„Bavili jsme se zejména o věcech do budoucnosti - to znamená, jaké důležité kroky může český stát podniknout, aby zefektivnil a zrychlil soudní řízení nebo vůbec výkon spravedlnosti,“ popsal šéf Soudcovské unie Libor Vávra a dodal, že prezident by se chtěl začít s představiteli justice scházet častěji.
„Jsou to mnohdy témata, která dalece přesahují jedno volební období. Proto by podle našeho názoru bylo správné a dobré, kdyby pan prezident tu debatu, až bude ustanovena nová vláda, trochu inicioval,“ pokračoval.
Vetujte novelu o platech, vyzvala prezidenta Pavla Soudcovská unie![]() |
Ke zmíněným tématům podle něj patří mzdy odborného justičního aparátu nebo digitalizace, která by mohla významně zlepšit servis pro účastníky soudního řízení. „Byli jsme mile překvapeni, pan prezident většinu těch otázek znal, měl to načteno, takže jsme se opravdu dost rychle dostali k jádru věci,“ zmínil Vávra.
Pavel se podle něj ptal i na novelu trestního zákoníku, která je nyní ve Sněmovně a má řešit mimo jiné přeplněnost věznic či nadbytečné trestání málo závažných trestných činů.
Řeč přišla i na aktuální problematiku platů soudců. „Poděkovali jsme panu prezidentovi za jeho veto. Shodli jsme se na tom, že nyní už je to otázka přezkumu soudem, případně Ústavním soudem,“ řekl Vávra. Schůzky se za unii zúčastnili i její viceprezidenti Roman Lada z kladenského okresního soudu a Eva Bučková z Okresního soudu ve Zlíně. Vávra působí u pražského městského soudu, který dříve vedl.
Novelu o platech jsem chtěl podepsat, ale změnila se, řekl Pavel. Soudci navrhují veto![]() |
Unie nesouhlasí s výpočtem letošních platů na základě příslušné vládní novely. Jednotliví soudci včetně Vávry už kvůli faktické stagnaci platů podali několik desítek žalob. Pavel novelu vetoval, Sněmovna ho však v březnu přehlasovala. Justiční grémium - tedy představitelé soudů a státních zastupitelství - tvrdí, že dva články novely odporují českému ústavnímu pořádku.
O překreslení takzvané justiční mapy se debatuje už dlouho. Zástupci justice uvádějí, že rozmístění soudů je potřeba přizpůsobit reálným potřebám jednotlivých regionů. Poukazují na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. S tím souvisí i otázka, zda má soustava soudů i nadále zůstat čtyřstupňová, nebo se zredukovat na třístupňovou.
Pavel jde proti vládě. Vetoval návrh zákona o zvýšení platů politiků a soudců![]() |
Okresních soudů je nyní v Česku 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a Městského soudu v Brně. Krajských soudů má ČR osm, přičemž v několika dalších městech - Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně - fungují jejich pobočky. Dvojice vrchních soudů sídlí v Praze a Olomouci, soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.