Z předložených materiálů, které jsou dostupné na ÚDHPSH plyne, že hnutí Chcípl pes nezveřejnil nižší darované částky. „Dobrý den, neuváděli jsme dary pod 300 korun,“ uvedlo hnutí ve Zprávě o financování volební kampaně, kterou podepsal 1. místopředseda Jiří Janeček.
„Vykazovat se musí všechny dary a všichni dárci bez ohledu na výši poskytnutého daru. U darů přesahujících jeden tisíc korun musí být nadto uzavřena písemná darovací smlouva,“ vysvětlil obecná pravidla Jan Outlý z ÚDHPSH, který je pověřen koordinací kontrol voleb do Poslanecké sněmovny.
Outlý se však k případu Chcípl PES odmítl blíže vyjádřit. Obecně však platí, že se může při neuvedení všech částek jednat o přestupek. „Sazba je v tomto případě 20 až 300 tisíc korun. S tím, že do 1. dubna musejí strany předložit výroční finanční zprávu za celý kalendářní rok 2021 a tam také musejí být všichni dárci uvedeni a ztotožněni,“ doplnil Outlý pro iDNES.cz.
Podle zprávy o finančních darech od fyzických a právnických osob jsou skutečně uvedené dary až od 300 korun. Podle 1. místopředsedy hnutí Jiřího Janečka se však na neuvádění darů do výše této částky hnutí dohodlo s úřadem.
Za nesplnění povinnosti předložit Úřadu zprávu o financování volební kampaně, zveřejnit zprávu o financování volební kampaně na svých internetových stránkách a předložit veškeré volební účetnictví, popřípadě za opožděné splnění těchto povinností, může Úřad uložit pokutu v rozmezí od 10 tisíc do 100 tisíc korun.
„Oni řekli, že je to pochopitelné,“ tvrdí Janeček
„My jsme se takhle domluvili, že uvedeme jen dary nad 300 korun. Oni řekli, že je to pochopitelné, protože nám to tam fakt chodí po korunách či padesátikorunách. Odevzdali jsme účetní finanční zprávu. Jinak všechny dary jsou vidět na našem transparentním účtu,“ řekl pro iDNES.cz Janeček.
Například Přísaha Roberta Šlachty, která se rovněž nedostala do Sněmovny, uváděla i peněžité dary ve výši 25 či 50 korun.
Zpráva o financování volební kampaně Chcípl pes.
Redakce iDNES.cz oslovila i ÚDHPSH, zda se s nimi hnutí skutečně domluvilo, že nemuselo do 10. ledna ukázat všechny peněžité dary, tak jako to musely udělat ostatní strany a hnutí.
„Celkový obrázek o darech a výdajích za rok 2021 si lze udělat teprve poté, co obdržíme Výroční finanční zprávu za rok 2021, což má termín do 1.4. 2022. Z tohoto pohledu prozatím nevidíme důvod k výzvě na doplnění dárců do zprávy o Financování volební kampaně,“ komentovala pro iDNES.cz mluvčí ÚDHPSH Luisa Divišová.
Strany přiznávají, jak utrácely za kampaň. Nechybí kamion, zmrzlina či jarmark |
Mezi dárci hnutí na předvolební kampaň do Sněmovny v roce 2021 je například spolek Čiperkov zabývající se zkvalitňováním pracovního a rodinného života členů a veřejnosti, na smysluplné využívání volného času, na edukaci a získávání dovedností napříč obory a tématy, jak říká popisek ve spolkovém rejstříku.
Ten podle zprávy o peněžitých darech právnické osoby dal hnutí na předvolební kampaň 41 tisíc korun. Přes transparentní účet spolku lidé rovněž posílali dary pro Chcípl pes. Například loni v březnu spolek převedl na účet Chcípl pes dar ve výši 34 tisíc korun.
Hnutí za předvolební kampaň podle odevzdané zprávy získalo od dárců 851 513 korun. Výdaje pak vyúčtovalo na 848 312 korun.
Hnutí Chcípl pes pravidelně pořádá demonstrace proti vládním opatřením. Naposledy například uspořádalo demonstraci 9. ledna, kdy se na pražském Václavském náměstí sešlo několik tisíc odpůrců povinného očkování proti covidu-19.
Iniciativa Chcípl PES vznikla jako protest proti opatřením omezujícím provoz restaurací. Jako politické hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES poté kandidovala ve sněmovních volbách, ve kterých hnutí získalo 0,4 procenta hlasů. Po volbách se na jejích akcích začaly podílet desítky drobných uskupení a stran, které sdílí kritický pohled na kroky vlády.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle tiskové zprávy ÚDHPSH do volební kampaně vstoupilo v minulém roce 32 politických subjektů, 10 z nich nakonec vlastní kandidátní listinu neregistrovalo a buď se z voleb stáhlo zcela, nebo podporovalo jiný subjekt a umístilo své kandidáty na listinu takového subjektu.
„Pokud jde o volební účetnictví, z 22 politických subjektů, které do voleb postavily kandidáty, jich více než tři čtvrtiny předložily úplné volební účetnictví (14 subjektů), nebo takovou povinnost dle dosavadních poznatků neměly (3 uskupení), neboť z údajů ve zprávě plyne, že do kampaně neinvestovaly. Dva účastníci hlasování (9 procent) dodali účetnictví neúplné a Úřad je vyzve k nápravě. Tři subjekty (14 procent) účetnictví vůbec nepředložily, i když takovou povinnost měly,“ stojí v tiskové zprávě.
