Minulý týden v pátek bylo v Litomyšli oficiálně zahájeno české předsednictví v Radě EU. Jak jste si ho užila?
Bylo zajímavé slyšet všechny komisaře, kteří přijeli a měli zájem. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen byla velmi profesionální, ale zároveň přístupná. Celkově panovala velká shoda na tom, co nás během příštího půlroku čeká, co budeme muset společně řešit. A Česká filharmonie na závěr ani v dešti nezklamala, to byla sázka na jistotu.
Než se dostanu ke konkrétním věcem, co nás v následujících šesti měsících čekají, tak se zastavím ještě u Litomyšle. Zmínila jste komisaře, nicméně část z nich v pátek nedorazila. Nebyl to náznak, že pro ně naše předsednictví není důležité?
Určitě ne. Dorazila převážná většina a ti, kteří se omluvili, měli různé objektivní důvody. Byli nemocní nebo měli dlouhodobě plánovanou práci či cesty, které se nedaly odložit. Jedna komisařka nepřijela, protože včas neletělo letadlo z její destinace a potom se neměla jak dostat do Česka. Takže to bylo dáno spíše okolnostmi, ne vždy můžeme být všichni u všeho.
Aktivisté narušili koncert k předsednictví. Jsou zadržení, vypovídat odmítají |
Krátce před zahájením předsednictví se řešil také problém s leteckou dopravou mezi Prahou a Bruselem. Chápu, že důležité jsou i spoje do jiných evropských měst, nicméně i podle českých europoslanců měla vláda udělat více pro zajištění této dopravy. Někteří mluví o tragédii. Jak to vnímáte vy?
Není to pohodlné pro nikoho a je to hodně drahé. Nutno říct, že ceny letenek hrozně stouply. Když jsem nedávno chtěla letět v neděli, tak jsem si řekla, že 1200 eur za jeden let je opravdu příliš moc. Dříve jsme měli 6 až 8 letů denně a najednou máme jeden, a to ještě plný.
Co se s tím dá dělat?
Vláda se snažila vyjednávat s ČSA, což nevyšlo. S Brussels Airlines bylo snad dohodnuto nějaké posílení, respektive nasazení větších letadel. Snaží se najít i nějaká další řešení.
Třeba, že by se čeští úředníci do Bruselu dopravovali vládními letouny?
Vládní letka nemá tolik letadel. Ale na tuto otázku se musíte ptát na úřadu vlády. Víc jednání budeme mít od poloviny září do poloviny prosince. Tam budeme potřebovat situaci nějak vyřešit. Ale nyní v červenci a srpnu to nebude tak tragické. Je to samozřejmě nepohodlné pro europoslance, protože ti létají pořád a jim se opravdu omezila možnost, jak se dostat do Bruselu, a to už vůbec nemluvím o Štrasburku.
Zůstanu ještě u europoslanců, místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová v nedávném rozhovoru naznačila, že současná kauza kolem vládního hnutí STAN rezonuje i na půdě Evropské unie. Máte i vy podobné informace, že se část evropských diplomatů či politiků obává, aby se nyní neopakoval scénář z roku 2009, kdy nám padla vláda?
Někteří kolegové – diplomaté – se mě ptali, samozřejmě v ostatních členských státech situaci sledují. Ale že by někdo měl pocit, že naše vláda nevydrží, to jsem opravdu nezaznamenala. Spíše se ptali, o co šlo, co to bylo za kauzu. Ani v pátek se na to nikdo z komisařů neptal.
1. července 2022 |
Předsednictví s větší pokorou
Vláda krátce před zahájením představila své priority, logo a motto. Objevila se již kritika, například že logo z roku 2009 bylo povedenější, nebo že naše motto je podobně střízlivé jako premiér Petr Fiala. Jak působí tyto dvě věci na vás?
V Bruselu jsem takovou kritiku nezaznamenala. V roce 2009 jsme měli Evropu bez bariér, ale všichni si stejně nakonec pamatovali to druhé heslo, Evropě to osladíme. Máte pocit, že jsme jim to osladili? Myslím si, že v roce 2009, při prvním předsednictví, jsme chtěli být sebevědomí, a to sebevědomí nám vydrželo poměrně dlouho, respektive do té doby, než nám padla vláda.
