Vašemu projevu v Národním muzeu šlo formálně těžko něco vytknout. Spousta lidí ale mohla vaše slova považovat za drzost vzhledem k tomu, že jste bývalý komunista spojovaný se státní bezpečností StB. Soudě dle pohledu na sociální sítě je navíc řada lidí přesvědčena, že vám projev psal váš mediální poradce Marek Prchal. Co vy na to?
Ve svém projevu jsem řekl, že jsem byl členem komunistické strany, že jsem nebyl tak statečný a angažovaný jako Václav Havel. Je pravda, že mým cílem bylo vystudovat zahraniční obchod a perspektivně pracovat někde v zahraničí, protože jsem měl velkou půjčku na barák, kterou jsem musel splácet.
Navíc – a vím, že se mi kvůli tomu lidé smějí, ale zkrátka to tak je – moje matka se nějakým způsobem snažila, abych se stal členem KSČ, abych měl, řekněme, lepší předpoklad se dostat do zahraničí. Řekl jsem v projevu, že na to nejsem pyšný, ale na druhé straně jsem nikomu nic špatného nedělal, nikomu neubližoval, choval se slušně a mám čisté svědomí. V komunistické straně bylo 1,7 milionu členů, další ve svazu mládeže, takže nevím, proč mi tu někdo takovou třicet let starou věc vyčítá.
A co se týká vaší údajné spolupráce s StB?
Zásadně to odmítám. Některá média opakují lež, že jsem prohrál soud. Neprohrál. Vyhrál jsem ho třikrát a vyhraju i znovu. Protože jestli existuje spravedlnost, tak ho musím vyhrát. Ta rozhodnutí soudu byla kvazi zrušena kvůli tomu, že Ústavní soud rozhodl, že jsme zkrátka údajně žalovali nesprávnou organizaci. Že to rozhodl krátce před volbami a jak to všechno bylo, nechci říkat, protože na to nemám důkazy.
Zkrátka to odmítám. V naší rodině byly tři emigračky, táta kvůli tomu nemohl mít kariérní postup. V podniku zahraničního obchodu nás státní bezpečnost hlídala, abychom nekradli, nebrali provize a bůhvíco. My se jich samozřejmě báli. Já nebyl žádný estébák a vyhraju ten soud.
Co ta poslední věc? Psal váš projev Marek Prchal?
Nepsal mi to. Zeptejte se pana Prchala. Na tyto věci mám, myslím, cit. Pan Prchal se určitě vyzná, jak se dělá Facebook, ale já mám zase intuici na některé jiné věci. Třeba na svá pravidelná nedělní hlášení na Facebook dávám scénář já. Že to celé nepíšu, to je pravda, ale pak to celé přepisuji. Věnuji tomu každou neděli tři až šest hodin. Aby to bylo přesně podle mého, protože moje uvažování je často úplně jiné, než lidí kolem mě. Kolikrát se pohádáme, protože máme odlišné názory. Občas něco akceptuji, ale jsou to moje názory!
30 let od revoluce |
Ale zpět k projevu u příležitosti 30. výročí 17. listopadu. Nejsem člověk, který chce společnost rozdělovat. Snažím se spojovat, nevyjadřoval jsem se ani k těm protestům. Jak jsem v tom projevu řekl, zažíváme nejlepší období. Chtěli jsme tenkrát svobodné volby a máme je. Můžeme cestovat. Dnes (v neděli, pozn. red.) byla na výstavě v Národním muzeu vystavena tzv. výjezdní doložka. Mladí to dnes ani nepochopí. Tehdy jsem jako pracovník zahraničního obchodu, jehož pracovní náplní bylo cestovat do zahraničí, ani nevěděl, že bez toho lidi nemohou vycestovávat do zahraničí. Kdo nám to měl říct? Neměl jsem se to odkud dozvědět.
Počkejte, to se přece všeobecně vědělo…
Jak se to vědělo? Kdo mi to měl říct?
Dobrá, nechme toho. Spolu s některými ministry jste šel 17. listopadu položit věnec k pomníku na Národní třídu brzy ráno. Přesto tam na vás čekalo asi patnáct lidí, kteří křičeli slogany jako „Hanba!“ či „Bureši, ani to nezkoušej“. Jak jste se cítil?
Samozřejmě jsem to čekal. Nebylo to o tom, že bych tam nešel, chodím tam každý rok. To, že jsem tam byl minulý rok v noci, byla výjimka, protože jsem brzy ráno letěl do zahraničí. To nebylo proto, že bych se nějak schovával.
Nešel jste tam ve čtvrt na osm ráno i proto, že tam nebylo tolik lidí?
Vždycky jsme tam chodili brzy ráno, kolem půl osmé. Od doby, co jsem v politice. Tak si to dohledejte. Brzy ráno jsem tam letos šel i proto, že jsem šel na desátou do Národního muzea, a pak měl další program.
Hojně se rozebírá, že jste si k památníku na Národní třídě vzal kravatu s ruskou trikolórou, tedy v pořadí bílá – modrá – červená. Zatímco do Národního muzea už jste přišel s jinou kravatou, která měla pořadí správné: bílou, červenou, modrou. Jak k tomu došlo?
Bílá, modrá a červená je i slovenská trikolóra. Povyprávím vám ten příběh a nebudete mi věřit. Představte si, že mám fanoušky i mezi umělci a herci. Ale jsou to lidé, kteří mají obavy to projevit veřejně. Jedna taková paní vymyslela, že mi každý dá kravatu, dostal jsem jich asi čtyřicet. Zkrátka jsem si ráno vzal tuto, protože byla taková sytá. Potkali jsme se, byli kolem mě všichni ministři, ochranka, nikdo si toho nevšiml. Až následně nám někdo napsal, že to není česká trikolóra. Já to nepoznal. Tak fajn, do muzea jsem si ji vyměnil za správnou. Chápu, že to někomu dělá radost, ale tak to bylo.
