Mýlí se.
Ústavní soud si podle prvního soudu špičkových právníků pouze vzal čas na to, aby v klidu rozhodl, zda ústavní zákon, kterým Sněmovna ukončila volební období, je v souladu s pilíři ústavy.
To není jednoduché. Na jednu stranu mají Sněmovna a Senát plné právo doplňovat i měnit ústavu. Otázkou však je, zda ji mají právo ohýbat a překrucovat. Nejen mnozí politici, ale i právníci považují zkrácení volebního období za překrucování, ohýbání ba znásilňování.
Ústava totiž popisuje cestu, jak dospět k předčasným volbám. Ta je klopotná, ba neschůdná. Jsou to tři pokusy o jmenování nové vlády, když je staré vyslovena nedůvěra.
Je pochopitelné, že politici nechtějí nést svůj kříž na Golgotu. Z politického hlediska je vše jasné: takhle se už vládnout nedá, všichni toho mají plné zuby. Navíc na krku krize. Na rychlosti záleží.
Nesmyslné ústavní cestě (a ona je opravdu nesmyslná!) se vyhneme. Tím spíš, že máme příklad z minulosti. Už po pádu poslední Klausovy vlády v sedmadevadesátém spáchala Sněmovna "řízenou sebevraždu". Mnozí tehdy skřípali zuby, ale Ústavní soud nepovstal k boji za zákon.
Co se stane teď?
Nejpravděpodobnější scénář: Soudní stolice nakonec rozhodnutí politiků posvětí, vytkne mu však chyby a zvedne prst. Neopakujte tuto právní nechutnost už příště! Legračně to může mít pro Melčáka a jeho spoluposlance peněžité důsledky.
Soud kupříkladu, řekne, že byli zkráceni na své mzdě, a nařídí, aby jim byla částečně nebo úplně proplacena. Tedy, pokud chce vyvolat lidovou bouři. Volby budou v termínu, kdy je očekáváme, tedy devátého a desátého října.
Scénář B: Soud udělá totéž, co ve scénáři A, ale vyhradí si delší čas. To by už mělo důsledky nejen na politiku, ale i na celou zemi. Kdyby se například mohly volby konat až v prosinci či lednu, byl by ohrožen rozpočet.
Současná Sněmovna je na hranici funkčnosti a je kvůli legiím přeběhlíků nereprezentativní. A není vyloučeno, že prezident, uražený už poněkolikáté Ústavním soudem, by nakonec volby nevyhlásil.
Nejméně pravděpodobný scénář: Naši supersoudcové se postaví proti rozpuštění Sněmovny. Důsledky jsou nedozírné. Jistoty se promění v trosky. Politické vedení země přestane fungovat.
V takovém případě by vstali z hrobu Švejk i Kafka a zatančili častušku pod sochou svatého Václava. Nejšťastnější období v dějinách Česka by zničila temná přeběhlická postava, jakýsi Melčák. Není to úžasná komedie?
Ale vážně. Historici by nejspíše nevinili soudce, kteří dělají svou práci, ale politickou elitu, pro niž je právo jako pro piráty z Karibiku spíš jakási nezávazná úmluva než zákon. Teď dostala černou známku a to je dobře.