Mám dojem, že současná politická reprezentace se rozhodla tentokrát pro větší pokoru a s ohledem na současnou situaci, ve které jsme, a ve které je Evropa, je to adekvátní rozhodnutí. A to, že se naše motto odvolává na dílo a dědictví Václava Havla, který byl bezesporu politikem, jenž dokázal ovlivnit světové dětí a veřejné mínění, je jasnou zprávou, které hlavně současná Evropa rozumí.
Takže vám motto Evropa jako úkol přijde srozumitelné? Naznačuje dostatečně, čeho chceme dosáhnout?
Vyzýváme k sebereflexi, k zamyšlení a k práci na hledání správné cesty, kterou půjdeme dál jako Evropa. A to si myslím, že je naprosto případné. Jen ten rozdíl mezi tehdy a dnes je to, že projev Václava Havla v roce 1996 reflektuje, jak říká pan ministr Mikuláš Bek, luxus toho, že na promýšlení byl tehdy čas. My jsme dnes v situaci, kdy na zamyšlení moc času nemáme a musíme jednat poměrně rychle.
Co se týče priorit, ty naše mluví například o poválečné obnově Ukrajiny. Nepředbíháme v tomto ohledu trochu? Na Ukrajině zatím boje neutichají.
Od toho 24. února byly priority přehodnocovány nejen na úrovni Evropské unie, ale také v členských státech. Na každý členský stát to dopadá jiným způsobem, ale všichni jsme si vědomi toho, že svět se změnil. Ukrajina je pro všechny velkým tématem, i když ne třeba přímo, ale mnoho členských států řeší, co krize způsobuje u nich: vysoké ceny a inflace, firmy přestávají vyrábět své zboží, protože se jim něčeho nedostává a tak dále. Vznikají obavy, najednou tu máme migrační vlnu, kdy Ukrajinci míří do zbytku Evropy a nikdo neví, co se stane. A řeší se i potravinová bezpečnost.
Všichni se Ukrajinou zabývají, a i proto došlo k bezprecedentnímu rozhodnutí, že jí bude udělen kandidátský statut. To by se nikdy předtím takhle rychle nestalo. Tím, že jsme zvolili jako jedno z našich témat Ukrajinu, tak jsme vůbec nestřelili vedle. Francie musela řešit vzniklou krizi a my víme, že krize nekončí a má neuvěřitelné důsledky, se kterými se musíme vyrovnávat.
Summit se Zelenským možná v říjnu
V souvislosti s Ukrajinou se také mluví o možném summitu s prezidentem Zelenským. Uskuteční se?
Lídři politicky odsouhlasili, že bude summit, na kterém se bude jednat o širší Evropě. Je totiž zapotřebí se domluvit na tom, co tímto pojmem myslíme. Předseda Charles Michel s premiérem Petrem Fialou už uvedli, že u nás bude neformální summit lídrů 6. a 7. října a pokud to bude situace dovolovat, na okraji tohoto setkání by se mohl uskutečnit summit s prezidentem Zelenským. Ale jen pokud to bude možné. Setkání musí být dobře připraveno, je to čerstvý úkol, budeme na něm pracovat. Koncem srpna už bychom snad mohli mít jasno.
Najdou se v rámci rozpočtu finance na takový summit?
Ukrajina je priorita pro všechny a v rozpočtech se počítalo s neformálním summitem v Praze.
Nemělo se v našich prioritách akcentovat více téma změny klimatu a jeho dopadů? Protože to je téma, které nadále zůstává pro Evropu jedno z nejdůležitějších?
Všemi pěti prioritami se klima a jeho dopady prolínají – ať už jako životní prostředí nebo digitalizace. To jsou dvě zásadní priority Komise a každé předsednictví, když tvoří své priority, tak musí reflektovat legislativní plán Komise.
A v Bruselu slyším pochvaly a ocenění za to, jak jsme priority pojali. Jiné státy je často mají velmi technicistní. A my tam máme souhrn našich pěti priorit, což je takové zamyšlení se nad tím, s čím musíme pracovat. Všichni to vítají a říkají, že je úžasné, že je někdo v současné době schopen takto situaci reflektovat a popsat. Jsem samozřejmě ráda, že se to líbí kolegům, odborníkům, ale třeba i bruselským novinářům.
