Manželé byli členy známé umělecké skupiny UB 12 z počátku šedesátých let. Jejich dům je místo s jedinečnou atmosférou klidu, ale i inspirace, které zatím neobjevily davy návštěvníků.
Za řídkým živým plotem začíná zarostlá zahrada a uprostřed ní září bílý prosklený ateliér, spravovaný nadací, nesoucí jméno sochařské dvojice. Pro veřejnost se otevírá jednou měsíčně. „Ateliér nemá být jen muzeem, ale též badatelnou a místem setkávání i prostorem pro tvůrčí rezidence (stáže pro umělce – pozn. red.),“ vysvětluje Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa. Právě Museum Kampa na celém projektu s malou nadací spolupracuje. Konají se tu jak prohlídky, tak třeba teď v létě příměstský umělecký tábor pro děti.
Ateliér v bývalém zahradnictví
Dům v místech, kde za první republiky fungovalo zahradnictví, si umělci postavili svépomocí na začátku 60. let minulého století.
Plány zhotovil dle Janouškova návrhu architekt Josef Hrubý, jeden z autorů československého pavilonu na Expu 58 v Bruselu. Ateliér původně sloužil oběma jako zázemí pro jejich sochařskou tvorbu a přilehlá zahrada jako galerie pod širým nebem. „Každý měl k dispozici jedno křídlo budovy, takže i když tvořili vedle sebe, každý měl svůj prostor a uchovali si svou uměleckou osobitost,“ popisuje mluvčí Musea Kampa Daniel Hrdlička. Po manželově předčasné smrti si jej Věra Janoušková na konci 90. let nechala přestavět k trvalému užívání a zahradu doplnila o několik monumentálních děl, původně určených do veřejného prostoru.
Návštěva ateliéru dává i nahlédnout do soukromí umělců. V roce 1997 dům upravila architektka Alena Šrámková pro potřeby stálého bydlení. Celý objekt o necelý metr zvýšila a vestavěla do něj nové patro s ložnicí, koupelnou a knihovnou. Někdejší Vladimírův ateliér se změnil v obývák s kuchyňským koutem, zatímco Věřin pracovní prostor zůstal zachován a dál sloužil svému původnímu účelu.
Dnes se návštěvníci dostanou prakticky do všech prostor domu, který není jen originální galerií a muzeem, ale i odpočinkovou zónou. „Řada lidí přichází do naší zahrady si třeba jen v klidu číst,“ popisuje Hrdlička.
Každý měl jedno křídlo budovy. Tvořili vedle sebe, ale každý měl svůj prostor.
Dům slouží teď v létě i jako místo pro příměstský umělecký tábor. Případně je možné si ho pronajmout i pro soukromou akci, třeba svatbu nebo oslavu. Návštěvníci mohou nahlédnout i do kůlny, kde podle vzpomínek přátel vznikala Věřina díla. Tam umělkyně autogenem svařovala z hrnců, pekáčů a plotýnek sporáků svoje originální díla.
Věra a Vladimír Janouškovi, kteří byli oba ročník 1922, se poznali již při studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V průběhu 60. let se stali výraznými osobnostmi domácí umělecké scény. Vladimír byl vyhledávaným tvůrcem soch do veřejného prostoru, Věra mnohem více vystavovala. Známé jsou zejména její svařované figury, vytvářené ze starých smaltových hrnců, poklic a kuchyňského náčiní.
Další přístupné ateliéry● Legendou je ateliér fotografa Josefa Sudka v ulici Újezd na pražské Malé Straně. Dřevěný domeček stojí na dvoře, ale dnes už je to jen replika z roku 2000, původní objekt vyhořel. Konají se tam výstavy. Raritou je vstupné 10 korun. Navštívil ho i hollywoodský herec Richard Gere. ● Známá je i valašská dřevěnice Ateliér u Hofmanů na Soláni v Beskydech, kde žili malíři Alois Schneiderka a Karel Hofman. Dům byl postaven v roce 1941 a dnes je rovněž přístupný. |
V roce 1970 Vladimír Janoušek zaujal na výstavě Expo v japonské Ósace monumentálním sousoším Hrozba války.
„Ačkoliv v oficiálních vyjádřeních zdůrazňoval univerzálnost své kompozice, souvislost s nedávnou okupací Československa vojsky Varšavského paktu byla příliš zřejmá,“ popisuje Hrdlička. Režim to Janouškovi neodpustil. V roce 1974 bylo odmítnuto jeho již dokončené sousoší Kováci a hutníci pro kulturní dům v Kladně, které navazovalo na projekt pro Japonsko.
Výrazně mu ubylo zakázek do veřejného prostoru. O to více se věnoval dílům určeným do interiérů, zejména reliéfům, aniž však měl možnost vystavovat. Šikana ze strany Státní bezpečnosti přispěla k Vladimírovu zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a k jeho předčasné smrti ve čtyřiašedesáti letech. Věra žila a tvořila v ateliéru až do roku 2010. Rekonstrukce domu proběhla v letech 2020 až 2022.
Slavná plastika Vladimíra Janouška s názvem Hrozba války, kterou vytvořil ze svařovaného železa pro světovou výstavu konanou roku 1970 v japonské Ósace. (6. června 1969)
Nedávno otevřený ateliér není jediným takovým místem v Praze. Návštěvníci mohou navštívit třeba ateliér fotografa Josefa Sudka nebo střešovickou Rothmayerovu vilu, kde tvořil kdysi architekt Jan Rothmayer.
