Ministr obrany Jaroslav Tvrdík tvrdí, že nemocnice by měla působit v Afghánistánu šest měsíců s možností rotace. Výše nákladů bude záviset na zvoleném způsobu přepravy. Česká strana vyjednává podle ministr s Brity o jejich podílu na přepravě.
Šedesát dní bude v nemocnici působit pětičlenný chirurgický tým, který odjede s první skupinou. Podle Tvrdíka to svědčí o tom, že poptávka po českých lékařích je značná.
Vláda současně Tvrdíkovi uložila, aby vypracoval požadavek parlamentu pro vyslovení souhlasu s vysláním mise. Spolu s ministrem financí Jiřím Rusnokem má Tvrdík předložit vládě do 19. března návrh dluhopisového programu k financování operace.
Způsob přepravy zatím není jasný
Přepravu nemocnice zatím vláda podle Tvrdíka řeší v několika variantách, od letecké až po kombinovanou po železnici a po vlastní ose, která je třikrát až čtyřikrát levnější. Náklady spojené s přepravou, která je nejdražší položkou celé mise, by měla částečně nést britská strana.
Vzhledem k tomu, že ani Britové nemají neomezenou leteckou kapacitu, která by byla pro přepravu nemocnice vhodná, česká strana uvažuje o získání dvou obřích letounů An-70. Vláda o ně podle dřívějších informací projevila zájem při jednání o umoření ruského dluhu. An-70 je dopravní letoun, který dokáže přepravit 47 tun nákladu a 110 lidí do vzdálenosti 8000 kilometrů.
Velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta, který se koncem minulého týdne vrátil z Afghánistánu, řekl, že pokud by se kontingent přepravoval vlakem a po vlastní ose, může být na cestě dva až tři týdny. "Zvažujeme čtyři varianty, protože varianta pozemního přesunu je spojena s určitým rizikem. Bude se do poslední chvíle vyhodnocovat a přijme se varianta ekonomicky výhodná, ale bezpečná," zdůraznil.
Česká polní nemocnice bude podle Sitty vrcholovou zdravotnickou etapou celého kontingentu ISAF, který čítá zhruba 5000 lidí a má se rozšiřovat.
Vláda si podle Tvrdíka uvědomuje, že jde o mimořádně náročnou a nebezpečnou misi. Přesto trvá na splnění závazku, který dala spojencům po loňském teroristickém útoku. O vyslání nemocnice rozhodla jednomyslně. Nemocnice bude plnit nejen úkoly pro mezinárodní vojenské síly v Afghánistánu, volné kapacity využije i pro poskytování pomoci obyvatelstvu. "Je to zapotřebí, ta situace je tam velmi vážná," dodal Sitta.
Předchozí vývoj: ÚTERÝ 5. března
Británie se dohodla s Českem na nemocnici
O vyslání české polní nemocnice do Afghánistánu je v principu rozhodnuto. Oznámil to v Londýně britský ministr obrany Geoff Hoon po jednání s českým protějškem Jaroslavem Tvrdíkem. Vojenští experti obou zemí jednají v Kábulu, kde řeší konkrétní otázky provozu nemocnice včetně umístění či transportu.
Tvrdík vysvětlil, že pokud se expertní týmy v Kábulu na některých otázkách nedohodnou, nemocnice možná nakonec ani neodjede.
"Může se ukázat, že jednotka nezapadne do struktury sil ISAF, že se pro ni nenajde vhodné napojení na infrastrukturu, nebo do vojenské struktury," uvedl český ministr obrany s tím, že rozhodnutí o nemocnici padne do konce týdne.
Tvrdík zároveň připomněl, že z české strany toto politické rozhodnutí ještě podléhá schválení vládou a parlamentem.
Dopolední jednání obou ministrů se týkalo i plánovaného nákupu nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen. Jednalo se i o kompenzačních programech ve prospěch českého hospodářství v souvislosti s nákupem těchto letounů. Tvrdík potvrdil, že padla i zmínka o možnosti dodávek z Vítkovic pro britské námořní loďstvo, což je záležitost, kterou si britská strana zatím nepřeje zveřejňovat.
Ministři hovořili i o spolupráci při přípravě českých pilotů.
Na jednáních v Británii doprovází Tvrdíka několik vysokých důstojníků, kteří se v české armádě zabývají plánováním zahraničních misí. V delegaci je i velitel letectva František Padělek a náměstek ministra Štefan Füle, který je vládním zmocněncem pro nákup gripenů.
Experti jednají o polní nemocnici v Kábulu
Skupina českých armádních expertů pod vedením velitele 6. polní nemocnice Jindřicha Sitty odcestovala do Kábulu o víkendu. Přímo na místě bude posuzovat možnost zapojení nemocnice do mezinárodních mírových sil ISAF.
Lékaři a personál nemocnice by podle Tvrdíka mohli v Afghánistánu působit půl roku. S jejich přepravou, zásobováním a logistikou by zřejmě pomáhaly britské vojenské síly.
V obecné rovině platí, že polní nemocnice může být do sedmi dnů od konkrétního rozhodnutí mimo území České republiky. "V tomto případě může být časový termín ještě zkrácen, protože přípravu nemocnice jsme už zahájili," řekl Tvrdík.
Naposledy byla česká nemocnice nasazena v roce 1999 v Albánii a poskytovala pomoc především civilistům. Její část byla pak po zemětřesení v Turecku přesunuta do nejvíce zasažených oblastí.
Česko nabídlo i další specialisty
Česká republika nabídla USA pro jejich odvetnou operaci za zářijový teroristický útok na New York a Washington kromě polní nemocnice i rotu chemiků, speciální jednotku, vojenský letoun a vyslání vojáků do misí na Balkáně, kde by nahradili případně spojenecké jednotky odvolané do boje proti terorismu.
Vojáci prostějovských speciálních sil se však mírové operace OSN v Afghánistánu nezúčastní. A to i přesto, že Praha nabídla výsadkáře Britům, kteří akci ke stabilizaci Afghánistánu ISAF velí, mezi prvními. Ministrovi obrany Tvrdíkovi to Londýn oznámil už začátkem ledna.
Naopak chemici se už do Kuvajtu začali přesouvat. Na základnu ve Městě Krále Chalída, kde už před deseti lety během války v Perském zálivu působila československá protichemická jednotka, zatím směřuje vojenská technika, materiál a vybavení. Cestuje také část vojáků, kteří mají přesun na starosti.
Zbývající příslušníci by sem měli přiletět v dohledné době. Tvrdík koncem února prozradil, že přesun je zhruba v polovině. "Materiál se do Kuvajtu dostává po železnici a po moři," upřesnil.
Jednotka, jíž bude velet náčelník Vojenské akademie ve Vyškově Josef Prokš, bude mít 350 lidí. Větší část tvoří vojáci z liberecké protichemické jednotky, zbytek jsou výsadkáři jako ochrana, logistici, právníci a další potřební vojenští odborníci.
Ministr Tvrdík řekl, že v Kuvajtu budou Češi sloužit pod americkým velením, které je může nasadit ve čtrnácti zemích na Středním východě.
"Mohou jít kamkoli, kde se stane něco, kde budou třeba," doplnil náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "V úvahu připadají zejména země, kde by mohly působit zbylé skupiny teroristů z organizace Al-Kajda."
Pokud by byli čeští vojáci vysláni mimo Kuvajt, budou nasazeni okamžitě. Jejich působení by pak musel schválit parlament dodatečně. Zatím odhlasoval pouze vyslání jednotky do Kuvajtu. Roční působení české jednotky v operaci Trvalá svoboda přijde na jednu miliardu korun.
