Prezident Miloš Zeman (vpravo) jmenoval na Pražském hradě Andreje Babiše...

Prezident Miloš Zeman (vpravo) jmenoval na Pražském hradě Andreje Babiše podruhé předsedou vlády (6. června 2018). | foto: Dan Materna, MAFRA

KOMENTÁŘ: Cesta k předčasným volbám

  • 71
Dohoda o funkční podpoře jakékoli vlády je v současné Poslanecké sněmovně de facto nemožná. O tom, kdo za to může, by měli v krátké době rozhodnout voliči, píše v komentáři šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl.

Andrej Babiš představil členy své druhé vlády, která si půjde do Poslanecké sněmovny pro podporu. Zatímco první vláda byla výsledkem jednání vítěze parlamentních voleb s vítězem voleb prezidentských, do třetí vlády už dodali své členy i sociální demokraté. Jenže ani po stranickém referendu v ČSSD není jisté, že sociální demokraté do vlády s Andrejem Babišem (a Milošem Zemanem) opravdu chtějí. Pořád u nich existuje silná opozice, která vstup do vlády s ANO podmiňuje nepřekročitelnými podmínkami.

Není to jen kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche, kvůli němuž se celé koaliční jednání málem zhroutilo. Jsou to především zájmy jisté části sociálních demokratů na tom, aby se nic neměnilo v polostátní energetické společnosti ČEZ.

KOMENTÁŘ: Tanečky okolo šéfa ČEZ Beneše

A v tom je současná hra mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá, z čehož také plyne mnohem vyšší riziko, že jednání o podpoře druhé vlády Andreje Babiše nakonec zkrachují.

Na tomto místě je třeba si připomenout, že ČEZ je firma, nad níž vždy přebírá plnou kontrolu vládní koalice v čele s premiérem. Svého předsedu dozorčí rady měli sociálnědemokratičtí premiéři Špidla, Gross a Paroubek (Jiří Havel, Zdeněk Hrubý), po vítězství ODS si svého předsedu dosadil premiér Mirek Topolánek (Martin Kocourek). 

Petr Nečas měl předsedy dva. Prvním byl Martin Říman, který ovšem v září 2011 musel uvolnit křeslo Martinu Romanovi, dlouholetému šéfovi představenstva a muži, jemuž se podařilo získat v ČEZ absolutní kontrolu srovnatelnou snad jen s tím, jak měl kdysi akcionáře Sazky omotané kolem prstu Aleš Hušák. Příčinou tohoto kroku byl fakt, že Roman svůj odchod z čela představenstva podmínil tím, že si sám vybere svého nástupce a dohlédne na to, aby se ve firmě nic neměnilo. To mu Nečas slíbil a nechal ho dál úřadovat tak, jak byl Roman zvyklý.

Po nástupu vlády Bohuslava Sobotky si byl současný šéf představenstva Daniel Beneš už docela jistý v kramflecích, a tak mohl Roman z dozorčí rady odejít. Odejít mohl i proto, že premiérem se stal osobní přítel Radka Pokorného, dvorního právníka společnosti ČEZ a dobrého obchodního partnera Martina Romana. Ve vedení dozorčí rady ČEZ se tak ocitl zcela bezzubý profesor Václav Pačes, který ze všeho nejvíc připomínal parodii na předsedu jakékoli dozorčí rady, a jeho politický instinkt nebyl o moc lepší. V minulých prezidentských volbách jako zástupce státu v dozorčí radě ČEZ podporoval Jiřího Drahoše...

Silný tlak na Babiše

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že uplynulých 14 let ovládá ČEZ jedna parta kolem Martina Romana a zatím nebylo v moci žádné vlády to změnit. Aby si svůj vliv nad společností tato skupina zachovala, rozdělila si úkoly na politické scéně. Jde především o právníky a mediální poradce z éry Martina Romana, kteří vyvíjejí všemožný tlak na politiky, aby se nic v ČEZ neměnilo. A Daniel Beneš vsadil na kartu nejvyšší, snaží se přikrýt vlivem prezidenta republiky.

Prezident by však musel být mimořádně naivním pozorovatelem politické scény, kdyby nevěděl, že jeho politické protivníky dlouhá léta podporuje právě mocensko-ekonomická skupina napojená na ČEZ a Daniel Beneš je její nedílnou součástí. Jinými slovy: nebylo by premiéra Bohuslava Sobotky, kdyby neměl plnou podporu od svých přátel napojených na ČEZ. 

A dokonce lze říct, že by nebylo Jiřího Drahoše, kdyby dlouholetý právník ČEZ Radek Pokorný nechodil po Praze a na správných místech nenaříkal, že je třeba ukončit éru prezidenta Zemana. To všechno Miloš Zeman moc dobře ví a je jen na něm, jakou hru se rozhodne hrát. Do hlavy mu však nikdo nevidí, ani jeho nejbližší poradci, které pojí s Benešem úzké vztahy.

Jde o to, jak silná bude moc lobbistů, kteří chtějí v ČEZ zachovat status quo, a jak silné je odhodlání Andreje Babiše to změnit. Babiš si musí být moc dobře vědom, že velká část jeho problémů na politické scéně je do značné míry vytvářena právě lidmi s historickými vazbami na ČEZ a také tím, že už dlouho dává najevo chuť dveře do této kasičky politických stran vyrazit a ukázat, kudy tekly peníze.

Jak tato hra nakonec dopadne, není v tuto chvíli jasné a můžeme se bavit tak maximálně o scénářích. Jisté je, že politická síla nomenklatury kolem ČEZ upadá a mezi její spojence lze řadit snad už jen TOP 09, část ODS, část ČSSD a vedení KSČM. Naproti tomu Piráti jednoznačně zastávají názor, že finanční toky v ČEZ je třeba konečně nasvítit a ukázat, jak systém v minulosti fungoval.

Napětí kolem koaličních jednání zvýšila i páteční valná hromada společnosti ČEZ, která trvala mnoho hodin a jejím výsledkem byla výměna tří členů dozorčí rady.

To na politické scéně vyvolalo paniku, především mezi komunisty a poradci prezidenta Zemana. Hezký víkend asi neměl ani Daniel Beneš. A právě jeho zbylí političtí spojenci zřejmě v příštích dnech budou na Babiše vytvářet silný tlak, aby ve změnách ve vedení ČEZ nepokračoval.

Pokud však země směřuje k předčasným volbám, jak už připouští i dříve odmítavý prezident, může být pro Babiše výhodné započatou hru dokončit a získat dostatečně silnou munici pro nadcházející krátkou předvolební kampaň.

Jedno je jisté: už dlouho tu nebyla tak zajímavá politická situace, jejíž výsledek je těžké odhadnout. Bylo by fajn, kdyby o dalším vývoji mohli znovu rozhodnout voliči, kteří ji loni na podzim způsobili.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video