Premiér Fiala na úterním brífinku uvedl, že je potřeba zajistit dostatek energií v rozumných cenách pro kritickou infrastrukturu, tedy i pro školy. Vláda také uvažuje o možnosti státního obchodníka, ten by školám podle Fialy poskytl energie v přiměřených cenách. „Když ceny neklesnou, jsme připraveni zakročit i z hlediska našeho státu,“ dodal. Premiér ani ministr Balaš ale zatím žádné konkrétní řešení nepředstavili.
„Pomoc se bude týkat státního nákupu energií a možná regulace na úrovni vlády. Zatím monitorujeme systém a jaké jsou možnosti. Víme zhruba, o kolik se přibližně bude navyšovat cena energií. Je to ale otázka, která může mít různé proměnné, může se to stále vyvíjet v závislosti na tom, jaká opatření se přijmou na státní a celostátní úrovni,“ uvedl ministr školství.
Balaš minulý týden řekl, že o podpoře by mělo být jasno v první polovině září. „Je lépe podpořit školy, je to ekonomicky a energeticky méně náročné než držet děti doma,“ uvedl. Podporu by podle něj měly získat základní, střední a také vysoké školy. Ty zvažují možnost posunutí semestru do teplejších měsíců, přesun zkouškového období či znovuzavedení výuky na dálku.
Premiér se spolu s ministrem Balašem věnovali také prioritám v programovém prohlášení vlády. Je připravena novela zákona o pedagogických pracovnících, uvedl Fiala. Novela upravuje kromě financování i vzdělávání pedagogických pracovníků, usnadnění jejich profesního rozvoje a zajišťuje investice do infrastruktury.
Podle Fialy je potřeba zajistit moderní školy. Ministerstvo podle něj plánuje úpravu rámcových vzdělávacích programů. Ty se mají soustředit hlavně na rozvíjení kritického myšlení, různé typy gramotnosti a práci s daty a faktickými informacemi. Do roku 2028 chce vláda vytvořit nová místa pro 10 tisíc žáků, zejména v prstenci kolem Prahy.
Ministerstvo školství se v současnosti zabývá přípravou nového školního roku, ve kterém by do českých škol měly nastoupit zhruba desítky tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Jejich přesný počet je zatím nejasný, minulý týden Balaš uvedl, že jich očekává asi polovinu z původně odhadovaných 130 tisíc. Přesnější data by měl resort od škol dostat zřejmě na začátku září.
Školství je na příchod ukrajinských žáků dobře připraveno a kvalita vzdělávání tím neutrpí, uvedl na brífinku premiér Fiala. „Můžeme si být jistí, že od 1. září poběží plnohodnotná výuka jak pro české, tak pro ukrajinské děti a studenty,“ uvedl předseda vlády. Ministerstvo školství podle něj připravilo podpůrné aktivity pro snazší integraci ukrajinských žáků, například dalo školám možnost upravit rozsah vzdělávání.
Vysokým školám hrozí distanční výuka. Ta se ale během covidu neosvědčila |
Podle ministra Balaše je v současnosti důležité zaměřit se na ukrajinské středoškoláky. Dosud se podle něj ke studiu na střední škole zapsala zhruba třetina očekávaného počtu ukrajinských žáků. O možnostech nástupu na střední školu a mimoškolních aktivitách chce informovat prostřednictvím sociálních sítí.
Zástupci vysokých škol již řekli, že kvůli současným cenám zvažují možnost přejít v nadcházející zimě na dálkovou výuku. Podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila se jim náklady na energie v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun asi na osm miliard.
Podobné problémy hlásí i ředitelé středních či základních škol. Hrozí, že aby se jim podařilo zaplatit zvyšující se částky za energie, sáhnou do peněz na pomůcky.
Výuka v bundách? Školy nemají peníze na topení, budou omezovat i pomůcky |
Balaš při svém nástupu do funkce na přelomu června a července uvedl, že chce navázat na reformu vzdělávání, kterou začali připravovat už jeho předchůdci Robert Plaga (za ANO) a Petr Gazdík (STAN). Reforma počítá s modernizací výuky i úpravou přijímacích a maturitních zkoušek.
Podle programového prohlášení vlády by se měl do budoucna v učivu klást důraz na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení.
