoliv překvapivě ale pokládá generál národní armádu za jeden z atributů státnosti a suverenity. „Měřeno pouze kritérii efektivity by jistě bylo levnější a zároveň účinnější sloučit 28 více či méně silných a schopných armád do jedné. Takový vývoj je však dosud velmi daleko od dosavadního stupně evropské integrace a v dohledné době bude i vzhledem k různosti názorů a priorit evropských států nereálný,“ soudí generál Pavel.
Úplné odpovědiDoslovné znění vyjádření gen. Petra Pavla, gen. Jiřího Šedivého, Františka Šulce a Lukáše Visingra k problematice armády EU |
Ani jeden z dalších odborníků oslovených portálem iDNES.cz nezachytil žádné zprávy o konkrétnější představě, jak by euroarmáda měla vypadat a fungovat.
V EU není dostatečná shoda, míní generál Šedivý
„Nejkrajnější variantou je vytvoření jednotné armády bez ohledu na vztah k jednotlivým státům, která by byla vybavena, personálně zajištěna, vycvičena a velena z úrovně EU. To je ale podle mého názoru v současnosti nerealizovatelné,“ řekl iDNES.cz exnáčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Za realističtější a dosažitelné pokládá dotažení dosavadních projektů EU - včetně vybudování velitelské struktury a kvalitních štábů na unijní úrovni. „A zajištění schopnosti států vyčleňovat slíbené síly a prostředky podle katalogu vyčleňovaných sil, který se upřesňuje podle reálných potřeb a možností,“ upřesňuje generál.
Podobně jako Pavel i Šedivý soudí, že jednotná armáda by mohla efektivněji využít kapacit států, jejich specializací a sdílení nákladů. Jenže... „Bohužel není ani shoda na tom, jaké by měly mít jednotlivé státy preference, za co odpovídat a co přijímat jako schopnost jiného státu,“ upozorňuje skepticky. Za zásadní problém pokládá rovněž nejednotnost evropské politické scény v tom, jak připravené síly používat a financovat.
Státy EU by to oslabilo, míní někdejší Vondrův poradce
Podle publicisty a bývalého šéfporadce ministra obrany Alexandra Vondry Františka Šulce jsou úvahy o vytvoření evropské armády staré přes 60 let - v 50. letech se jimi zabývala Francie. „Nikdy se nedostaly z obecnější roviny a když se dostaly, ztroskotaly na detailu. Stavět armádu není jednoduché. A hlavně je nutné ptát se po smyslu,“ řekl iDNES.cz Šulc.
Síly rychlé reakce NATONATO nikdy nestavělo velkou společnou armádu, disponuje ale společnými silami rychlé reakce (NRF). Oproti evropským „Battlegroups“ jsou určené i přímo do boje. Síly vysílá do akce Severoatlantická rada, nejvyšší politické vedení Aliance. Členské země vyčleňují jednotky do NRF na rotačním principu (dvanáctiměsíčním). Od roku 2014 buduje NATO „hrotové“ síly velmi rychlé reakce, schopné začít zasahovat do dvou až tří dnů od rozhodnutí. To bude uskupení na úrovni brigády o 5 000 vojácích. Další dvě brigády budou schopny vyrazit krátce po hrotových silách. Součástí NRF je i prvek námořnictva, letectva, speciálních sil či ochrany proti zbraním hromadného ničení. NATO nyní otevřelo šest velitelství pro síly rychlé reakce podél své východní hranice (více zde). Po začlenění hrotového uskupení bude mít NRF celkem 40 tisíc vojáků. Zdroj: NATO Response Force |
„Důvod, proč se budují ozbrojené síly, je jejich nasazení proti nepříteli. Předpokladem pro nasazení je politické rozhodnutí. A to vyžaduje stejnou či podobnou míru vnímání ohrožení, podobné zahraničně-politické zájmy a tak dále,“ předestřel své argumenty.
Příkladem sporů i při použití sil početně výrazně menších podle něj jsou bojová uskupení, takzvané EU Battlegroups (viz box výše). „Ty mohly být nasazeny třeba během krize v Mali, ale ani pro tuto operaci, která měla podporu OSN, se nenašel společný postoj a problém musela řešit Francie,“ připomněl Šulc. (Zásah Francie v Mali v letech 2013-2014 ukončil útočné tažení islamistů, pozn. red.)
Někdejší poradce a zakladatel blogu OnWar.eu soudí, že by společná armáda členy EU oslabila. „Došlo by k rozmělnění zdrojů vydávaných na obranu, vedlo by to nevyhnutelně ke zbytečným duplicitám s NATO a pozornost a energie by se rozmělnila ve formalistních a strukturálních půtkách,“ uzavírá Šulc. Smysl však vidí ve sdílení kapacit, jejichž udržování je pro střední a menší země, mezi něž patří i Česká republika, příliš drahé či neefektivní - například provozování velkých transportních letounů.
Jen kdyby bylo nejhůř, soudí analytik
Skepsí se netají ani vojenský publicista a analytik Lukáš Visingr. „Nikdy jsem neviděl žádný opravdu seriózní odborný návrh, který by se zabýval jejím praktickým uskutečněním,“ řekl iDNES.cz a poukázal na chybějící vůli velmocí i na velké množství technických překážek.
Problematická podle něj je realizace mezinárodních misí i snahy o stálejší dvou- či vícestrannou obrannou spolupráci. „Koncept takzvaných Battlegroups je víceméně na úrovni sil rychlé reakce NATO, hodí se pro rychlou humanitární či protiteroristickou operaci, ale určitě ne do velkého konvenčního konfliktu,“ řekl iDNES.cz Visingr. Stejně jako Šulc si dovede představit, že by EU sdílela velká transportní letadla, která jí nyní velmi chybí.
Přesto by podle Visingra společná armáda vzniknout mohla - ale jen v extrémně pochmurném scénáři. „Umím si to představit v momentě, kdy by Evropa čelila skutečně velké, existenci ohrožující válce,“ uzavírá.
