Neexistuje, aby v EU byly povinné kvóty, z toho neuhneme, řekl Hamáček

  • 120
Klíčové bude řešit migraci v místě původu, nedovolit migrační vlnu do Evropy, řekl ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček. „Neexistuje, aby v Evropské unii byly povinné kvóty, z toho neuhneme,“ uvedl Hamáček v předvolební diskusi televize CNN Prima News v reakci na obavy z migrační vlny poté, co se moci v Afghánistánu chopil Tálibán.

„Jsme proti ilegálním přistěhovalcům,“ uvedl i vicepremiér za ANO Karel Havlíček. Stále platí, že vláda je v tomto velmi zdrženlivá.

Lídr hnutí SPD Tomio Okamura přitom kritizoval, že se vláda rozhodla zachránit rodiny afghánských tlumočníků, kteří pomáhali českým vojákům v Afghánistánu. Okamuru to vůbec nezajímalo -  interpretoval to tak, že díky rozhodnutí vlády jsou nyní v Česku islámští migranti.

Jurečka se zastal afghánských tlumočníků proti výpadu šéfa SPD Okamury

Okamurova slova popudila šéfa lidovců Mariana Jurečku. „Bojovali s našimi vojáky proti terorismu,“ zastal se afghánských tlumočníků, jimž se rozhodla vláda pomoci kvůli tomu, že jim v Afghánistánu hrozila smrt od Tálibánu.

„Odmítáme povinné kvoty, jsme pro zajištění vnější schengenské hranice,“ řekl předseda lidovců Marian Jurečka. Vyslovil se pro rozumnou přistěhovaleckou politiku z kulturně blízkých zemí.

Předseda Přísahy Robert Šlachta podpořil, aby byla vyčleněna cizinecká policie. „Chce to zpřísnění trestů převaděčům,“ řekl Šlachta.

„Musíme posilovat vnitřní hranice,“ řekla předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková. Její hnutí jde do voleb spolu se Svobodnými a Soukromníky.

„Je to ukázka, jak vyvážení demokracie do kulturně odlišných zemí nefunguje,“ komentovala rychlé ovládnutí Afghánistánu radikálním Tálibánem po stažení vojsk západních zemí.

ANO zvyšuje náskok na koalici Spolu. Piráti se STAN spadli pod 20 procent

„Minimum je, že se posílí cizinecká policie a že se musíme domluvit na ochraně vnější schengenské hranice,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Migrační vlna nás podle šéfa komunistů čeká.

K diskusi na témata migrace, vysoké ceny a očkování si do pořadu „50 dní do voleb“ CNN Prima News pozvala zástupce kandidujících stran a hnutí. Tříhodinový pořad televize rozdělila do tří částí.

První hodina byla vyčleněna pro předsedu ČSSD Jana Hamáčka, šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, lídra hnutí Přísaha Roberta Šlachtu a Zuzanu Majerovou Zahradníkovou za Trikolóru, Svobodné a Soukromníky.

Zástupci všech stran a hnutí se shodli, že očkování proti covid-19 má zůstat dobrovolné. „Odmítáme, aby tu byly dvě skupiny občanů,“ řekl šéf lidovců Marian Jurečka. „Nemůžeme vůbec diskutovat o nějakém zpoplatnění testování,“ uvedl šéf STAN Vít Rakušan.

„Pakliže vláda vyžaduje testování, musí ho občanům proplácet,“ prohlásil Okamura. „Umožněte nám normální život,“ vyzval šéf SPD vládu, aby jako alternativu k očkování či testům uznala lidem i to, že mají protilátky proti covidu, což znamená, že v minulosti nemoc prodělali, i když v takové formě, že to ani nikde není evidováno.

„Za rumunské daně německé služby mít nebudeme“

Šlachta podpořil, aby se v příštím roce vůbec nehýbalo s daněmi. Majerová Zahradníková prohlásila, že její hnutí je jediné pravicové na české politické scéně a podpořila snížení daní. Hamáček označil sliby o snižování daní za pohádky. „Za rumunské daně německé služby mít nebudeme,“ řekl. „Nevím, proč by měla mít malá firma stejné daně jako nadnárodní korporace,“ prohlásil komunista Filip.

Do druhé hodiny si televize pozvala vicepremiéra za ANO Karla Havlíčka, předsedu lidovců Mariana Jurečku zastupujícího koalici Spolu, šéfa hnutí STAN Víta Rakušana, které kandiduje společně s Piráty, a předsedu hnutí SPD Tomia Okamura.

Debatu se současnými politiky vedl Michal Půr a závěrečnou hodině, v níž vystoupili v roli komentátorů bývalý předseda vlády Mirek Topolánek, exministr financí Miroslav Kalousek či Cyril Svoboda, exministr zahraničí a nyní poradce premiéra Andreje Babiše, moderovala Markéta Fialová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video