„Většina předsevzetích je povrchních. Lidé často říkají, že se o něco budou snažit. Já jim radím, ať se nesnaží, ale ať to udělají,“ říká primář klinické psychologie Vojenské nemocnice Brno Jiří Brančík.
Psychoterapeut Boris Štepanovič zase radí, aby si lidé před vyřčením předsevzetí dobře promysleli, do čeho se vlastně chystají. „Je důležitý realistický odhad vlastních sil a možností. Také je důležité naplánovat si formu odměny i třeba to, co dělat v krizových situacích, kdy se nedaří předsevzetí naplňovat,“ popisuje možnou komplexnost celé situace.
Právě s komplikacemi mají lidé podle obou psychologů tendenci často se svých plánů na změnu snadno a rychle vzdávat. „Kdo si nepřipouští těžkosti, je falešným hrdinou, který si pak obvykle nedokáže připustit neúspěch,“ myslí si Štepanovič. Brančík zase poukazuje na časté výmluvy. „Lidé často hledají zástupné důvody, proč něco nevyšlo. Říkají, že jim do toho něco vlezlo, že zrovna neměli peníze, aby si koupili běžecké boty nebo že byli nemocní a nemohli cvičit,“ vyjmenovává příklady výmluv u častých novoročních předsevzetích.
Zastavit kolotoč tlaku na výkon je větší výzva než dát si předsevzetí, říká psycholog![]() |
Se selháním při plnění svých plánů po Novém roce se pojí dokonce i termíny, které se pro dané období už vžily. Prvním je tzv. quitters day, který připadá na druhý pátek v lednu a značí datum, kdy většina lidí své novoroční snažení ukončí. Druhým termínem je blue Monday (modré pondělí), které zpravidla připadá na třetí lednový týden a je označováno jako nejdepresivnější den roku. Mimo jiné právě proto, že si lidé začnou vyčítat své několik dní staré selhání.
„Například ve Velké Británii sledovali, jak se kuřáci vyrovnávají se svým předsevzetím přestat kouřit a zjistili, že třetina z nich se navrátila k užívání už po dvou týdnech od Nového roku, takže na boj se závislostmi to moc účinné není. Důležitější je vnitřní motivace,“ přitakává adiktolog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Adam Kulhánek.
Jak úspěšně naplnit každoroční předsevzetí a změnit své zlozvyky![]() |
Podle Brančíka je i neúspěch ale lepším scénářem, než se o změnu nepokusit vůbec. „Pokud se člověk smíří s tím, že nějak bylo a nějak bude, tak nemá šanci změnit nic. Vždycky je lepší do toho jít,“ myslí si. K tomu se přidává i Štepanovič. „Největší chybou by bylo se přestat snažit při prvních neúspěších,“ říká. Bez motivace na změnu může podle Brančíka docházet až k velice smutným scénářům. „Plno lidí umírá úplně zbytečně, protože se smíří se scénářem, že s tím nejde nic dělat. Často začnou vinu házet na ostatní, třeba na zdravotníky,“ popisuje.
K motivaci mohou pomoci i různé trendy v podobě aplikací či knih nebo podcastů. I před těmi ale Štepanovič varuje. „Může to působit i naopak a spíše utvrzovat ve vlastní nedostatečnosti a neschopnosti,“ ukazuje psycholog možné úskalí.
Recept neexistuje
Oba experti se shodnou na jedné hlavní věci: zaručený recept na úspěšné naplnění předsevzetí není. „Zaručený recept neexistuje, ale naplnit si život mnoha plány není dobré, nedá se toho řešit mnoho najednou,“ radí Štepanovič, jak minimalizovat stres.
Stres se navíc podle odborníka pojí celkově s dobou, kdy mají lidé tendence dávat si nejvíce předsevzetí. „Není to pro nás ideální doba, nedává to smysl. Vánoční svátky jsou často plné stresu a vypětí, na konci roku je často v práci tlak na větší výkon a tak dále. Lepší je dávat si předsevzetí v lepší kondici,“ radí psycholog odpoutání se od všeobecně zavedeného data.
Čtvrtina Čechů si dává předsevzetí. Většina je vzdá do poloviny ledna![]() |
„Domnívám se, že může pomoci své předsevzetí s někým dopředu probrat, ideálně se svými blízkými. Dotyčný pak dostane důležitou zpětnou vazbu, která může být rozhodující v jeho následné motivaci,“ popisuje Štepanovič další možnou pomůcku. „Důležité je taky nastavit si lehký první krok, který nás bude lépe motivovat do budoucna,“ dodává.