Zeman uvedl, že koaliční novela služebního zákona vyvolává pochyby, nakolik je v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Úprava politických náměstků podle něj nepatří do zákona o státní službě, jde v konečném důsledku o dobře placenou trafiku.
O novele služebního zákona, jak ji navrhli předsedové pětice koaličních stran, bude znovu hlasovat Sněmovna. Premiér Petr Fiala sdělil, že je služební zákon důležitý krok k lepšímu fungování státní správy a jeho vláda je připravena veto přehlasovat. K novele se dále vyjádřil i vicepremiéra Ivan Bartoš, který tvrdí, že je důležitá i pro efektivní chod ministerstva.
PŘEHLEDNĚ: Koaliční návrh změn služebního zákona |
K přehlasování prezidentova veta jsou ve Sněmovně nutné hlasy nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice má v plném počtu 108 poslanců a již mnohokrát se jim přehlasování povedlo.
Novelu, kterou vetoval prezident Zeman, předložili v polovině května předsedové pětice vládních poslaneckých klubů, krátce poté ji podpořila i vláda Petra Fialy. Sněmovnou nová úprava prošla 30. září s některými úpravami, začátkem listopadu ji schválili také senátoři.
Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.
Změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.
Koalice přehlasovala veto prezidenta Zemana. Platí tak schodek 375 miliard |
Již dříve Zeman vetoval některé zákony schválené Sněmovnou. Přehlasovat se ho nepovedlo pouze v jednom případě, a to novelu o odpadech v roce 2013. Tento rok vetoval již třetí zákon. Jedním z nich byla i novela o státním rozpočtu na rok 2022, kde ho Sněmovna přehlasovala 103 hlasy.
