Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31,5 procenta, před měsícem 29 procent), následuje ODS, která oslabila o 2,5 procentního bodu (13,5 procenta) a hnutí SPD (12 procent).
Preference Pirátů (11 procent) jsou totožné s minulým sněmovním modelem. Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) společně s Piráty a STAN, tedy strany zastoupené v nynější vládě, by prostým součtem získaly 41 procent, uvedl Median.
Do Poslanecké sněmovny by se podle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 dostala i ČSSD, podporu jí vyjádřilo 5,5 procenta dotázaných. Podpora KDU-ČSL, TOP 09, STAN a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 procent, a nelze tak spolehlivě určit, zda by se tyto subjekty do sněmovny dostaly.
Volební potenciál u hnutí ANO proti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak kleslo (21 procent). Pokles jádra i potenciálu zaznamenala ODS. Pokles potenciálu byl zjištěn u SPD (14 procent), jádro tohoto hnutí naopak vzrostlo na 8 procent.
„Průzkum byl prováděn v průběhu celého měsíce října, a může se tak lišit od volebních průzkumů, které probíhaly v kratším časovém rozmezí,“ upozornila agentura.
Přímá volba prezidenta je chyba, jen polarizuje společnost, míní politolog![]() |
Voleb do poslanecké sněmovny by se v říjnu 2022 podle svého vyjádření určitě zúčastnilo 59 procent respondentů. Dalších 16,5 procenta dotázaných účast zvažuje.
„Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme nárůst ochoty zúčastnit se voleb, nicméně deklarovaná volební účast bývá obvykle vyšší než skutečná účast,“ podotkli autoři průzkumu. Volební účast ve volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2021 byla 65,43 procenta.
Median se od 1. do 31. října dotazoval 1 005 lidí v Česku ve věku 18 a více let. Statistická odchylka činí plus minus půl procentního bodu u malých stran a až plus minus 3,5 procentního bodu u největších stran.




















