„Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení,“ uvedl na Twitteru jeho mluvčí Ovčáček.
Prohlášení prezidenta republiky
Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení.
Jde tak o první vyjádření ze strany prezidenta k událostem mezi oběma zeměmi posledních čtyřiadvaceti hodin.
Aktuální vyjádření dává podle Lubomíra Kopečka, politologa z Masarykovy univerzity, smysl v kontextu starších postojů Miloše Zemana. „Od začátku svého prezidentství zaujímal, co se Ruska týče, vyhraněně proruské postoje včetně například kritiky sankcí za zabrání Krymu v roce 2014. Dále třeba v rámci kauzy Vrbětice tvrdil, že zásah ruské vojenské rozvědky není jedinou vyšetřovací verzí. Současné vyjádření do toho všeho poměrně hezky zapadá,“ sdělil Kopeček. Podle něj Miloš Zeman nechce kritizovat Rusko a omezil se tedy na vyjádření, které neříká „vůbec nic“.
Když se podle politologa podíváte na postoje českého prezidenta ke Spojeným státům americkým či NATO, zjistíte, že se staly v poslední době kritickými. „Je dobré to zmínit v souvislosti s USA, kdy Miloš Zeman je v posledních letech opravdu nijak nešetřil. To ostatně reflektuje země samotná – Zeman je první český prezident, který nebyl pozván do Bílého domu,“ dodal Kopeček. Podle něj nejde o prezidenta, který by měl zájem na silném vztahu s transatlantickým partnerem.
Zeman před necelým týdnem v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že podle jeho názoru žádná válka nebude. „Protože Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ řekl.
Doplnil, že však nemůže vyloučit nějaký „velmi lokální konflikt“ na hranicích Doněcké a Luhanské republiky. „Ale to je něco úplně jiného než ruská agrese vůči Ukrajině,“ řekl tehdy.
Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman |
Zprávy tajných služeb o tom, že Rusko uskuteční útok na Ukrajinu, tehdy označil za „blamáž“. „Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď,“ uvedl.
Považujete jednověté vyjádření prezidenta Zemana k dění na Ukrajině za dostatečné?
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přidala na svůj facebookový profil delší příspěvek, ve kterém uvedla, že z pohledu mezinárodního práva nyní působí ozbrojené síly Ruska na legitimním území Ukrajiny, jde proto o akt vojenské agrese a okupace. „Tomuto vývoji neměla Ukrajina reálnou možnost zabránit. Musela by totiž navždy setrvat ve sféře vlivu Ruska, které však ani tak ústy prezidenta Putina právo na její existenci neuznává,“ napsala s tím, že Slovensko by takový krok jako suverénní stát nikdy neudělalo a není tak možné jej požadovat od Ukrajiny.
„Chci ocenit, že Ukrajina na masivní nárůst ruské vojenské přítomnosti na jejích hranicích v posledních měsících, na provokace a na současnou vojenskou agresi Ruska reagovala klidně a diplomaticky, protože si přeje mír stejně jako my a celá Severoatlantská aliance,“ doplnila. Zmínila také, že ačkoliv dění na Donbasu zatím Slovensko přímo neovlivňuje, pozoruje země výruzný nárůst hybridních aktivit z Ruska a dezinformací.
Ruský prezident Vladimír Putin v dlhom príhovore prakticky uprel právo Ukrajiny na vlastný štát. Vzápätí ako jediný na svete uznal nezávislosť takzvanej Doneckej a Luhanskej republiky, ktoré sa pred ôsmimi rokmi za výdatnej pomoci Ruska pokúsili odtrhnúť od Ukrajiny. Ešte v noci poslal ruské vojská do Doneckej a Luhanskej oblasti plniť údajnú „mierovú“ operáciu.
Z pohľadu medzinárodného práva ozbrojené sily Ruska dnes pôsobia na legitímnom území Ukrajiny a ide preto o akt vo...jenskej agresie a okupáciu. Nejde o žiadnu náhodnú reakciu či incident. Ide o pripravované, zámerné, nevyprovokované a neospravedlniteľné porušenie medzinárodného práva a územnej celistvosti zo strany Ruska voči nášmu susedovi, ktoré Slovensko ostro odsudzuje.
Tomuto vývoju Ukrajina nemala reálnu možnosť zabrániť. Musela by totiž navždy zotrvať v sfére vplyvu Ruska, ktoré však ústami prezidenta Putina právo na jej existenciu aj tak neuznáva. Sami by sme ako suverénny štát takýto krok nikdy nespravili a nemôže ho nikto očakávať, či požadovať od Ukrajiny.
Fiala: Česko stojí za Ukrajinou
K událostem v Rusku a na Ukrajině se již v noci vyjádřil také premiér Petr Fiala. Uvedl, že Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. „Z vlastní historie si dobře pamatujeme, že podobné kroky namířené proti suverénním sousedním státům k míru nikdy nevedou,“ napsal na Twitter.
Ze strany Ruska jde podle něj o porušení mezinárodního práva a o akt agrese vůči sousednímu suverénnímu státu. „Podporujeme jednotnou reakci EU a partnerů,“ doplnil.
V projevu před poslanci pak v úterý dopoledne dodal, že Rusko porušilo mezinárodní dohody. Žádá proto pro Rusko tvrdé finanční a hospodářské sankce.
Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou.
Z vlastní historie si dobře pamatujeme, že podobné kroky namířené proti suverénním sousedním státům k míru nikdy nevedou.
