Prezident tají, komu dal milost

Prezident Václav Klaus poprvé uděloval milosti. Vyhověl pěti žádostem. Na rozdíl od svého předchůdce ale odmítl zveřejnit podrobnosti. "Žádná další specifikace nebude," oznámil ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek. Bývalý soudce Ústavního soudu Antonín Procházka nesouhlasí.

"Je to záležitost mezi prezidentem a těmi, kterým milost udělil. Není třeba nic konkretizovat," oznámil ve čtvrtek Hájek ČTK.

"Veškerá rozhodnutí prezidenta jsou pod kontrolou veřejnosti. Milost může udělit jen někomu. Pokud je to veřejný akt, který vyplývá z Ústavy, podléhá kontrole veřejnosti. Proto by měly být osoby, kterým byla milost udělena, zveřejněny," řekl MF DNES bývalý soudce Ústavního soudu Antonín Procházka.

Toho se držel Klausův předchůdce Václav Havel. Za třináct let svého působení na Hradě rozdal přes dva tisíce milostí.

Podrobnosti o případech, včetně iniciál omilostněného a spáchaného trestného činu, si zájemci mohli vždy přečíst na webových stránkách prezidentské kanceláře i s krátkým zdůvodněním prezidentova rozhodnutí.

Klausovo rozhodnutí tlumočil šéf jeho tiskového odboru: "V souladu se svou ústavní pravomocí jsem se rozhodl dne 10. prosince vyhovět pěti žádostem o milost."

Sdělení tiskového mluvčího (z pátku 12. prosince 2003)

Protože se objevila řada spekulací o tom, zda prezident republiky zveřejní bližší informace k pěti včera oznámeným prezidentským milostem sděluji, že prezidentská kancelář zveřejní bližší údaje o tomto prezidentově rozhodnutí ve chvíli, kdy prezident bude mít jistotu, že omilostnění byli o jeho rozhodnutí informováni úřední cestou. Je totiž nepřijatelná představa, že by se to tito lidé měli dozvědět z médií.

Ačkoli chápu, že pro média je to věc mimořádně zajímavá, i novináři by měli respektovat, že jde o citlivou záležitost konkrétních lidských osudů. Tento aspekt je jediným důvodem, proč prezident informoval o svém rozhodnutí ve věci milostí bez dalších podrobností.

Petr Hájek

ředitel Tiskového odboru

V Praze dne 12. prosince 2003

Dodal, že milosti se dostalo vesměs odsouzeným k podmíněnému trestu, nebo žadatelům s vážným zdravotním stavem. Případně se jednalo o kombinaci obou těchto důvodů.

Klaus se ve středu na Pražském hradě setkal s právníky, které si vybral jako konzultanty pro legislativní otázky. O milostech se podle ČTK prý mluvilo jen obecně a Klaus se svými poradci konkrétní případy neprobíral.

Agentuře to řekli dva z 18 účastníků porady u prezidenta, Jan Bárta a Vladimír Balaš.

"Jednalo se tom jen velmi obecně, rozhodně se nemluvilo o jménech," podotkl Bárta. Balaš uvedl, že Klaus zastával názor, že milosti se mají udělit z humanitárních důvodů, zejména smrtelně nemocným lidem, které nemá smysl držet ve vězení. Podle Balaše se právní experti shodli na tom, že tento názor je rozumný.

Prezident může mlčet, ale i informovat
Místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal si například myslí, že Havel sice uděloval milostí až příliš, ale jím zavedená praxe informování byla správná. Bylo by podle něj dobré, kdyby v ní současná prezidentská kancelář pokračovala. V rozhovoru s novináři ale zdůraznil, že Klaus má na takový postup právo.

Také místopředseda klubu ČSSD Michal Hašek ČTK řekl, že jde o výsostnou pravomoc prezidenta. Domnívá se ale, že víc informací v této věci by neškodilo, třeba v rozsahu, v jakém o milostech informoval Havel.

