„Mluvíme o bakteriálním znečištění, typicky bakteriemi Escherichia coli a dalšími koliformními bakteriemi a enterokoky. Dále jsou tam rezidua antibiotik či prostředky osobní hygieny. Plus organické znečištění dusíkem a fosforem. Jde opravdu o chemický koktejl všeho,“ vyjmenoval Petr Znachor, vedoucí oddělení mikrobiální ekologie vody v Hydrobiologickém ústavu.
Krysí horečka i žloutenka
Do řek se nyní z domácností skrze nefunkční čistírny dostávají především fekálie a moč, tedy organické látky. Ty samy o sobě nejsou jedovaté, ale pro člověka infekční.
„Určitě bych se obával úplavice a infekční žloutenky typu A. Největším rizikem je pak leptospiróza neboli krysí horečka. Tou na Ostravsku onemocněli už tři lidé. To je potenciálně smrtelné onemocnění,“ zmínil Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství.
Kdo by to koupil? Voda nás má v pasti. Lidé žijí po povodni v beznaději, co dál |
Krysí horečku, navzdory názvu, v Česku přenášejí potkani, kteří kolem znečištěných řek žijí. Naopak žloutenku člověk může dostat z vody či potravin znečištěných výkaly.
V roce 1979 propukla v Československu největší epidemie žloutenky právě na Ostravsku. Bylo to z polských jahod, které se hnojily lidskými exkrementy. Z jahod se dělaly nanuky, proto onemocnělo kolem 30 tisíc dětí.
Lidem by riziko hrozilo jen v případě, že by se v řekách nyní koupali nebo vodou z nich zalévali. To už není pravděpodobné. V nebezpečí jsou ale ti, co mají studny. „Tam může dojít k průsakům. Proto každému, kdo má studnu u vodních toků, doporučuji otestovat mikrobiologickou nezávadnost vody v ní,“ apeluje lékař Dlouhý.
Vojáci dokázali nemožné. Za týden zprovoznili čističku v zatopeném Krnově |
Voda s fekáliemi ale škodí i přírodě. Obsahuje totiž spoustu živin, fosforu a dusíku, který odbourávají vodní bakterie. Ty spotřebovávají kyslík, který pak ve vodě chybí. To může vést k úhynům ryb a dalších vodních organismů.
„Bohužel řeky už dnes nemají charakter přirozených toků, jsou v podstatě kanalizované. To znamená, že v nich není dostatek povrchů na dně, kde by voda protékala a čistila se. Takže se zvýší organické zatížení, v řece porostou řasy, slizy a různé chuchvalce,“ nastínil hydrobiolog Jaroslav Vrba. Organické živiny se uloží i v bahně.
Raci i škeble v ohrožení
U obou řek – Odry i Moravy – zatím vysoké průtoky silné znečištění ředí. Experti jsou ale znepokojení. „Do Moravy a do jejích přítoků napřímo proudí nevyčištěné odpadní vody a voda v řece je kontaminována. Při klesajícím průtoku je to v Olomouci viditelnější a nezastírám, že mám obavu o řeku i její největší bohatství. V Olomouci žije až 28 druhů ryb, máme tu raky, škeble, velevruby, což je nenahraditelná skupina živočichů,“ řekl Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí na olomouckém magistrátu.
16. září 2024 |
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvV Ostravě mají obavy podobné, byť zde řeka Odra odtéká do Polska. Hlavní čistírna odpadních vod, kam putují splašky z třísettisícového města, nebude v provozu dříve než příští rok. „Optimistický předpoklad, kdy čistírnu spustíme, jsou čtyři měsíce, když nám počasí bude nakloněno,“ nastínil Aleš Boháč, náměstek ostravského primátora.
Poláci jsou z toho zneklidněni. V tamních médiích se objevují výzvy, aby Česko do doby zprovoznění velkých čistíren přijalo dočasná opatření, například instalovalo kontejnerové čističky vody nebo odpadní vody dezinfikovalo chemicky.
Lidem chybí peníze na vysoušení zatopených domovů, Lesy ČR jim dají dříví zdarma |
„Takové technologie nejsou dostupné. Dezinfikovat 800 litrů vody, co každou vteřinu přitéká na čistírnu v Ostravě? To by bylo nepředstavitelně velké množství chemie, které by se muselo použít, mělo by to ještě horší dopady na životní prostředí,“ ohrazuje se Daniel Grůza, ředitel oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Ostravě.
