19. října 2007: Evropská unie se dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument by měl nahradit původně navrhovanou euroústavu, kterou v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci. Z nového návrhu vypadla například společná hymna EU a společná unijní vlajka.
DOKUMENT: O ČEM JE LISABONSKÁ SMLOUVA |
4. prosince 2007: Prezident Václav Klaus označil Lisabonskou smlouvu za "přejmenovanou euroústavu".
13. prosince 2007: Šéfové států a vlád EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za Českou republiku dokument podepsal premiér Mirek Topolánek (ODS).
Leden 2008: Vláda odeslala smlouvu do Sněmovny a Senátu.
1. dubna 2008: Sněmovna smlouvu v prvním čtení podpořila. Hlasovalo se také o návrhu na zamítnutí - kromě všech přítomných poslanců KSČM hlasovalo proti smlouvě i pět poslanců ODS, což nestačilo.
24. dubna 2008: Senátoři požádali Ústavní soud, aby posoudil soulad Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh iniciovala ODS, podpořilo jej 48 ze 70 přítomných senátorů. Zástupci ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů.
12. června 2008: Lisabonskou smlouvu odmítli Irové v referendu.
20. listopadu 2008: Smlouvu schválil švédský parlament, ČR zůstala jedinou zemí EU, která nehlasovala o ratifikaci smlouvy.
26. listopadu 2008: Podle Ústavního soudu může proces schvalování Lisabonské smlouvy v ČR pokračovat. Soud nenašel rozpor mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem. Soud nezkoumal smlouvu jako celek, ale zabýval se především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu konkrétní argumenty.
ÚSTAVNÍ SOUD: LISABON ÚSTAVU NEOHROŽUJE |
S kritikou smlouvy vystoupil před ústavními soudci i prezident Klaus, který pak rozhodnutí soudu označil za "do značné míry politické, nikoliv striktně právní".
7. prosince 2008: Kongres ODS schválil usnesení, podle něhož je ponecháno na poslaneckém a senátorském klubu, jak budou hlasovat. Současně ale kongres "důrazně doporučuje" přednostně v parlamentu prosadit česko-americké smlouvy o umístění protiraketového radaru na českém území.
9. prosince 2008: Sněmovna přerušila projednávání lisabonské smlouvy do 3. února 2009. Pro návrh šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře hlasovalo 159 poslanců včetně sociálnědemokratických.
7. ledna 2009: Zástupcům ODS se podařilo prosadit odklad schvalování lisabonské smlouvy v Senátu. V zahraničním výboru uspěli s návrhem přerušit projednávání na 30 dnů, tedy až do půlky února.
4. února 2009: ODS ve Sněmovně prosadila další odklad projednávání lisabonské smlouvy. Pro návrh se vyslovilo 115 ze 196 přítomných poslanců, hlavně z vládních stran.
6. února 2009: Sněmovna pustila do druhého čtení návrh KSČM, aby se o smlouvě rozhodlo v referendu. Proti zamítnutí normy o referendu se postavili i někteří poslanci vládní ODS.
10. února 2009: Zahraniční výbor horní komory podobně jako již v lednu výbor pro záležitosti EU doporučil projednávání smlouvy odložit až na dobu po přijetí normy, jež bude obsahovat vázaný mandát pro vládu, tedy souhlas Sněmovny i Senátu s převodem rozhodovacích kompetencí z Prahy do Bruselu.
17. února 2009: Senátoři ODS se shodli na tom, že nepodpoří ratifikaci lisabonské smlouvy bez schválení prováděcích novel. Ty mají zabránit převodu rozhodovacích kompetencí z členských států na unijní úroveň bez souhlasu obou komor parlamentu.
Klub ODS deklaroval, "že pokud nebude dokončena ratifikace smluv o umístění amerického radaru a schváleny novely jednacích řádů obou komor, nedoporučí k ratifikaci Lisabonskou smlouvu".
18. února 2009: Sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 125 ze 197 přítomných poslanců. Ratifikace smlouvy v Česku skončí tehdy, až ji schválí i Senát a podepíše prezident.
SNĚMOVNA SCHVÁLILA LISABONSKOU SMLOUVU |