Co se týče zelené agendy, během našeho předsednictví se bude domlouvat dále také Fit For 55. V Česku toto téma, zejména pak omezení prodeje aut se spalovacími motory budu velké emoce. Zvládnou v tomto tématu být Češi dobrými vyjednavači?
Máme velmi profesionální tým a poměrně dlouho jsme se na to připravovali. Víme, co můžeme a co ne. Určitě musíme být nestrannými vyjednavači, protože to je naše role a nejsme velkou zemí, která by mohla více manipulovat nebo vyjadřovat svůj názor. To si nemůžeme jako středně velká země dovolit.
Také ale víme, že když budeme potřebovat něco říci, tak máme spřízněné země v podobném postavení a ty za nás budou k tématu mluvit – a možná o to víc. Jsou dokonce i země, které se nám samy nabídly a řekly ‚Víme, že tady budete mít problém‘ nebo ‚Víme, že tohle je pro vás citlivé, pro nás to citlivé není, ale jestli chcete, tak během příštího roku za vás toto téma můžeme vést tím směrem, který potřebujete‘. I takové vztahy jsou, tohle mezi členskými státy funguje.
Pomozte k energetické nezávislosti, chystáme krizový plán, řekla Leyenová |
Dokážete říci, od jakých zemí takové nabídky přišly?
To nemůžu. Ale pokud se podíváte na názorové spektrum, tak určitě dokážete odhadnout, které to můžou být.
Méně času na potřebné věci
Jak rozdílná bude role České republiky ve srovnání s naším prvním předsednictvím?
Dnes už předsedáme po Lisabonské smlouvě, takže se Evropská unie změnila i institucionálně. Naše role jako předsednické země je jiná, role pana premiéra i například paní ministryně obrany jsou trochu jiné. Má to své výhody i nevýhody. Jeden rozdíl je v tom, že úplně neurčujeme agendy, my můžeme doporučovat a je nám více nasloucháno, než jiným členským státům, ale nemůžeme si věci dělat tak, jak bychom chtěli. To se promítá i do pracovních skupin a do toho, jak můžeme, nebo nemůžeme některé věci dělat.
Změnil se také svět, máme úplně jiné problémy, jiné výzvy než jsme řešili v roce 2009. Kromě tedy plynu a ropy, to je trochu opakování historie. Ale svět je nyní jinde a my podle toho musíme reagovat.
Je pro nás výhodné to, že nyní předsedáme v druhé polovině roku, kdy má takové své prázdniny i Evropská unie?
Určitě, je velký rozdíl mezi prvním a druhým obdobím. Budeme mít prostor na to podívat se na to, zda se nám daří vše tak, jak jsme si představovali. Ale má to i nevýhodu, že máme daleko méně času na to, co chceme stihnout. Teď se vše rozběhne, v srpnu se to trošku uklidní a my budeme mít čas si věci připravit. Ale mnozí budou mít dovolenou, takže se nám partneři pro jednání budou hůř shánět. Nicméně v září musíme být připraveni, abychom ve zbylých třech a půl měsících zvládli všechno, co jsme si předsevzali.
V tom je to daleko hektičtější, náročnější na koordinaci. Musíme naplánovat všechny schůzky, vědět, která rozhodnutí musí předcházet, protože jsou pravidla, jak se s j pracuje. A když potřebujeme čtyři sezení pracovního výboru a nemáme kapacitu budov, tak si musíme rozmyslet, co jiného neuděláme, protože tohle je priorita.
Druhým, a poměrně čerstvým, faktem je také to, že nyní víme, že v létě koronavirus trochu spí a že na podzim nevíme, jestli tady nebudeme mít nějakou další vlnu, která zasáhne do toho, co budeme chtít dělat. Možná budeme muset znovu přejít do systému videokonferencí. I na tohle se svědomitě připravujeme.
Co vy osobně si od českého předsednictví slibujete?
Já budu ráda, když kvalitně uděláme všechno to, co bychom měli. A když se na konci řekne, že česká diplomacie, experti a vláda odvedli profesionální práci, a že se nám to podařilo.
1. července 2022 |
