Vohralíková v tiskové zprávě minulý týden uvedla, že pracovní tlak a společenské povinnosti spojené s funkcí kancléřky byly vysilující, v budoucnu se proto chce věnovat jiné práci.
Personální proměny se podle Pavla dějí běžně. „Čtu titulky jako ,zákulisní mocenské boje’, tady v tom nic takového není,“ řekl Pavel. Odchod Vohralíkové označil za civilizovanou personální změnu.
Konec kancléřky není podle prezidenta spojen s žádnými personálními otřesy. „Je to změny na základě našeho dohovoru. Jana Vohralíková předává funkci naprosto standardně,“ dodal Pavel.
Vohralíková na Hradě jako kancléřka končí, dohodla se na tom s Pavlem |
Vohralíková bude mít podle Pavla dveře na Hrad nadále otevřené. „Odvedla obrovský kus práce v období, které lze nazvat konsolidačním,“ uvedl Pavel s tím, že bývalá kancléřka může být pro svého nástupce zdrojem užitečných informací. „Vítám, že dala jasně najevo, že bude svému nástupci k dispozici,“ řekl Pavel.
Vohralíkovou ve funkci nahradí Milan Vašina. „Na jedné straně je to velice respektovaný manažer. Navíc je to člověk, který má přesah do oblasti akademické,“ řekl Pavel. Vašina má podle něj dobrou reputaci jako bývalý generální ředitel české a slovenské pobočky operátora T-Mobile.
Vašina na Hrad přichází z Aspen Institutu. Organizace bojuje za „lepší svět“, působí v ní například také Pavlův „přítel po boku“ Petr Kolář. „Máme obecně rádi příběhy. Vždycky, když se někde rýsuje nějaký příběh, vypadá to mnohem zajímavěji,“ okomentoval Pavel fakt, že několik jeho spolupracovníků má vazby právě na Aspen Institute.
Všichni se znají z institutu „za lepší svět“. Kde prezident našel nejen kancléře |
Vašina je podle Pavla jedním z lidí, kteří podporují mnoho dobročinných projektů a podílí se na činnosti i dalších podobných institutů. „Nezakrývám, že jsem s těmito lidmi v kontaktu. Naopak jsem na to hrdý,“ řekl Pavel.
Bývalý diplomat Petr Kolář podle Pavla nemusí mít bezpečnostní prověrku, zda o ni sám požádá, je jeho vlastní rozhodnutí. „Nemá žádnou smlouvu s Hradem. Není tedy ani důvod, aby měl kartičku. Hrad jeho prověrku žádat nebude, protože k tomu není důvod,“ řekl Pavel. Vyzdvihl například Kolářovy zkušenosti a rozhled.
Při nástupu na Hrad Pavel uvedl, že má v úmyslu prošetřit chování bývalého kancléře Vratislava Mynáře. „Zatím stále nemáme k dispozici závěrečnou kontrolní zprávu NKÚ. Navíc jsou v procesu některá další vyšetřování,“ uvedl Pavel s tím, že nemá problém zveřejnit závěr zprávy ve chvíli, kdy ji bude mít k dispozici.
Boj s dezinformacemi
Pavel okomentoval také problém s dezinformacemi, kterým čelí například někteří členové vlády. Například ministr vnitra Vít Rakušan se stal terčem deepfake videa. „To, že existují klamavé informace, není nic nového,“ uvedl Pavel. „Co je teď nového, je významné použití informačních technologií,“ doplnil s tím, že dnes je zdrojem informací každý, kdo má přístup k internetu.
„Neustálé klamání nás může dostat do situace, kdy budeme žít v několika virtuálních realitách a ztratíme přehled o tom, co je a není realita,“ řekl Pavel. Záměrně zkreslované informace podle něj mohou vést k šíření paniky či k šíření násilí mezi skupinami obyvatel a destabilizaci států.
Vláda ale podle Pavla nedělá v boji s klamavými informacemi maximum. „Řekl bych, že možná nedělá ani minimum. Boj s dezinformacemi je na nule,“ řekl Pavel s tím, že vláda nemá koordinátora, který by zpracoval koncept, jak dezinformacím čelit. Dodal, že běžný občan se proto často stává obětí zkreslených informací.
Rakušan ve videu uráží lidi z Karviné a mluví o cenzuře, je to však podvrh |
Klamavé informace provází také například průběh války na Ukrajině. O tom, že boje probíhají jen ve východní části země, mluvil v minulosti například slovenský premiér Robert Fico či předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
„Na Ukrajině nepochybně válka je. To, že v Kyjevě po většinu času běží normální život, to je taky pravda. Ten normální život je ale bohužel přerušován tím, že létají rakety,“ řekl Pavel. Zkreslení informací tvrzením, že válka probíhá jen na východě Ukrajiny označil Pavel za dezinformace. „Na Ukrajině nejde pouze o to, kdo bude suverénem, ale o to, jak bude vypadat evropská a globální bezpečnost v budoucnu,“ uvedl Pavel.
Rozpočet musí být zodpovědný
Snaha o konsolidaci veřejných financí musí pokračovat. Vláda pro to musí nejen najít odvahu, musí být také schopna občanům vysvětlit nezbytnost tohoto úsilí řekl Pavel. Státní rozpočet na rok 2025 podle něj musí být zodpovědný ve vztahu k veřejným financím.
Letošní rozpočet počítá se schodkem 252 miliard korun. Na loňský rok byl schválený rozpočet s deficitem 295 miliard korun, skončil ve schodku 288,5 miliardy.
Podle prezidenta není možné dlouhodobě stavět rozpočty výrazně deficitní, neboť to sráží českou ekonomiku. „Potom nebudeme schopni naplnit ani základní funkce státu, natož priority, které by měl mít,“ řekl Pavel. Další rozpočet by měla vláda tvořit se snahou o snižování schodku a zároveň o naplnění svých priorit, míní.
Přijetí eura je zásadní rozhodnutí, řekl Pavel
Pavel ve svém novoročním projevu vyzval vládu, aby podnikla kroky k přijetí eura. Podobně se vyjádřil i v pondělí. „Je namístě, abychom po dvaceti letech měli alespoň rozhodnutí, že tento závazek naplníme, „ řekl Pavel. Česko by podle něj nemělo při rozhodování o fungování eurozóny hrát druhé housle, naopak by mělo sedět u stolu s dalšími zeměmi.
Prezident Pavel ocenil snahu vlády řešit zadlužení, chce kroky k přijetí eura |
Většina Čechů si ale myslí, že přijetí eura by pro ně bylo nevýhodné. Vláda by proto měla podle Pavla mít pověřence pro přijetí eura, který by se zaměřil na demytizaci eura. „Debata se nedá vést pouze na ekonomické úrovni. Je potřeba jasně říci, že přijetí eura je zásadním politickým rozhodnutím,“ řekl prezident.
Vláda musí rozhodnutí učinit s vědomím, že přijetí eura má své nevýhody. Podle Pavla je také důležité se podívat na zkušenosti ostatních zemí. „Nemá smysl zastrašovat zdražováním případně neschopností ovlivňovat kurzy,“ řekl Pavel. Hlavním argumentem by měl podle něj být fakt, že by Česko mělo být v klubu a mít možnost rozhodovat o eurozóně.
