„Věřím, že členství v EU je správné nejen pro Černou Horu, ale i pro ostatní země regionu. A také věřím, že je stejně důležité, aby EU přijala všechny tyto země. Chceme, aby byl region bezpečný a prosperující,“ řekl Pavel po jednání s černohorským prezidentem Jakovem Milatovičem.
Pavel řekl, že nabídl českou pomoc s budováním institucí i posilováním administrativních kapacit v době přístupového procesu Černé Hory. Kromě zesílení obchodních či kulturních vazeb a cestovního ruchu chce také navázat spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž na toto téma jednali experti z obou zemí.
Rozšiřme EU podle potřeby více o Balkán, Ukrajinu i Gruzii, řekl Pavel |
Pavel v úterý navštívil také Fakultu pro černohorský jazyk a literaturu v Cetinje, kde diskutoval s místními intelektuály mimo jiné o odkazu Václava Havla. V Cetinje zapálil svíčku na památku obětí novoroční střelby, při níž ozbrojený muž na několika místech v tomto městě zabil 13 lidí. V prostorách americké nevládní organizace Atlantická rada si prohlédl její Digitální forenzní centrum, které se zaměřuje na boj s dezinformacemi a cizími vlivy v Černé Hoře.
Spolu s Milatovičem Pavel v úterý ještě zahájil podnikatelské fórum, kterého se zúčastnili zástupci českého zbrojního, těžebního, strojírenského či IT sektoru.
Podle českého prezidenta je v zájmu ČR, aby byla na západním Balkáně podnikatelsky aktivní. „Válka na Ukrajině nám jasně ukázala, že je třeba diverzifikovat. Být závislý je opravdu nebezpečné, a to nejen na našich protivnících, ale není vhodné být příliš závislý ani na spřátelené zemi,“ řekl Pavel.
Západní Balkán jako priorita
V rámci své cesty po západním Balkánu, která potrvá do konce pracovního týdne, navštíví Pavel také Bosnu a Hercegovinu. Cílem je podle prezidentské kanceláře přispět k podpoře reforem a integrace do Evropské unie či NATO a posílit vzájemné vztahy v oblasti obchodu, obrany a bezpečnosti.
Oblast západního Balkánu, který kromě Bosny a Černé Hory zahrnuje též Albánii, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, patří k prioritám české zahraniční politiky. Integrace tohoto nestabilitou poznamenaného regionu do EU v posledních letech vázne kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy, ale i kvůli nejednotnému přístupu členských států unie.
Černá Hora je ze šestice zemí v nejpokročilejší fázi přístupového procesu, její představitelé uvádějí cíl být 28. členem bloku do roku 2028. Země se ovšem podle Milatoviče momentálně nachází v ústavní a parlamentní krizi, kterou by podle něj vláda i opozice měly urychleně řešit a pokračovat v reformách.
