„Podle amerických zdrojů na Prahu zaútočilo celkem 62 letounů B-17 Flying Fortress,“ uvádí historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu. Nalétly na Prahu od jihozápadu a za pouhých deset minut na město vysypaly celkem 152 tun pum.
Při náletu bylo poničeno hustě obydlené centrum města. Následky byly tragické – zasaženo bylo dva a půl tisíce pražských domů, definitivní čísla lidských obětí byla zveřejněna až po skončení války. Vyšplhala se na 701 mrtvých a přes 1 180 zraněných.
Ze zchudlého hraběte se stal novinářem. Nakonec ho za odboj popravili nacisté![]() |
Byl to první nálet na centrum Prahy a někteří obyvatelé zbytečně dlouho zvědavě postávali v ulicích. Naopak pro ty, kteří se chtěli rychle schovat, bylo málo krytů. Dnešním jazykem řečeno, když si Němci udělali analýzu, pro kolik obyvatel metropole je místo v krytech, vyšlo jim číslo někde kolem 15 procent.
Zbraně pro nacisty
Bomby od 13. do 15. února padaly i na další česká města. „Ze svazu, mířícího původně k Drážďanům, totiž menší skupiny strojů bombardovaly Záluží u Mostu, Duchcov a Plzeň, ze svazu letounů s cílem Saská Kamenice (Chemnitz) pak dopadaly bomby i na Cheb, Tachov či Karlovy Vary,“ uvedl Rajlich.
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvV polovině února 1945 nešlo zdaleka o první nebo poslední nálet na protektorát. Britské Královské letectvo se snažilo už od roku 1940 o vyřazení plzeňské Škodovky, která vyráběla zbraně pro nacisty. Například v noci na 17. dubna 1943 skončil nepodařený nálet na plzeňskou zbrojovku mylným bombardováním léčebny v Dobřanech.
OBRAZEM: Ohnivá bouře pohltila město. Před 80 lety lehly Drážďany popelem |
Společně s německými koncerny Krupp a Rheinmetall patřila Škodovka mezi tři nejdůležitější zbrojní továrny pracující tehdy pro třetí říši. Jejím hlavním válečným programem byla výroba děl, od polních a tankových až po námořní. Nálety na Škodovku trvaly až do 25. dubna 1945, kdy na továrnu zaútočily dvě stovky amerických bombardérů B-17.
Bombami proti benzinu
Dvanáctého května 1944 začala série útoků, pro niž se později vžilo označení „bitva o benzin“. Cílem byla továrna na výrobu syntetického benzinu v Záluží, kterou Němci dokázali opravovat obdobně usilovně, jako ji Spojenci ničili.
Lhala jsem Mengelemu, to mi zachránilo život, vzpomíná přeživší Osvětimi![]() |
Záluží se s téměř dvěma desítkami náletů stalo nejnapadanějším cílem na bývalém území protektorátu. Největší nálet se odehrál ale jinde. 22. března 1945 bylo v osmi vlnách shozeno téměř 300 tun bomb na kralupskou rafinerii.
Cílem spojeneckých náletů byly i průmyslové podniky v dalších městech, v Ostravě, Brně nebo Pardubicích.
Kromě průmyslu i železnice
Častým cílem bombardování byly i dopravní uzly. Koncem března 1945 padaly bomby na sklady a dílny v Českých Velenicích na jihu Čech, kde zahynulo na 1 500 osob, převážně německých vojáků. Začátkem dubna 1945 zničil nálet chebské nádraží a v polovině dubna dopadaly bomby na nádraží v Ústí nad Labem.
A bombardéry se vracely i nad Prahu. Největší nálet zažila metropole pár týdnů před koncem války. Koncentrovaný útok na zbrojní závody ČKD (za války BMM) ve Vysočanech a Libni a kbelské a letňanské letiště se uskutečnil 25. března 1945. Počet tehdejších obětí byl asi 370 mrtvých a 400 raněných.
Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb![]() |
Ale nebombardovali jen Američané a Britové. V samém závěru války, 8. a 9. května, podniklo sovětské letectvo řadu náletů s úmyslem zastavit německé vojáky, kteří ve strachu před ruským zajetím prchali na západ. V Mladé Boleslavi při něm zahynulo 500 lidí. Na konci války zaútočila na Prahu i německá Luftwaffe, která se pokusila zvrátit květnové povstání.