1. Jak křížkovat, aby byl hlas platný?
Křížkováním vyjadřujete preferenci konkrétním kandidátům, klidně i napříč kandidujícími stranami. Jsou tři možnosti, jak křížkovat, aby váš hlas zůstal platný a aby komise zároveň vzala v potaz, které kandidáty jste preferovali.
První možností je zakřížkovat čtvereček v záhlaví sloupce, tedy volit stranu jako celek. (Pokud byste takto zaškrtli dvě či více stran, hlas bude neplatný.) Tím dáte hlas každému kandidátovi této strany, nejvýše ale tolika lidem, kolik je voleno členů zastupitelstva ve vaší obci. Počet volených členů zastupitelstva je uveden v záhlaví hlasovacího lístku.
Druhým způsobem je rozdat křížky preferovaným kandidátům napříč stranami (křížky uděláte v rámečcích vedle jmen). Není přípustné udělat více křížků, než kolik je voleno zastupitelů - tím by se hlas stal neplatným. Nevyužít všechny křížky možné je, takový hlas zůstává platný.
Třetí cestou je zakřížkování strany a k tomu křížkování jednotlivých jmen u jiných stran. V tomto případě nemá smysl křížkovat v rámci zakřížkované strany ještě jednotlivce (hlas by sice zůstal platný, k těmto křížkům se ale nepřihlíží). Takto zvolíte preferované kandidáty jiných stran a dále kandidáty zakřížkované strany v pořadí dle hlasovacího lístku.
Příklad: Volič zakřížkuje stranu A, tři kandidáty strany B a jednoho kandidáta strany C. Zastupitelstvo má 15 členů. Volič tak zvolil tři kandidáty strany B, jednoho ze strany C a dále 11 (dopočet do počtu členů zastupitelstva) ze strany A, konkrétně kandidáty s pořadovým číslem 1 až 11 na seznamu.
2. Jakou váhu má křížek?
Relativně malou. Raději si nedělejte velké naděje, že voliči vyzbrojení křížkovací municí dají politikům ve velké míře najevo - tak jako při kroužkování u voleb do Sněmovny - s kým jsou spokojeni, s kým ne, a že křížkování hodně promluví do toho, kdo z té či oné strany v zastupitelstvech zejména větších měst usedne.
Ačkoliv totiž volební systém vypadá tak, že člověk volí jednotlivé kandidáty, v praxi dává spíše hlas dané straně a tomu, jak svou kandidátní listinu sestavila - zejména ve velkých městech. „Kandidát má šanci na mandát pouze tehdy, pokud získá o deset procent hlasů více, než je průměr na kandidátní listině. Což je obrovský problém hlavně ve velkých zastupitelstvech,“ řekl Lidovým novinám politolog Tomáš Lebeda.
Technicky vzato je tak možné, že volič zaškrtne sympatického politika z některé strany, ale ve skutečnosti tím podpoří lídra ze stejné kandidátní listiny, který však už voliči sympatický není. Síla křížků je zkrátka trochu iluzorní.
Tím vás ovšem nenavádíme, abyste na křížkování jednotlivých kandidátů napříč stranami rezignovali - jen je dobré vědět, že křížky nejsou nijak zvlášť mocná zbraň. Také platí, že v malých obcích je křížkování napříč stranami o něco účinnější při prosazení „těch správných“ kandidátů.
3. Pomůže můj hlas straně finančně?
Hlas ve volbách do obecních zastupitelstev nikoliv. Hlas v senátních volbách pomoci může - straně za získaný senátorský post náleží 855 tisíc korun ročně, tedy 5,13 milionu za dobu šesti let, na které je senátor zvolen.
Na příkladu doplňovacích senátních voleb v Praze 10, které v září vyhrála Ivana Cabrnochová ze Strany zelených (více o volbách zde), to lze ukázat konkrétně: v prvním kole dostala 2 092 hlasů, ve druhém 3 664 hlasů. Kdybychom provedli značné zjednodušení, že každý hlas v prvním i druhém kole má stejnou váhu, „poslal“ každý volič hlasující pro Cabrnochovou zeleným zhruba 300 korun (855 000 × 2 / (2 092 + 3 664)).
Ivana Cabrnochová totiž byla v doplňovacích volbách zvolena jen na dva roky, takže se oněch 855 tisíc nenásobilo šesti (plnou délkou mandátu senátora v rocích), ale jen dvěma.
4. Jak volby dopadnou?
To vám samozřejmě nepovíme, neboť platí zákaz zveřejňování průzkumů a značná část voličů se stejně rozhoduje na poslední chvíli a průzkumy nemohou jejich smýšlení započítat.
Obecně lze podle politologa Tomáše Lebedy čekat, že ztráty bude počítat ODS, která dosud byla na komunální úrovni velmi silná - a že v rozporu s posledními průzkumy, předpovídajícími velkou sílu hnutí ANO, tato formace nebude mít nijak závratný počet komunálních zastupitelů. Jednoduše proto, že se neuchází o hlasy voličů v mnoha obcích, tak jako řada tradičních stran či nezávislých. Hodně prostředků nicméně investuje na kampaň v Praze (více zde).
V Senátu patrně ztratí ČSSD, protože ze 27 křesel, o nichž klání bude, obhajuje 23 (dále ODS tři v Praze a komunisté jedno ve Znojmě). Že by ČSSD zopakovala slavné „oranžové tsunami“ z roku 2008, kdy se mohla vymezovat proti vládě a využít toho, že voliči rádi „vyvažují“ výsledek klíčových sněmovních voleb, nyní největší vládní strana čekat nemůže.
Zároveň nicméně vláda dosud neprováděla opatření, která by zatřásla její popularitou. Prakticky jistá tak je jediná věc - ČSSD ztratí nadpoloviční většinu v Senátu, kde nyní její klub má 41 z 81 senátorů (ovšem další vládní strany ANO a KDU-ČSL mohou jen získat). Říkat, zda si vláda, případně levice udrží v Senátu většinu, by nyní bylo věštěním.
5. Lze po volbách jasně říci, kdo je vyhrál?
Určitým vodítkem v komunálních volbách může být, zda strana či hnutí výrazně získá, či ztratí v počtu zastupitelů oproti výsledkům v minulých volbách (jejich výsledek najdete zde). Je to ovšem jen orientační.
Podle politologa Lebedy jsou například procenta hlasů pro strany zkreslená tím, že každý volič má v zásadě jiný počet hlasů (tolik, kolik členů má zastupitelstvo v jeho obci). Poměřovat to absolutním počtem zvolených zastupitelů zase má tu potíž, že města mají různý počet zastupitelů a poměr počtu zastupitelů na jednoho voliče se různí.
Pokud jde o volby senátní, až na ČSSD, ODS a KSČM mohou strany pouze získat a otázkou bude, jak výrazného zisku dosáhnou. ČSSD a ANO si zároveň „vyhlásily válku“ tím, že jejich předsedové dali najevo, že za úspěch budou pokládat zisk více senátorských křesel než jejich koaliční partner.
