Zatímco jeho nástupce Petr Nečas dodnes mluví o největším „sebepoškození v dějinách ODS od sarajevského atentátu“, Mirek Topolánek svůj tehdejší čin i s odstupem hájí. „Přišlo to naopak o pět let později... Moc ‚krajánků‘ a jejich negativní vliv na celostátní politiku započal právě po vyhraných krajských volbách v roce 2004. Všechny kongresy byly v režii regionálních lobby,“ sdělil Topolánek týdeníku TÉMA, který se milníku v dějinách ODS bude věnovat v pátečním vydání.
„To, že jsem to pokládal za sebezničující, je jedna věc. To, že s tím v zásadě nešlo nic dělat, je věc druhá,“ dodal Topolánek. Během tehdejšího kongresu v pražském hotelu Clarion už každopádně byly hlavními „zprávami“ o straně fotografie krajských bossů platících v baru pětitisícovkami a auta s kmotrovskými registračními značkami v garážích.
Od té doby už málokdo sledoval, co který z politiků ODS opravdu dělá. Všechny spíš zajímalo, kdo za ním stojí a jaký sleduje osobní zájem. Coby o „kmotrovské partaji“ se o ODS prakticky přestalo hovořit až nyní, kdy je většina lidí z tehdejšího Topolánkova seznamu ze strany buď pryč, nebo bez většího vlivu na jejím okraji.
Jenže to už se opoziční strana s Petrem Fialou v čele pohybuje okolo šesti sedmi procent volebních preferencí.
Dalík se „skromně“ vynechal
O co tehdy vlastně šlo? V květnu 2009 padla Topolánkova vláda a šéf ODS čelil čím dál silnější kritice regionů a jejich bossů. Ti si do strany nabírali mrtvé duše, nejznámější případ se odehrál na Ústecku. Právě za tamním místopředsedou ODS Petrem Gandalovičem se formoval blok silných regionů s cílem přeměnit nevolební kongres na volební a Topolánka sesadit.
Lidé z okolí Marka Dalíka proto tehdy sepsali „seznam kmotrů“, na kterém figurovala dvanáctka jmen z jednotlivých krajů. Na seznamu se objevila jména jako Alexandr Novák (ve vězení), Patrik Oulický (ODS opustil), Radim Zika (působí v soukormém sektoru), Pavel Drobil (místopředseda moravskoslezské ODS), Daneš Zátorský (některé jeho firmy jsou v úpadku), Roman Janoušek (je ve vězení), Ivan Langer (šéf liberálně konzervativní akademie CEVRO), Tomáš Hrdlička (vyloučen z ODS), Roman Jurečko (místopředseda plzeňské ODS), Ivo Rittig (čelí řadě obvinění), Pavel Dlouhý (místostarosta Hluboké nad Vltavou za ODS) či poslanec ODS Pavel Blažek.
Dalík jako autor seznamu pochopitelně chyběl. Sám čelí obžalobě, že si při zakázce na pandury řekl o půlmiliardový úplatek. Během zhruba tří týdnů, kdy noviny kmotrovský materiál připravovaly ke zveřejnění, se však poměry v ODS před kongresem změnily. Některé kraje vše přehodnotily a přidaly se na Topolánkovu stranu. Lidé z okolí šéfa ODS pak marně vysílali žádosti, zda by některé kmotry nebylo možné vyškrtnout.
Topolánek na kongresu svoji pozici ustál a život v čele ODS si o pár měsíců prodloužil. Strana však byla nevratně poznamenána „kmotrovským stigmatem“.