Vadí vám, že prezident neupřesnil, komu dal milost? - hlasujte zde

"Je pravděpodobně právem pana prezidenta se takto zachovat," řekla novinářům poslankyně ODS Eva Dundáčková z ústavně-právního výboru sněmovny. Míní ale, že když není jasné, v kterých případech milost udělil, ztrácí se tím preventivní vztah k jiným případům.

MF DNES se podařilo zjistit totožnost jedné z omilostněných osob. Je jí Eliška Bojanovská.

Rozhodnutí prezidenta dostal místopředseda Krajského soudu v Brně Jaromír Papírník a MF DNES potvrdil, že byla odsouzena na pět let za krácení daně.

Podle dostupných informací se vyhýbala nástupu trestu, byl na ni vydán zatykač. Další okolnosti jejího případu nebyly k dispozici.

První místopředseda Unie svobody-DEU Jan Hadrava si myslí, že rozhodnutí prezidenta je věc veřejná a občané mají právo vědět, jaký typ provinění se hlava státu rozhodla prominout. "Politik má mít odvahu vystavit se kritice za své rozhodnutí."

"Postup, který zvolil, považuji za špatný," dodal na Klausovu adresu další místopředseda unionistů František Pelc.

I senátorka Helena Rögnerová soudí, že pro zákonodárce i občany je důležitá zpětná vazba, a proto by měli vědět, jaké prohřešky se rozhodl prezident omilostnit.

Klaus změnil systém
Udělení prvních milostí je mimořádnou událostí. Klaus totiž po zvolení do funkce řekl, že milosti bude rozdávat výjimečně.

"Od doby, kdy se Václav Klaus ujal funkce, jsme řešili na devět set žádostí. Tři sta jsme zamítli. Další posuzujeme," konstatoval minulý týden Hájek.

Žadatelé o milost se nyní obracejí přímo na prezidentskou kancelář. Za prezidenta Václava Havla pomáhali s vyřizováním žádostí úředníci ministerstva spravedlnosti.

Ti mohli některé zamítnout, aniž by je prezident viděl. Klaus tuto praxi zrušil a o tom, komu milost udělí, rozhoduje se svými poradci sám.

Ministerstvo spravedlnosti přesto stále některé milosti posuzuje. Jsou to ty, které se nastřádaly v mezidobí prezidentské volby, kdy o nich nikdo nerozhodoval.

"Leží u nás ještě asi dva tisíce dvě stě žádostí. Neznamená to však, že je všechny pošleme na Hrad," řekla Iva Chaloupková, mluvčí ministerstva spravedlnosti. - více zde

Výběr výroků prezidenta Václava Klause o udělování milostí

"Milost stojí nad spravedlností a v tomto smyslu by měla být čímsi zcela výjimečným. Neměla by spravedlnost opravovat nebo nahrazovat. Milostí by mělo být mnohem méně a neměly by se používat pro případy před výrokem soudu o vině." (Magazín Právo, 30. března 2002)
 
"Považuji za nezbytné omezit počet udělovaných milostí, a to jak změnou legislativy, tak změnou chování prezidenta." (Lidové noviny, 8. ledna 2003)
 
"Dnešní prezident udělování milostí nadužíval a udělil několik milostí velmi sporného typu. Proto si myslím, že není třeba měnit legislativu, ale jednání prezidenta." (On-line rozhovor iDnes, 10. ledna 2003) - celý rozhovor zde
 
"Přímo má prezident v legislativním procesu vystupovat jen výjimečně. Podobně je tomu i s tolik diskutovanými milostmi a amnestiemi. I s nimi je třeba šetřit a v žádném případě se nesmí dopustit jejich zpochybňování skrýváním důvodů jejich udělení či argumentováním úředníků prezidentské kanceláře, že prezident důvody těchto výjimečných aktů nemusí uvádět." (Projev Klause jako prezidentského kandidáta, 15. ledna 2003)
 
"Milost musí být osobním krokem prezidenta a jeho osobní zodpovědností. Žádný úředník prezidentské kanceláře na to nesmí mít žádný vliv." (On-line rozhovor iDnes, 3. března 2003) (ČTK)