Miloš Zeman komentuje výsledky prvního kola prezidentských voleb. (13. ledna...

Miloš Zeman komentuje výsledky prvního kola prezidentských voleb. (13. ledna 2018) | foto: Michal Růžička, MAFRA

Zeman se bude bránit proti rozsudku v kauze nejmenování profesorů

  • 458
Prezident Miloš Zeman podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozsudku v kauze nejmenování profesorů. Podle právníka Hradu Marka Nespaly jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity. Tvrdí, že verdikt soudu posunuje prezidenta na úroveň stavebního úřadu.

„Netýká se to primárně pouze jmenovacího procesu profesorů, ale vůbec právní povahy úřadu prezidenta republiky. To znamená - není to žádná osobní otázka, ale primárně otázka právní,“ zdůvodnil chystané podání kasační stížnosti Nespala.

Pražský městský soud koncem dubna pravomocně zrušil Zemanovo rozhodnutí o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory. Podle rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky (podrobnosti čtěte zde). Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

Prezident není stavební úřad

Advokát úmysl podat stížnost redakci iDNES.cz potvrdil. „Aniž došlo ke změně právní úpravy, tak zde došlo k posunu vnímání hlavy státu jakožto úřadu prezidenta republiky na úroveň stavebního úřadu či pošty, se vším respektem k těmto institucím. To musí samozřejmě být podrobeno přezkumu Nejvyššího správního soudu,“ vysvětlil Nespala pro iDNES.cz.

Podle pražského městského soudu může prezident rozhodnout o nejmenování navrženého kandidáta profesorem jen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. Takové rozhodnutí by však musel odůvodnit, což Zeman neudělal.

Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Senát soudkyně Viery Horčicové však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

Ivan Ošťádal 

Jiří Fajt

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta poukázal na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video