Zavřené zatím zůstávají dvě menší nemocnice v Brně a Bohumíně, které o víkendu evakuovaly celkem přes 300 pacientů do okolních zařízení.
„Bohumínská městská nemocnice je celá pod vodou a žene se na nás další záplavová vlna od Ostravy. Zatím vůbec netušíme, kdy bude možné nemocnici znovu otevřít,“ říká mluvčí bohumínské radnice Jana Končítková.
Ani v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně zatím nevědí, kdy opět zahájí provoz. „Teď u nás funguje jen porodnická ambulance, ale rodit tu ženy nemohou,“ říká mluvčí nemocnice Andrea Šromová s tím, že o víkendu s pomocí hasičů rozvezli 184 hospitalizovaných pacientů do jiných zařízení v Brně, Boskovicích, Blansku, Tišnově, Letovicích, Ivančicích, Vyškově a Hustopečích.
„Nejsme zaplavení, ale ohrožuje nás spodní voda, která by mohla způsobit výpadek elektrické energie. Proto tady nemohli zůstat a zatím nemůžeme přijímat žádné pacienty. Hasiči ale dělají, co mohou, aby se k nám voda nedostala,“ vysvětluje Šromová.
Brněnská nemocnice kvůli povodni evakuovala pacienty, personál pomůže jinde |
Nemocnice v zaplavených městech Jeseník či Krnov sice fungují, ale kvůli výpadkům energií improvizují. V Jeseníku chyběly o víkendu elektřina, voda i plyn. Kromě plynu dodávky energií postupně vyřešili.
„Situace v Nemocnici Agel Jeseník je stabilizovaná, ale zdravotníci se tam nyní zaměřují hlavně na ošetřování akutních případů. Omezili provoz ambulancí a odkladné operace. Mimo jiné proto, že řada zaměstnanců se do práce vůbec nedostala,“ popisuje mluvčí společnosti Agel Radka Miloševská.
O víkendu podle ní nemocnice přijímala na lůžka i pacienty z terénu, kteří potřebují kyslík a doma se nemohli léčit kvůli výpadkům elektřiny. „Naopak dialyzovaným pacientům zajistila převoz do jiných zařízení. Jednak kvůli očekávaným výpadkům dodávek vody, ale i proto, že by je sanitky kvůli záplavám nemohly svážet do naší nemocnice,“ dodává mluvčí.
V Ostravě hrozí zatopení elektrárny a chemičky. Nemocnice evakuovala pacienty |
Jako ve válečné zóně
Funguje také nemocnice v postiženém Krnově, ale situace v ní připomíná válečnou zónu. „Nejde elektřina ani voda z vodovodu. Pitnou vodu bereme z cisterny. Protože je zaplavený suterén, kde sídlí psychiatrická ambulance, transfuzní stanice, archiv či telefonní ústředna, nefungují tyto služby ani pevné linky. Časté jsou i výpadky signálu mobilních operátorů,“ líčí František Kuba, mluvčí nemocnice, která má 312 lůžek v Krnově a dalších 192 ve Dvorcích a Městě Albrechticích.
Je třeba obnovit signál, dodávku elektřiny, komunikace, řekl Fiala v Jeseníku |
Kvůli povodním se krnovská nemocnice snažila včas propustit všechny pacienty, kteří nepotřebovali akutní péči. Některé přesunuli do vyšších pater. Pro nejdůležitější zdravotnické přístroje a kuchyni teď zajišťují elektřinu nemocniční generátory.
„Ale jen v omezené míře, takže nejezdí výtahy, nefungují počítače ani internet. Vše včetně jídla roznášíme do pater po schodech. Pacienti dostali teplé jídlo, ale bez polévky. Nemůžeme ani vystavovat e-recepty, vrátili jsme se k papíru a razítku,“ popisuje situaci František Kuba.
Vody z cisterny potřebuje nemocnice hodně, komě jiného často i na zalévání toalet. Jen občas se totiž někde po kapkách naplní splachovací nádržky. „Problém je, že i když je ve městě rozmístěných několik cisteren, lidé se nemají jak dozvědět, kde stojí, a mnozí si proto chodí pro vodu do nemocnice,“ dodává mluvčí.
Zavřený urgent či protialkoholní stanice
Problémy řeší i mnoho dalších nemocnic, ať kvůli elektřině, vodě, která zaplavuje suterény, nebo zatéká dovnitř jinudy, či se teprve může rozlít z řek, ale také kvůli popadaným stromům nebo chybějící teplé vodě.
„Celý víkend řešili pracovníci technického úseku zatékání vody do sklepních prostor. Do budov se dostala voda i přes střechu. Kvůli tomu jsme museli zavřít protialkoholní záchytnou stanici. Pravděpodobně ji otevřeme až příští týden,“ říká mluvčí Městské nemocnice Ostrava Andrea Vojkovská.
Třetí den povodní: úřady ohlásily první oběti, v Ostravě se protrhla hráz |
Problémy s vodou řešila ostravská nemocnice i ve své lékárně, ale otevřela ji. Péče o pacienty tam funguje naplno, ale změnil se program naplánovaných operací.
„Někteří pacienti zákrok odřekli, nebo se do nemocnice nedostali tak jako část zaměstnanců. Jiní zdravotníci zůstali déle a zastoupili je. Zaměstnancům jsme umožnili čerpat i neplacené jednodenní volno, aby mohli odstraňovat následky povodní ve svých domovech,“ dodává ředitel nemocnice Petr Uhlig.
Problém s vodou měly i další nemocniční lékárny. Například v Krnově, kde ale zůstala otevřená i o víkendu jako jediná ve městě.
Naopak ve Vojenské nemocnici Brno byla lékárna celé pondělní dopoledne zavřená a už od pátečního odpoledne do pondělních 18 hodin byl mimo provoz i urgentní příjem. „Protože hrozilo, že kvůli stoupající vodě přijdeme o elektřinu, nemohli jsme přijímat akutní pacienty a směřovali je do jiných nemocnic. Jelikož se situace významně zlepšila, umožnilo nám to urgent znovu otevřít,“ říká ředitel brněnské vojenské nemocnice Petr Král.
Kvůli ohrožení vodou ale zůstává od víkendu jinde zavřená řada ordinací. Například v zaplavené Litovli, kde má pět ambulancí Nemocnice Agel Šternberk, obvolali zdravotníci pacienty, aby nechodili a nabídli jim akutní ošetření v nemocnici, nebo ordinovali na dálku.
Litovel spláchla vlna. Město je zcela uzavřené, voda pozvolna klesá |
Další nemocnice přechodně zakázaly návštěvy do doby, než pomine nebezpečí záplav, což stále platí například v Uherském Hradišti. Nebo omezily plánované zákroky a odložily náročné akutní operace jako Vojenská nemocnice Olomouc.
„Řeka bude kulminovat patrně až ve středu 18. září v časných ranních hodinách. I nadále budeme provádět plánované operační výkony, ale jen ty, u kterých se předpokládá, že nepovedou k následnému delšímu pobytu na jednotce intenzivní péče nebo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Složitější plánované výkony budou o několik dnů odloženy, až do stabilizace nebo zlepšení povodňové situace,“ vysvětluje na webu olomoucké vojenské nemocnice její ředitel Martin Svoboda.