Podle zprávy Ministerstva životního prostředí spadlo k sobotnímu odpoledni 30 procent očekávaných srážek. Je to dobrá zpráva? Je to víc, než jste očekávali?
To číslo odpovídá našemu modelovému odhadu, kolik za tu dobu mělo napršet. Takže se to plus minus vyplnilo. Někde samozřejmě spadlo třeba 50 procent, někde méně, ale v součtu jde o průměr 30 procent.
Tedy 70 procent ještě naprší během zbytku soboty a neděle?
Dokonce i během pondělí. Pondělí vypadá, že by mělo pršet plus minus stejně jako v neděli. Což sice nebudou nějaké katastrofální úhrny, ale musíme si uvědomit, že to už bude pršet do kompletně nasycené půdy, která další vodu už nepřijme. Určitě to tu situaci nezlepší. Neříkám, že by se to mělo dramaticky zhoršit, ale prostě minimálně to protáhne dobu kulminací a dobu dotoku na dolních tocích řek.
Podle původní predikce mělo pršet přestávat v neděli, nyní se předpověď tedy mění a kritické by mělo být i pondělí. Jak je to možné?
Za tím je jednoduchý technický důvod. Náš předpovědní model s vysokým rozlišením počítá vždycky na 72 hodin dopředu. To znamená, když jsme propočítali ve čtvrtek, tak model ještě do pondělí neviděl. Když jsme ho spustili v sobotu, tak spočítal srážky i na pondělí.
Dá se tedy říct, že situace bude horší, než se původně předpokládalo?
To se nedá obecně říct. Jsou místa v Česku, kde to bude lepší, než jsme si mysleli, typicky povodí Sázavy. My jsme předpokládali, že tam začnou intenzivní srážky během dneška, včerejška. A kvůli tomu tam budou vysoké průtoky. Ale srážky se posunuly trochu východněji. Situace na Sázavě je tak relativně klidná. Oproti tomu se ale zhoršil výhled pro Jeseníky, povodí Odry a Opavy. Tam to vypadá dramaticky.
Je ještě naděje, že tomu apokalyptickému scénáři Česko ujde?
S postupujícím časem je ta naděje čím dál tím menší. To je tím, že jak běží čas, tak roste pravděpodobnost úspěšnosti naší předpovědi. Čím blíž povodni jsme, tím přesněji víme, že bude.
Já bych si na jednu stranu taky hrozně přál, abychom se spletli, na druhou stranu jsem rád, že jsme dokázali včas informovat a rozhýbat tu mašinérii všech těch opatření. Všechny správce povodí, všechna ministerstva, koneckonců bude i druhé zasedání Ústředního krizového štábu. Z tohoto pohledu je to dobré, varovali jsme všechny obyvatele. Kdyby naše předpověď vůbec nevyšla, tak příště, až bychom ji znovu vydali, tak už by nám nikdo nevěřil.
Moravskoslezský a Olomoucký kraj vyhlásil stav nebezpečí. Co nám to říká?
Především to znamená, že integrovaný záchranný systém může úplně jinak nakládat v tom místě, kde ten stav nebezpečí byl vyhlášen. Můžou kácet stromy bez povolení kohokoliv, můžou dávat nějaké materiální zásoby ze Státní správy hmotných rezerv a podobně. A samozřejmě ve chvíli, kdy hrozí, že se bude muset evakuovat nějaké větší množství lidí, tak ten stav nebezpečí je nástroj k tomu, abyste toho snadno mohli dosáhnout a nikdo vám to moc nekomplikoval.
Překvapilo vás to?
Podle toho, co už spadlo na Jeseníky, částečně v části Olomouckého kraje, vyhlášený stav nebezpečí odpovídá aktuálním výsledkům našich modelů. Nám z toho prostě teď vychází logicky, že jestli celou dobu říkáme, že nejvíc bude pršet v Jeseníkách a ono tam nejvíc prší v Jeseníkách a na toku Opavy, tak tam budou prostě extrémní stavy a průtoky. A bude zapotřebí ochránit lidi, kteří žijí v okolí Horní Moravy, v okolí Bělé, v okolí Opavy a dalších toků.
Na stovkách míst už byly na tocích vyhlášeny 3. stupně povodňové aktivity. O čem to svědčí?
Třetí stupně povodňové aktivity říkají nějakou hodnotu, že ten průtok je větší. Nemusí to nutně znamenat, že řeka se vylije z koryta. Je to vysoká hodnota, hodnota průtoku. Máme ještě extrémní stupeň a ten v ČHMÚ používáme jenom vnitřně, kdy je předpokládaná hodnota toho průtoku vyšší, než je padesátiletá voda.
Kde všude ji očekáváte?
Vršek Olomouckého kraje, tedy toky jako je Bělá, Opava. Ale uvidíme, jestli to bude padesátiletá voda, nebo nebude. Opava se stéká s Odrou, takže pak bude mít problém i Odra. Bohumín by měl mít poměrně vysoké průtoky.
