Nejlépe hodnotili čtenáři jeho styl oblékání a celkovou image, chování, postoj k pomoci Ukrajině, podporu Izraele a reprezentaci v zahraničí. Dali Pavlovi dvojku, tedy „chvalitebnou“.
Celková průměrná známka prezidenta Pavla ze všech „předmětů“ od čtenářů je 2,7. Ani v jednom předmětu u lidí, kteří známkovali, hlava státu nepropadla.
Relativně nejkritičtěji hodnotili jeho nadstranickost a personální politiku, kde mu dali trojku, což znamená ve škole hodnocení dobře.
Podpisem důchodové reformy, která zvyšuje věk odchodu do důchodu postupně na 67 let, dal prezident Petr Pavel za pravdu kabinetu Petra Fialy v jeho sporu s opozicí. I tím, že podepsal rozpočet na letošní rok se schodkem 241 miliard korun, dal najevo, že v klíčových věcech nehodlá křížit plány vlády.
„Věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnosti prodlužovat,“ řekl Petr Pavel loni na jaře, když se pokusil zprostředkovat na Hradě kompromis mezi vládou a opozicí u nejdůležitějšího zákona tohoto volebního období.
Nepřekvapilo pak, že vládní návrh reformy penzí i podepsal. „Možností, jak důchodový systém učinit udržitelným, zase tak mnoho není,“ řekl také Pavel.
Trochu více váhal u rozpočtu na letošní rok, kdy mu někteří jeho poradci doporučovali, aby ho nepodepisoval. „S premiérem a ministrem financí jsem proto jednal a dostal jejich osobní garanci, že i v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadsazených příjmech schodek nebude vyšší a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ zdůvodnil nakonec Pavel své rozhodnutí.
První veto zákona i čtyři milosti
Loni Pavel ale také vetoval první zákon, novelu, podle které by o části soudních sporů už nespolurozhodovali přísedící. Sněmovna ovšem veto přehlasovala.
Ve druhém roce na Hradě prezident Petr Pavel také udělil první čtyři milosti. Týkaly se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a občana, který byl v zahraničí odsouzený k trestu na 27 let za pašování drog.
Není prezidentem všech, říká Babiš o Pavlovi, Nerudová hlavu státu chválí |
Pavel v roce 2024 jmenoval další čtyři nové ústavní soudce - Milana Hulmáka, Jiřího Přibáně, Tomáše Langáška a Ditu Řepkovou. Letos by měl ještě najít a jmenovat nástupce současných ústavních soudců Jaromíra Jirsy a Josefa Fialy a tím bude mít tuto část úkolu, který mu dává Ústava České republiky, splněnou.
Státních vyznamenání udělil Pavel loni 28. října celkem 56, o šest méně než rok před tím. Řád bílého lva udělil třeba architektce Evě Jiřičné. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka ocenil i bývalého papeže Jana Pavla II.
Potvrdil také několik členů ve vládě. Jmenoval místo Heleny Langšádlové nového ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška z TOP 09, ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka za hnutí STAN po odvolání Piráta Ivana Bartoše a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka ze STAN, jenž nahradil Jozefa Síkelu, který se stal eurokomisařem.
Klíčový úkol čeká Pavla letos – výběr premiéra a jmenování nové vlády
Klíčový úkol ohledně vlády, který má podle Ústavy ČR, čeká ovšem Pavla až letos – jmenování premiéra po podzimních volbách do Sněmovny.
Dvakrát loni prezident Petr Pavel zamířil do USA – v červenci na summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu, v září na Valné shromáždění OSN.
Navštívil také Izrael, Katar, Jordánsko, Austrálii i Nový Zéland a účastnil se i summitu Trojmoří v Litvě, kde hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o české muniční iniciativě na zajištění 500 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.