Jestliže jsou takto časté změny obvyklé, proč to tak je?
Jak se vyvíjí skutečnost, tak se na ni napasovává předpověď dalšího vývoje. To je jedna věc. Dělám-li předpověď třeba pro Ústí, musím mít data, která tomu předcházejí, a to jsou srážky, odtoky a manipulace na vodních dílech. Stačí, když se změní srážky, a změní se všechno ostatní. Druhá věc je, že rozložení srážek není v předpovědích vždy stejné, jako je potom ve skutečnosti. Takže je naprosto běžné, že několikrát denně děláme opravy modelů.
Jaké sledujete další parametry, podle nichž děláte model kulminace?
Jsou to závislosti srážkoodtokových vztahů. Je to znamení, jakým způsobem je povodí nasycené vodou, jak je voda rozložená po morfologii území, podél toku řek a jak se to projeví na odtoku. Po každé manipulaci pak vždycky čekáme na reakci povodí, jakým způsobem se s tím vypořádá.
Ve které chvíli poznáte, že vám odhad kulminace nevyšel a je třeba udělat nový?
Poznáme to tehdy, když se začneme odchylovat předpovězeným průtokem od reality. Odlišnost pak může být nejen v průtoku, ale i v čase. Může se to posouvat na časové ose buď vodorovně, nebo se diference může pohybovat svisle s ohledem na průtok. Jakmile se začneme odchylovat nebo dostaneme jinou předpověď srážek nebo odtoků, tak děláme model znovu. Hlídá se průběžně, zda sedí, nebo nesedí realita s předpovězeným modelem. Jedna předpověď platí řádově hodiny.
Když samosprávám pošlete za jeden den tři různé předpovědi kulminace, jak na to reagují?
V protipovodňových komisích sedí lidé ze zastupitelstva a úředníci, kteří tam jsou už delší dobu a jsou schopní tyhle záležitosti vstřebat. V období klidu pak děláme školení protipovodňových komisí, kterým říkáme novinky, opakujeme jim legislativní záležitosti a ukazujeme jim vyhodnocení posledních povodní. Také jim ukazujeme, jaké byly předpovědi, jaké pak byly reakce povodí a jak to celé dopadlo.
