Pokud jde o povodně, měli obyvatelé České republiky ve 20. století celkem klid. Velké záplavy zažili v roce 1903 a ještě větší pak až v roce 1997. Jenže od té doby je zažívají každou chvíli. Proč? "Zčásti je to náhoda, zčásti klamné zdání," říká klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Ladislav Metelka, který se věnuje povodním.
Zdání? Copak si novináři informace o povodních vymýšlejí?
Fakt je, že tak velké povodně, jaké postihly Moravu i část východních Čech v roce 1997 a pak Čechy v roce 2002, lidé dlouho nezažili. Dá se tedy říci, že dvacáté století bylo klidnější. To je ale do určité míry jen náhoda. Na druhou stranu těch malých povodní, většinou bleskových, které zatopily menší lokality, bylo i tehdy hodně. Jen jsme se o nich nedozvěděli. Dnes máme díky médiím téměř on-line informace o každém zatopeném sklepě. Proto se nám zdá, že povodní je víc. Statisticky ale není. Jejich četnost i intenzita je srovnatelná.
Přesto povodně páchají stále větší škody. Nebo i to je jen klam?
Škody jsou větší, to je pravda. Ale souvisí to spíš s tím, že lidé jsou bohatší než kdysi. Když v minulosti voda vypláchla zahrady, sklepy nebo i staré domy, nenadělala tolik škod jako dnes, když ničí nové či opravené vily, jejich drahé vybavení, auta... To je vedlejší efekt. Škody rostou.
Proč před 15 lety plavala Morava a před 10 lety jen Čechy?
To je do značné míry náhoda. Záleží na tom, kudy jde tlaková níže, kde je víc srážek. Když spadne moc vody do Vltavy, plavou Čechy, když do Moravy, plavou jiní.
Máme se bát dalších katastrof?
Ano. Víme jistě, že velké povodně znovu přijdou. Ale nevíme kdy. Nicméně umíme je už předpovídat lépe než před 15 lety, s předstihem několika dní. A umíme přesněji určit ohroženou oblast, ale konkrétní ulice či domy ne.
Předpovídat počasí jste přece uměli už tehdy, ale zaplaveným lidem to nebylo moc platné...
O hrozbě záplav jsme tehdy informovali okresní úřady už v pátek 4. července odpoledne. V té době už bohužel většina úředníků nepracovala. Naše faxy dostali do rukou až v pondělí ráno. A to už bylo pozdě. Dnes máme modernější techniku a propracovaný informační systém. Lidé jsou prostřednictvím médií či internetu varováni on-line.
Jak lidé na varování reagují?
Různě. Kdo zažil povodně, preventivně dělá vše pro to, aby omezil další případné škody. Někteří lidé se ale zlobí, když se pak nic nestane. Neměli by přitom brát varování na lehkou váhu. Třeba v Americe v oblastech tornád se lidé raději stokrát preventivně schovají, než by jednou zůstali venku a zbytečně riskovali život.