Odpoledne jste na 17. listopadu vyrazil po pražském setkání s představiteli Visegrádské čtyřky do Bratislavy. Prezident Miloš Zeman byl na Slovensku den před vámi. Není to tak, jak někdo napsal na sociálních sítích: Bojí se, tak utíkají na Slovensko?
Jak se bojí? Prosím vás, já šel z Národní třídy do muzea pěšky. Přes celou Národní, přes celý Václavák. Pak jsme šli po obědě v Kramářově vile pěšky do Lichtenštejnského paláce. Po cestě jsem potkával plno lidí. I řadu těch, kteří měli ten odznak (placky, které se rozdávaly 16. listopadu na demonstraci na Letné – pozn. red.). Někteří se se mnou i fotili, jeden člověk na mě křičel: „Hanba!“. Nevím proč. No, a pak jsem šel z Lichtenštejnského paláce do kavárny a cukrárny, kde mají mé oblíbené dukátové buchtičky. A tam seděl někdo, kdo řekl, že vedle nás nechce sedět. A když se ho kolega ptal proč, tak nic nevysvětlil. Ti lidi nejsou schopni něco vysvětlit, komunikovat. Protože ty věci, které mi vyčítají, neexistují. Samozřejmě i ty výzvy na demonstracích jsou nesmyslné.
V sobotu na Letnou přišlo čtvrt milionů lidí. Co jste na takový počet říkal?
Bylo to stejně jako minule. Dalo se čekat, že jich tam bude stejně, moc to neřeším. Je to jejich právo, máme svobodu.
Šéf hnutí Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář tam pro vás zformuloval některá ultimáta. Pojďme si je projít. Za prvé se máte vzdát Agrofertu včetně médií. Co vy na to?
Nemám se čeho vzdávat, protože firmy jsem se už vzdal. Máme tu lex Babiš, který vymyslely tradiční demokratické strany. Podle toho jsem postupoval, takže jsem to už splnil. Nemám Agrofert. Kdybych šel na valnou hromadu Agrofertu, tak mě vyhodí. Nemám Agrofert. A když jsem se zbavil Agrofertu, tak pod ním jsou i média.
Do konce roku máte odvolat ministryni spravedlnosti Marii Benešovou.
Proč bych ji odvolával? Paní Benešová je čestná žena. Nebyla v KSČ, i když ji tam lanařili. Na rozdíl ode mě to odmítla. Byla to hlavní bojovnice proti korupci. Z postu nejvyšší státní zástupkyně ji vyhodil ministr, který založil exekuční mafii. A ten nesmysl, který někdo vymyslel, že jsem odvolal Jana Kněžínka… Neodvolal jsem ho, on tam byl dočasně. Už jsem to řekl stokrát, s Čapím hnízdem ani ničím jiným to nemá nic společného. Není nejmenší důvod Marii Benešovou odvolávat.
Pokud ovšem uvedené věci do konce roku neuděláte, měl byste podle Mikuláše Mináře rezignovat. Chystáte se k tomu?
A proč bych měl rezignovat? Nerozumím tomu. Kdybych rezignoval, padá celá vláda. Co by se stalo potom? Pan prezident by musel jmenovat nového premiéra. Koho? To zase rozhodne pan Minář na Letné, nebo co? Nechápu to. Vždyť máme svobodné volby. Hnutí ANO vyhrálo volby, sestavili jsme vládu. Máme tu politický systém, který se teď tito lidé snaží změnit, protože jim najednou nevyhovuje. Ale kdyby to bylo naopak, tak by jim vyhovoval.
Mikuláš Minář také opět volal po setkání s vámi. Opravdu se s ním nepotkáte? Proč?
Ale já se s ním nebudu potkávat, nemám k tomu důvod.
Zato se s ním teď setkali lídři opozice. Společně se bavili třeba o změně volebního zákona…
(skáče do řeči) Opozice na tom musí být fakt bídně, když jim tady dává instrukce šestadvacetiletý nedostudovaný student a říká jim, co mají dělat. To teda dopadli.
Podle představy Mináře a opozičních stran by se mělo změnit znevýhodnění menších stran kvůli přepočtům hlasů v jednotlivých volebních obvodech a také padnout povinnost, že za každou stranu předvolební kolice se o pět procent zvyšuje kvórum nutné pro vstup do Sněmovny. Proč jste proti?
A proč by se to právě teď mělo měnit? Máme to tu x let. Proč tedy právě teď? Protože to zrovna opozici vyhovuje? Když tam byli oni, když vyhrála volby ODS, tak jim to nevadilo? Zákony se tu mají měnit jen podle toho, jak to někomu vyhovuje. To odmítám. Udělali třeba speciální zákon proti Babišovi a teď kvůli tomu samému Babišovi a hnutí ANO chtějí měnit volební zákon? Opravdu tomu nerozumím. Teda rozumím, ale je to absurdní. Vždyť celé to hnutí spojuje jen nenávist vůči Babišovi. Je to čistý Antibabiš.
Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi má 17. prosince skončit tříměsíční lhůta, během které prověřuje rozhodnutí podřízených státních zástupců, kteří zastavili vaše trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Čekáte s napětím, jak se žalobce Zeman rozhodne?
Nečekám to s napětím. Od samého začátku tvrdím, že je to nesmysl. Že je to vymyšlené, že to neexistuje. Nikdy jsem zákon neporušil a akorát mě to poškodilo. Vždy jsme se já i moje bývalá firma chovali podle zákonů.
