Pokud se rozhodnete pro chemii jen proto, že chcete přijetím na VŠ udělat radost rodičům, a o obor nemáte zájem, raději změňte taktiku. Podle údajů ze studijních oddělení škol totiž sítem v prvním semestru neprojde až půlka studentů. Stejná situace je i na oborech strojních, stavebních nebo matematických.
Úspěšnost uchazečů na VŠ v roce 2008Přehled vysokých škol a úspěšnost jejich uchazečů |
Raději si tedy střízlivě zhodnoťte, kde byste se mohli najít a kde máte šanci na úspěch. Projděte důkladně všechny studijní možnosti, které se nabízejí. Vybírat totiž můžete z 26 veřejných škol a univerzit, to znamená těch, kde nemusíte platit školné, a 43 soukromých škol.
Největší nával čekejte na právech
Tradičně nejobsazenější obory jako práva, humanitní a sociální vědy o moc více šancí než v loňském roce opět neposkytnou. Počítejte s maximálně třicetiprocentní úspěšností na prestižních univerzitách a poloviční šancí na menších školách.
Paradoxně je těžší dostat se na práva v Brně na Masarykově univerzitě než v Praze na UK. "V Brně totiž založili na všech fakultách kromě Fakulty sociálních studií své přijímací řízení na testu studijních předpokladů. Studenti se tak naučí pouze na jeden test a přihlášky dají na více oborů," popisuje taktiku Jiří Kadlec.
"Právo je obecně žádané, takže si více studentů dá přihlášku na brněnská práva, pak přidají ještě ekonomii, politologii nebo jiný obor. Když se jim test povede, vyberou si většinou právě právo," doplňuje Kadlec.
Jelikož pražská právnická fakulta má svůj specifický test, připravují se studenti jen na něj, a tím je jich úspěšných více. Navíc PF UK je kapacitně největší právnická fakulta v ČR.
Přehled vysokých školPodrobný přehled studijních oborů pro rok 2009/10 |
Zvláštností je i vliv fám mezi studenty na počty přihlášených: "Protože všichni tvrdili, že v Praze je o hodně těžší studium psychologie než v Brně, přihlásila jsem se do Brna. Bohužel spousta jiných lidí také," popisuje studentka UK Jana Králová z Prahy.
S převisem uchazečů počítají jako každoročně i ekonomické a pedagogické obory.
Vzrůstající popularitě se těší policejní akademie
Za posledních dvacet let nastala změna pouze v nárůstu zájmu o ekonomické obory, které někde předběhly i společenskovědní.
jaké máte šanceKam se dostanete... ... a kam možná ne |
"Hodně uchazečů láká i alternativní výuka práva," domnívá se právník Jaroslav Hejka.
Poptávka po profesionálních úřednících
Protože se i některé menší školy musí vyrovnávat se vzrůstající konkurencí, snaží se otevírat takové obory, jejichž absolventi zatím na pracovním trhu chybějí. Mnohdy začínají šlapat na paty i renomovaným univerzitám.
Například Technická univerzita v Liberci nabízí technické obory zaměřené na textilní průmysl, mechatroniku, informační technologie, nanotechnologie nebo studium biomedicínské techniky.
Provozovatel serveru kampomaturite.cz a vzdělávací agentury Amos Jiří Kadlec zase doporučuje: "Na fakultách životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze nebo Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem najdete v současnosti žádané ekologické obory studia. Budoucnost a dobré uplatnění se očekává i u oborů kolem informatiky, které najdete na technických nebo matematických školách. "Ze soukromých se dá určitě doporučit Unicorn College," pokračuje specialista.
Vzhledem k rozrůstání byrokracie v rámci EU se očekává i větší poptávka po profesionálních úřednících, a ty v rámci oborů veřejná správa připravuje třeba Mendelova nebo Slezská univerzita. Ze soukromých CEVRO Institut.
Úplnou novinkou je Akcent College, která se zaměřuje na přípravu lektorů pro jazykové vzdělávání dospělých. "Nabízíme bakalářské studium pro budoucí učitele angličtiny nebo češtiny pro cizince," přibližuje nabídku Heda Elstnerová z Akcent College.
Zdravotní sestra s vysokou
Abyste mohli vykonávat některé zdravotnické profese, například porodní asistentku, radiologického asistenta nebo fyzioterapeuta, musíte dnes mít vysokou školu.
"Všeobecná sestra, zdravotnický záchranář nebo zubní technik si mohou vybrat, zda budou studovat vysokou, nebo praktičtěji zaměřenou vyšší odbornou školu," dává příklad Jitka Němcová, ředitelka Vysoké školy zdravotnické v Praze.
Zvýšené poptávce odpovídá i otevření nových oborů na Západočeské univerzitě v Plzni, Palackého univerzitě v Olomouci nebo Technické univerzitě v Liberci. "Stát potřebuje v nejbližších letech vychovat dvakrát až třikrát více doktorů. Jen zubařů ve věku 50-60 let je sedmdesát procent," ukazuje trend Jiří Kadlec z Amosu.
