Statistik a demograf Michal Škop zveřejnil povolební analýzu o přesunech voličů mezi jednotlivými stranami. K ní zvolil statistickou metodu založenou na srovnávání počtu hlasů v jednotlivých volebních okrscích, těch je celkově přes 14 000.
„Vezmu počet hlasů za jednotlivé strany v okrscích, jak vypadaly v roce 2013 a v roce 2017, a pomocí metody se snažím zjistit, od kterých stran mohli přejít lidé, pokud v mnoha okrscích přibylo třeba dvakrát tolik voličů pro hnutí ANO,“ vysvětlil Škop.
Výsledky analýzy v grafice |
„Zásadním přesunem bylo, že lidé, co při posledních parlamentních volbách v roce 2013 volili ČSSD, přešli k ANO a k SPD Tomia Okamury,“ dodal Škop. Hnutí ANO, které získalo přes 1,5 milionu hlasů, tak zlákalo přibližně 360 tisíc voličů ČSSD. Dalších 200 tisíc voličů odlákalo hnutí ANO komunistům. Jeho šéf Andrej Babiš v kampani přesvědčil i stejný počet nevoličů z posledních voleb, aby přišli k volebním urnám a hlasovali pro něj.
Babiš si také vyměnil voliče s Tomiem Okamurou, který při posledních volbách vedl hnutí Úsvit. Zatímco 90 tisíc voličů Úsvitu přešlo k ANO, opačným směrem se vydalo 50 tisíc lidí - ti tentokrát namísto ANO hlasovali pro Okamurovo nově založené hnutí SPD. Celých 140 tisíc voličů ANO z roku 2013 pak letos nedalo hlas nikomu.
Bývalí voliči TOP 09 pomohli k druhému místu ODS
„Další velká věc byla, kam šli lidé volící TOP 09, ta nejvíce ztratila na pravici,“ uvedl dále analytik. Občanští demokraté skončili jako druzí a jistě jim k tomu pomohlo 180 tisíc bývalých voličů TOP 09. Tento odliv strana vedená Miroslavem Kalouskem pocítila, když získala pouze 5,3 % hlasů a do poslední chvíle se musela třást o vstup do Sněmovny. ODS naopak získala pohodlných 11,32 procenta, přesto i ona zažila menší exodus, když 70 tisíc voličů přešlo k Pirátům.
Ekologická inferenceJedná se o statistickou metodu, jež určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů na základě rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany či kandidáty ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích. Je založena na tzv. bayesovském počtu. Matematický model, který analytici použili, vytvořili Ori Rosen, Wenxin Jiang, Gary King a Martin A. Tanner. |
„Nedocházelo moc k přesunům mezi levicí a pravicí, na levici to sebral Andrej Babiš a částečně Tomio Okamura. Na pravici zase lidé, co volili TOP 09, odešli k ODS a k Pirátům. Od komunistů odešli lidé k Babišovi a částečně Okamurovi,“ podotýká k přesunům hlasů analytik. Nejstabilnější voliče má podle něj KDU-ČSL, kde téměř k žádným přesunům nedošlo.
Uznává ovšem, že ne vždy se metoda ekologické inference dá použít. „Pro Slovensko se to loni třeba použít nedalo, nebylo možné zjistit, kteří voliči přešli k Marianu Kotlebovi,“ uvedl.
Přesto se podle něj v letošních volbách nekonaly žádné neočekávané události, které by znemožnily metodu použít, a ačkoli se v číslech mohou vyskytnout chyby, „důležité věci, odkud kam voliči přechází, by měly být tak, jak nám vyšly“.
ANO volili hlavně starší lidé bez maturity
Agentura Median provedla sociologický výzkum pro Českou televizi, který ukázal, jak hlasovali respondenti v sociodemografických kategoriích. ANO vítězilo především mezi lidmi nad 60 let, bylo jich 41 procent. Pro Piráty zase hlasovali především mladí lidé do 34 let a také mnoho prvovoličů.
Lidé bez maturity se při volbách přikláněli k hnutí ANO, což může souviset s tím, že maturitní vzdělání nemají spíše starší voliči. Ovšem i 25 procent voličů s maturitou či vysokoškolským vzděláním hlasovalo pro ANO. Také voliči SPD byli převážně lidé bez maturity. Pro vysokoškoláky byli atraktivní ODS nebo Piráti.
