Praktikům se nelíbí ani varianta, že by ministerstvo ustoupilo a nemocničním lékařům přidalo. Sami by pak mohli přijít o peníze.
Lékaři, kteří nepracují v nemocnicích, svým protestujícím kolegům ze začátku fandili, teď však mnozí otáčejí. Dochází jim, že pokud by stát požadavkům Lékařského odborového klubu vyhověl, ostatním by mohl peníze ubrat.
"Podhodnoceni jsou všichni, tedy i lékaři, kteří pracují v soukromé sféře, a ostatní zdravotníci, zejména zdravotní sestry. Proto by se případné zvýšení platů mělo týkat všech," upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.
Přitom praktici by se k protestní akci přidali – kdyby je někdo oslovil. "Chápu jejich iniciativu, ale bojují jen za část zdravotníků. Nás nikdo neoslovil s žádostí o podporu," vysvětluje Šmatlák.
KOLIK POTŘEBUJEME DOKTORŮ A LŮŽEKNěkteří lékaři se domnívají, že po 1. březnu, kdy doběhnou výpovědní lhůty, se zdravotnictví nezhroutí, ale situace se naopak zklidní. Ministr Leoš Heger mluví podobně. Nevěří, že svoje místa opustí všichni doktoři, kteří dali výpověď - tedy téměř 4 tisíce. Myslí, že to budou stovky, pak by byl omezen provoz jako v době dovolených. Podle ministra se může ukázat i to, že nemocnice budou fungovat s nižším počtem doktorů. V Česku je kromě toho více lůžek než jinde v zahraničí. Máme jich zhruba pět až šest na tisíc obyvatel, standard v Evropě je čtyři až pět - tuto redukci by naše síť podle ministra Hegera snesla, i když postupně. Ministerstvo také upozorňuje na obsazenost lůžek, která je nyní kolem 80 procent a na některých odděleních ještě nižší. V budoucnu by se mohla slučovat i některá oddělení. Příbuzné obory by pak měly společné postele. |
Příliš agresivní kampaň
Ambulantní specialisté kolegům z nemocnic vytýkají, že jejich kampaň je příliš agresivní a na lékaře vrhá špatné světlo. Přitom i doktoři z ambulancí s důvody protestu souhlasí a také chtějí více peněz za svoji práci, kterou jim platí pojišťovny.
"Pokud by však výsledkem kampaně mělo být to, že se přidá jen úzké skupině zdravotníků, je to špatně," konstatoval předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Ambulantní lékaři tak už apelovali na ministerstvo zdravotnictví, aby problémy řešilo systémově, nejen v určitém sektoru. Přesně to má ministr zdravotnictví Leoš Heger v plánu. Nicméně až v rozmezí dvou tří let, až nové reformy začnou přinášet peníze.
Špatná doba na protest
Ambulantní specialisté se strachují, že když nebudou fungovat doktoři v nemocnicích, nahrnou se pacienti k nim do ambulancí. Ujišťují, že nával práce zvládnou, jenže jim hrozí, že ji budou dotovat ze svého. Mají totiž limity na to, kolik pacientů mohou ošetřit, kolik léků jim předepsat.
Lékaři, kteří pracují mimo oddělení nemocnic, navíc upozorňují, že nátlak jedné skupiny zdravotníků není tak silný, jako kdyby protestovali všichni. "Akce byla spuštěna bez koordinace s ostatními, což je chyba," říká Václav Šmatlák ze Sdružení praktických lékařů. Navíc pochybuje o načasování. Pro podobné protesty je podle něho špatná doba, protože udeřila hospodářská krize a pojišťovnám se tenčí rezervy na účtech.
Sestry se bojí o práci
Do své kampaně navíc chtěli zapojit zdravotní sestry, jenže ty odmítly. Česká asociace sester, která zastupuje i další nelékařské profese, je totiž názorově rozdělená.
"Jeden tábor podporuje lékaře v nátlakové akci v dobré víře, že se eventuální pozitivní dopad promítne i do jejich platů a postavení v systému zdravotnictví. A druhá jim má za zlé, že lobbují jen za určitou zájmovou skupinu," uvedla mluvčí asociace sester Irena Kouřilová.
Organizace tak vyjednává sama za sebe, aby se platy sester letos nesnižovaly. "Nečekáme, že by se zvyšovaly, takové ambice nemáme. Netlačíme na ministerstvo, ani nám to nepřísluší, nejsme odborová organizace," vysvětluje Kouřilová.
Sestry však protest nemocničních doktorů znepokojuje ještě z jednoho důvodu. Bojí se o práci. V regionech, kde podalo výpovědi větší množství lékařů, totiž hrozí uzavírání oddělení, nebo dokonce některých nemocnic. "To výrazně ohrožuje pozice nelékařských profesí," upozorňuje mluvčí asociace sester.
