Pokud by poslanci a senátoři zvolili Jana Švejnara českým prezidentem, podle ústavy předstoupí před členy obou parlamentních komor a pronese: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Jeden ze čtenářů napsal redakci iDNES.cz, že v článku 349 amerického zákona o přistěhovalectví a státní příslušnosti (Immigration and Nationality Act) je uvedeno, že Američan ztrácí občanství USA, když přijme místo ve vládě státu, jehož je též příslušníkem.
Americké právo ovšem zároveň zná řadu pouček týkajících se více občanství a podle právníků, které redakce iDNES.cz oslovila, jde především o aplikaci celé řady výjimek.
Švejnar ve dvou občanstvích problém nevidí
K otázce dvojího občanství se pro iDNES.cz vyjádřil i sám Jan Švejnar. "Mám české i americké občanství. Z právního hlediska České republiky a USA není v mém případě problém mít dvě občanství," řekl iDNES.cz.
"České občanství jsem měl od narození. Nemám u sebe momentálně doklady o tom, kdy jsem české občanství pozbyl a získal americké, ale myslím, že to bylo v roce 1981. V roce 2001 mi pak bylo české občanství vráceno."
Důležitý je úmysl vzdát se občanství
Ustanovení ohledně ztráty amerického občanství udává jako podmínku situaci, kdy člověk jedná dobrovolně a viditelně s úmyslem vzdát se občanství USA.
V případě Jana Švejnara ovšem nelze předpokládat, že by jeho prezidentská přísaha mohla být považována za záměr vzdát se příslušnosti k USA.
Podobnou pochybnost potvrdila například právnička Daniela Devereaux, která se zabývá americkými zákony.
"Tím, že jsem zvolen prezidentem a tuto funkci přijmu, ještě s největší pravděpodobností v žádném případě neprokazuji úmysl vzdát se občanství jiného státu," napsala iDNES.cz.
"A už vůbec ne, pokud taková země je součástí NATO a je demokratickou zemí, která je svým režimem blízká a spolupracující s USA," upozornila Devereaux.
"Stání se prezidentem ČR musí být posuzováno odlišně například od přijetí prezidentství v některých zemích Afriky, Středního východu nebo Asie, kde politický směr takových zemí je v přímém konfliktu se zahraniční politikou USA," dodala.
Problém by mohl být i s tajnými informacemi
Čechoameričan Švejnar by měl na Hradě také přístup k tajným informacím, upozornil expert na ústavní právo Jiří Hřebejk z Právnické fakulty UK v Praze.
"Cizí státní příslušník by se neměl seznamovat se státním tajemstvím, což jako případný prezident bude," řekl iDNES.cz. České právo by se ale s touto situací vypořádalo. "Ideální stav to není, ale nevadilo by to," dodal.
Už v minulosti tady takové příklady byly. Například držitel švédského pasu Egon Lánský byl místopředsedou vlády Miloše Zemana, stejně jako Jan Kavan s britským občanstvím, který se ve stejném kabinetu stal ministrem zahraničí.
Křeslo šéfa vlády Američanu Švejnarovi uniklo
Jan Švejnar se narodil v bývalém Československu, odkud ve svých sedmnácti letech v roce 1970 odešel za rodiči do emigrace. Později se dostal do USA, kde získal v roce 1981 občanství.
Jeho státní příslušnost už byla v minulosti tématem politických jednání v Česku - v roce 1997 se málem stal premiérem úřednické vlády. Václav Havel ho nejmenoval mimo jiné proto, že měl tehdy pouze americké občanství (předsedou vlády se stal Josef Tošovský). Ekonom Švejnar o české občanství žádal a získal ho v roce 2001.