A co zbytek republiky? Jižní Čechy, Krkonoše...
Tam zaznamenáváme překonání 3. stupně povodňové aktivity, ale k padesátileté vodě to bude mít daleko. Kritická situace bude na tocích odvodňujících Krkonoše, Jizerské hory, Orlické hory, tam ta situace nevypadá ještě úplně dobře. Budeme v našich modelech přepočítávat průtoky a uvidíme, co tam deště udělají.
Dá se vůbec dát rovnítko mezi tím, že když bude pršet dál, tak se budou toky zvedat, nebo to ovlivňuje i něco jiného?
To ovlivňuje intenzita těch srážek a ovlivňuje to plocha, na kterou ty srážky padají. Chápu, že vy jste chtěl slyšet nějakou jednoznačnou odpověď. Ale prostě když vám bude jenom lehce pršet na malé ploše, tak to s tím tokem neudělá vůbec nic. A naopak to může klesat. Nebo když déšť bude intenzivnější a bude to na velké ploše, tak se to může zhoršovat.
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvPůda už je nasycená a vše co naprší steče do řek a potoků?
Nejenom tam. Bude to stékat po poli všude. Ono už se to děje. Půda se nasytila především do páteční půlnoci a to, co už prší dnes, jde všechno povrchovým otokem.
A z toho že je nasycená půda vyplývá, že můžou vznikat lokální povodně i tam, kde žádný významný tok třeba ani není?
Přesně tak. Povodně můžou být i bahno. Dnes už vše odchází povrchovým odtokem, takže to může způsobit lokálně škody i v místech, kde není vůbec žádná vodoteč.
Pomohlo podle vás, že vodohospodáři odpustili dopředu přehrady?
Určitě ano. Myslím si, že to pomohlo a ještě pomůže. Jsem o tom přesvědčen, protože ten zásobní prostor, který se vytvořil, je doopravdy velký. Není to tak, že se veškerá voda zachytí v těch nádržích, ale ty vlastně slouží k tomu, aby se vám nesešly dvě povodňové kulminace proti sobě. Uvedu příklad. Když máme pod přehradou soutok Vltavy se Sázavou a ty řeky by kulminovaly obě a měly nejvyšší průtoky v jeden moment, tak vodohospodáři přidrží tu kulminaci tím, že budou pouštět z Orlíku míň vody. Nesejdou se dva ty špičkové průtoky, který by pak v součtu dělaly hrozně vysoký průtok, který by se změnil v povodňovou vlnu.
Dá se říct, že na tom, jak moc jsou Orlík a Slapy naplněny, závisí osud Prahy?
Pod Vltavskou kaskádou jsou dva velký přítoky, mám na mysli Sázavu a Berounku. Ty nedokážeme žádným způsobem regulovat, ty jsou prostě volně tekoucí. Takže kaskáda má klíčový vliv na ochranu Prahy. Vltavská kaskáda bezpečně zvládne dvacetiletou, někdo říká padesátiletou vodu. Pak už ale nepomůže. Protože ty přehrady nejsou primárně protipovodňová díla, ale hydroenergetické stavby.
Když se podíváme, jak nyní vypadá situace v Česku, tak problémy hlásí především příhraniční oblasti. Špatné je to v Moravskoslezském kraji, Jeseníkách, voda stoupá v Krkonoších, ve Špindlerově Mlýně, ve Vrchlabí. Jižní Morava na tom taky nevypadá moc dobře. Ve Svratce bylo 60 cm vody, nyní tam je 4,5 metru. Kde dál se mají bát?
Situace je ještě špatná v jižních Čechách. Právě to, co odvodňuje Novohradské hory, to znamená Malše především. Tam máme vodárenskou nádrž Římov a právě s ní už se taky začalo manipulovat, aby se průtok v Malši nezvyšoval. S výjimkou Sázavy tak zatím situace odpovídá tomu, co jsme předpokládali.
Stoletá voda: mapy meteorologů ukázaly, co všechno může povodeň zničit |
Déšť přinesla do Česka tlaková níže Boris. Chová se tak, jak jste očekávali?
Chová se přesně tak. Důkazem budiž, že naše předpovědi víceméně vycházejí.
Byla vůbec šance se na povodně připravit víc?
Varování, které jsme vydali, bylo poprvé už v pondělí. Od té doby se předpověď nezměnila, čili všichni měli možnost se nějakým způsobem nachystat. To, co se dalo udělat jako preventivní opatření, případně jako opatření na ochranu obyvatel, už se do značné míry udělalo. Nebo se to dělá. A pak jsou prostě stavy a průtoky, proti kterým se nedokážeme stoprocentně ochránit nikdy. Ty peníze které by to stálo, by byly naprosto neadekvátní velikosti těch škod.
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tv
