Opava – Vojanova ulice
Vojanova ulice, Opava. Snímek nahoře z roku 1997, vlevo dole rok 2017 a 2024.
Suť a bahno, poškozený nábytek i podlaha a část omítek jsou pryč, teď je potřeba dům především vysušit. Kateřina Pavlíčková povodeň v domku ve Vojanově ulici v Opavě zažívá nyní už podruhé. „Voda teď byla o dvacet až třicet centimetrů výš, je to vidět na dřevěných schodech. Bylo to strašně rychlé,“ říká.
Varování meteorologů brala po minulé zkušenosti od začátku vážně. „Už když jsem v úterý viděla, že má v Jeseníkách pršet jako v roce 1997, bylo mi jasné, že to přijde znovu,“ vysvětluje. Koupila si velkou powerbanku a začala vynášet věci do patra. „Děti se na mě zlobily, jak jsem vynervovaná. Ještě na konci týdne věřily, že to dobře dopadne,“ líčí trojnásobná matka.
Zachránit se jim podařilo matrace, peřiny, část oblečení, kufr s fotografiemi i vrtačku a další nářadí. „Všechno ale z garáže, zahradního domku a spodního patra nevynesete, to se nedá. Nahoře nám zůstaly jen uličky,“ vzpomíná. Rodina si do zásoby taky navařila. Velkou vodu přečkala u kamarádky, děti u tatínka.
Od chvíle, co voda opadla, uklízí spoušť, kterou napáchala. „Omítky jsou otlučené do metru dvacet. Bahno a to nejhorší už máme pryč, teď řešíme ucpané kanály, nefungující plyn. Strašně moc lidí mi pomohlo,“ popisuje učitelka, jíž přišli pomoct přátelé a známí i děti ze školy.
Sto rodin z kraje zůstalo po povodni bez střechy nad hlavou. Hledají nouzové bydlení |
„Získala jsem jistotu v lidech, kteří mě obklopují.“ Díky zkušenosti z roku 1997 si pamatuje i věci, které ji ještě čekají. „Hlavně sušit a topit. Rok 97 byl v červenci, na vysychání zbylo celé léto. Tu výhodu teď bohužel nemáme. Před rokem jsme pořídili tepelné čerpadlo, je zničené. Bez tepla nevím, jak to bude. Zima je velký strašák.“
Půjčené má dva vysoušeče. S dětmi teď bydlí ve vrchním patře, sprchovat se chodí ke kamarádům. Zatím si ani neuvaří. „Řeším řemeslníky, a i tady se ukazuje, že nejdůležitější je síť lidí okolo. Bez nich bych si neporadila,“ dodává Pavlíčková. Voda ve Vojanově ulici vytopila desítky domů.
„Nemáme vůbec nic, ze spodního patra nezůstal ani špendlík. Voda byla v celém bytě až do tři čtvrtě oken. Sušičku jsme vytáhli na schody, ale stejně ji voda zničila. Stejně tak pračka, lednice, všechno pryč,“ líčí Marcela Víchová z dalšího z domku v ulici. Stále chodí přespávat ke známým.“
Přes den čistíme a uklízíme. Teď řešíme hlavní jistič elektřiny, sháníme vysoušeče.“ Celá rodina zároveň řeší ztracené doklady a dokumenty. „To se ani nedá popsat. Ale lidé chodí hodně pomáhat. Dokonce rodiče vnuččiných kamarádek,“ oceňuje Víchová.
