Antonín Staněk je podle několika zdrojů ze sociální demokracie připraven Miloši Zemanovi vyhovět. Staňkovo jméno totiž patří k nejskloňovanějším vždy, když se mluví o výměnách ministrů, které se očekávají po březnovém sjezdu sociální demokracie. Kdyby však měl ministr Staněk za sebou prezidenta Zemana, bylo by jeho případné odvolání pro jeho spolustraníky, kteří mu vytýkají neviditelnost, mnohem složitější.
Miloš Zeman má se šéfem Národní galerie dlouhodobé spory. Začaly tím, když prezident v roce 2015 odmítl jmenovat Jiřího Fajta spolu s Ivanem Ošťádalem a Janem Eichlerem profesory.
Po třech letech soudních sporů mezi Fajtem, Ošťádalem, respektive jejich Karlovou univerzitou a Zemanem, vrátil Městský soud v Praze prezidentovi věc s tím, že má rozhodnout znovu. Miloš Zeman oznámil, že navzdory tomu profesory nejmenuje. Univerzita proto zvažuje další kolo žalob.
Ministr mezi dvěma kameny
O možnosti Fajtova odvolání prý Zeman se Staňkem mluvili při jejich středeční schůzce, o kterou dle zdrojů z Hradu požádal sám ministr. Včetně toho, že kdyby se tak stalo, Staňkova pozice by prý u prezidenta výrazně posílila.
„Staněk z toho teď má těžkou hlavu. Pokud nevyhoví, naštve si Zemana. Když Fajta odvolá, půjdou proti němu zase kulturní fronta a média,“ popsal jeden ze socialistů. „Teď je ale prý spíš nakloněn tomu Fajta v dohledné době odvolat,“ dodal.
Sám ministr Staněk odmítl, že by něco takového bylo tématem jeho hovoru s prezidentem, ale situaci v Národní galerii podle svých slov prý monitoruje „Nevím o tom. Vůbec netuším, kde jste se… Takováto úvaha zatím není,“ odpověděl včera ministr kultury Antonín Staněk na přímý dotaz MF DNES, zda uvažuje o odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.
Na doplňující otázku, zda má Fajt jeho podporu a jestli vede Národní galerii dobře, ministr Staněk odpověděl: „V současné době procházím všechny příspěvkové organizace, seznamuji se s jejich výsledky, krátkodobými programy, dlouhodobými představami, hodnotím jejich ekonomické výsledky a následně budu s jednotlivými představiteli hovořit. Takže v tuto chvíli si myslím, že takovéto úvahy nejsou na místě.“ Dodal, že věc tématem jeho schůzky s prezidentem Zemanem nebyla. „Určitě ne,“ řekl Staněk doslova.
Schůzku v tomto smyslu nechtěl nijak komentovat ani prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „O něčem takovém slyším poprvé,“ uvedl. Podle něj se spolu Zeman a Staněk bavili o úplně jiné věci.
Fajt chystá žalobu kvůli nejmenování. Zeman používá nepravdivá tvrzení, říká |
Hrad: Šlo o církevní restituce
„Mohu prozradit, že se s panem prezidentem bavili o tom, že pokud bude definitivně schváleno zdanění církevních restitucí, mělo by jít takto získaných 380 milionů korun ročně přímo na opravy kulturních památek, samozřejmě včetně těch církevních,“ poznamenal Ovčáček.
Jisté je, že prezident Miloš Zeman má na Jiřího Fajta spadeno už dlouho. Když ho v roce 2015 odmítl jmenovat profesorem, argumentoval kromě jiného pochybnostmi o jeho charakteru. Své tvrzení opřel o novinový článek, ze kterého vyplývalo, že Národní galerie jednala s Komerční bankou o sponzorském daru, jehož součástí měl být i příspěvek na ředitelův plat. Fajt tehdy upozorňoval, že sponzorská smlouva mezi galerií a bankou nakonec nebyla uzavřena.
V aktuálním odůvodnění opětovného rozhodnutí Fajta profesorem nejmenovat Hrad nyní uvedl, že ředitel Národní galerie nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole. Prezident Miloš Zeman také zpochybnil některé údaje, které Jiří Fajt předložil ke svým publikačním aktivitám. Kunsthistorik podle něj příslušné orgány školy buď uvedl v omyl, nebo Univerzita Karlova tyto rozpory a nedostatky vědomě přešla. Jiří Fajt, který v prezidentské volbě otevřeně podporoval Jiřího Drahoše, v následném prohlášení uvedl, že Miloš Zeman vychází z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů. Prezident podle něj není schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení. Včera se mu MF DNES nepodařilo dovolat.
Zeman opět odmítl jmenovat dva profesory, univerzita chce podat žaloby |
Absurdní myšlenky
„Mohl bych pokračovat ve vyvracení dalších dezinterpretací a absurdních smyšlenek, které se porůznu objevovaly a objevují, přičemž prostředí Pražského hradu při nich sehrávalo a sehrává roli iniciátora. Tyto argumenty doložím v chystané žalobě,“ uvedl šéf Národní galerie. Znovu se obrátit na soud zvažuje podle rektora Tomáše Zimy i Univerzita Karlova s tím, že si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí.
Otázkou je, jak se k údajnému požadavku na odvolání ředitele Národní galerie postaví ministr kultury Antonín Staněk. Jisté je, že prozatím „šlo o krk“ především jemu. Sociální demokraté mu vytýkají, že je na rozdíl od jejich ostatních ministrů ve funkci takřka neviditelný.
A když už se dostane do médií, tak spíš v negativním světle. Jako třeba na sklonku minulého roku, kdy se sklenkou vína pronášel zdravici na křtu knihy Ve znamení kříže Miroslava Grebeníčka. V ní poslanec a bývalý předseda KSČM kriticky popisuje církevní restituce a vývoj katolictví v Česku. Staněk se následně hájil, že knihu nekřtil. „Pouze jsem směrem k autorovi a zúčastněným pronesl pár vět s obecným konstatováním, že žijeme v demokratické společnosti, v níž můžeme vyjadřovat různé názory,“ uvedl.
Po březnovém sjezdu ČSSD se očekává, že by mohlo dojít ke Staňkově výměně. „Pokud se ovšem díky přízni Miloše Zemana nestane prakticky neodvolatelným, jako třeba ministr zemědělství Miroslav Toman,“ konstatoval zdroj blízký vedení sociální demokracie.
