Poslední průzkumy agentur Median, Kantar, Ipsos, STEM nebo třeba NMS před říjnovými sněmovními volbami nepřisuzovaly hnutí ANO více než 33 procent hlasů. Naopak SPD všechny agentury odhadovaly na deset a více procent. Podle průzkumů se mohlo do Sněmovny dostat i hnutí Stačilo!.
Výsledky voleb ale vypadaly jinak. ANO získalo nejvyšší počet hlasů v historii Česka (1,9 milionu) a podíl 34,5 procenta, SPD s bídou osm procent a Stačilo! nepřekročilo minimální hranici pěti procent.
Základním vysvětlením tohoto rozdílu je, že předvolební průzkumy sledují náladu ve společnosti v den, kdy se tazatelé lidí s volebním právem ptají. Nejde o předpovědi, ale o momentální zachycení reality.
Jak vážně vnímat předvolební průzkumy? Od reality se často liší, význam však mají |
Podle analytika agentury STEM Kratochvíla lze nepřesné odhady vysvětlit jednoduše tím, že příliš mnoho lidí se pro konkrétní stranu rozhoduje na poslední chvíli – tedy ve dnech, kdy už se průzkumy ze zákona publikovat nemohou.
Nerozhodnost jako nový normál
„Nerozhodnost voličů je nový normál. Čtvrtina z těch, kteří nakonec k volbám dorazili, se o své účasti rozhodla až v posledním týdnu před volbami. Třetina v měsíci před volbami, tedy v září,“ vypočítává Kratochvíl s odkazem na povolební průzkum STEMu, který výsledky voleb reflektoval s lidmi, jež odpovídali i v jejich předvolebních šetřeních.
Podle Kratochvíla, který výsledky prezentoval na diskuzním panelu Masarykovy univerzity v Brně, k tomu přispěla velká mobilizace voličů v posledních dnech. Tu podle něj s přehledem zvládlo hnutí ANO.
Babiš vysál protestní strany a mobilizoval voliče v chudších regionech, ukazují data |
„Hnutí ANO se v posledních deseti dnech před volbami podařilo odčerpat hlasy jiným stranám. Typicky sociální demokracii (letos kandidující pod hnutím Stačilo!, pozn. red.). Hned čtvrtina podporovatelů SPD také přešla k ANO. Významná byla i mobilizace nevoličů. Z těch, kteří v posledních volbách k urnám nepřišli, nakonec pro ANO hlasovalo deset procent,“ poukazuje analytik.
Největší nerozhodnost u Motoristů
Pro analytiky a výzkumníky jsou právě nerozhodnutí voliči, které se jakémukoli hnutí podaří získat na svou stranu, problém. Stále méně stran má stálé loajální jádro podporovatelů. A o to hůře se možné výsledky predikují – či přesněji přibližují odhodlání lidí před volbami. Podle Kratochvíla je přitom základní princip jasný: člověk si vybere určité politické spektrum či blok stran a koalic, typicky tří, a mezi nimi se pak rozhoduje na poslední chvíli.
K volbám přišlo mnohem více voličů než minule. Na rekordy z 90. let to však nestačilo |
Podle dat agentury STEM nejvíce vyčnívají čísla Motoristů. Tato strana neměla místo ve Sněmovně jisté až do samého konce. „Nejen jestli jejich voliči k volbám přijdou – Motoristé cílili především na lidi, kteří k volbám moc nechodí a o politiku se příliš nezajímají –, ale také jestli je opravdu budou volit. Pro Motoristy se měsíc před volbami rozhodla polovina jejich voličů, třetina až v týdnu před volbami. To je pro nás téměř loterie,“ přiznává Kratochvíl.
V přepočtu na zisky se pak ukazuje, že u Motoristů se hrálo o hlasy i přímo ve volební dny. Zhruba třetina jejich voličů se pro ně rozhodla až ve volební místnosti. „Konkrétně to bylo 1,8 procentního bodu z těch 6,8 procenta, která nakonec Motoristé získali. I velký výsledek hnutí ANO těží z voličů rozhodujících se na poslední chvíli. Nejistota je obrovská – mohl k tomu přispět nejen výkon ve finiši kampaně, ale i výkony lídrů v debatách,“ hodnotí Kratochvíl.
Efekt nováčka
V předvolebních modelech analytici také počítají s historickou zkušeností, tedy s tím, jak se voliči dané strany rozhodovali v minulosti, zda své předvolební postoje u uren skutečně dodrželi, nebo kam se jejich hlasy mohly přelévat. Problém pak mohou mít modely v případě, že se v soutěži objeví nové uskupení.
Tak jsme třetí, no a co?! Turek Přísaze a Motoristům přinesl dva mandáty |
V minulosti to podle Kratochvíla bylo patrné, když vzniklo hnutí ANO – to tehdy získalo výrazně více, než se očekávalo. V letošním roce se efekt nováčka mohl projevit u Motoristů. „U této strany bylo ale nejmarkantnější překvapení u jejich prvních voleb, tedy voleb do Evropského parlamentu. Otázkou je, nakolik jdou odchylky za námi jako agenturami a nakolik za voliči, kteří se také rozhodují bez většího historického kontextu,“ dodává Kratochvíl.
Po každých volbách se výpočetní modely upravují a takzvaně kalibrují – zpřesňují. Každé volby tak přidávají nové prvky, se kterými se v následujícím předvolebním období počítá.
