„Velmi těžko se odhaduje, jaké procento se z ulic podařilo odvézt. I když lidé některé ulice uklidí, odpad se tam zase objeví. Někteří vyklidili dříve, někteří později,“ nastiňuje mluvčí Krnova Dita Círová.
V Opavě dokonce magistrát vyzval lidi a firmy, aby na ulice vyhazovali jen to, co opravdu zničila povodeň. Někteří totiž využili situace a pustili se do „generálního úklidu“ s vidinou, že jim nepotřebné harampádí město zadarmo odveze a uloží na skládku. Přitom chybí velkokapacitní kontejnery pro převoz a stávající skládky jsou už nejen v Opavě plné.
Provizorní odkladiště musejí vznikat na polích, kde hrozí kontaminace půdy či spodních vod. Jedna taková v Zátoru na Ostravsku ve středu dokonce vzplála, což přineslo další komplikace v podobě kouře a zápachu.
Hory odpadu po povodních. Skládky nestačí, zaplní i silážní jámy, nasadí drtičku![]() |
Odpad se tak dál hromadí na ulicích a podél cest. „Zaměřujeme se na něj přednostně. Mohl by znemožnit průjezd těžké techniky a vozidel integrovaného záchranného systému,“ říká ředitel jesenických technických služeb Petr Nedbal.
K tomu už bagry strhávají první poničené domy, takže stavebního odpadu bude ještě přibývat. Kde to jde, nakládají zeminu a naplaveniny na korby náklaďáků bagry, nábytek přemisťují drapáky a zbytek si uklízí lidé ručně.
„Jako překladiště odpadu slouží místa jako třeba parkoviště před hotelem, skládka lesního materiálu, kam se normálně dává štěpka a ekologické materiály, ale dnes je tam všechno, další máme místo autobusové zastávky. Nemáme to kam jinam vozit,“ posteskl si starosta České Vsi na Jesenicku Petr Mudra.
„Musíme ty ulice přitom čistit, protože jinak bychom byli zcela zaplaveni. Kam s tím dál, nevíme,“ dodal.
Skládkování zdarma? Ne všude
Zástupci postižených oblastí si v minulých dnech opakovaně stěžovali i na to, že mají málo kontejnerů na odpad. Podle ministra životního prostředí a předsedy Ústřední povodňové komise Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale „stačí říct“ a kontejnery dorazí. Je však potřeba o ně podle Hladíka požádat řádně oficiální cestou.
„Jsou nabídky od společnosti EKO-KOM. Pokud by scházely, můžeme dodat i kontejnery ze státních hmotných rezerv. A ozývá se nám i celá řada soukromých či městských společností,“ ujišťuje Hladík. Místa pro dočasné skládkování podle něj pomůže vybrat Česká inspekce životního prostředí.
Města hlásí zneužívání povodňové pomoci. Nevytopení žádali byt i sladkosti![]() |
Ministr dodává, že stát v případě živelních katastrof neúčtuje poplatky za skládkování odpadů. Jenže jak upozorňuje ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka, má to háček.
„Platí to jen pro ta území, kde hejtman vyhlásil stav nebezpečí (tedy celý Olomoucký a Moravskoslezský kraj a Frýdlantský výběžek v Libereckém kraji, pozn. red.). Všechny ostatní obce opravdu vysoké částky platit musí,“ vysvětluje Havelka.
Voda přitom zničila vybavení domů a firem také třeba v jihočeském Benešově nad Černou, Kroměříži ve Zlínském kraji nebo v Podhradí na jižní Moravě. A tam hejtmani stav nebezpečí nevyhlásili.
Asociace odpadového hospodářství v tomto týdnu posílá ministru Hladíkovi dopis s upozorněním na další problémy, které by obcím mohly komplikovat už tak náročné odklízení.
Nebezpečí v odpadech
„Je jasné, že odpad se musí zlikvidovat co nejdříve, protože obsahuje třeba i těla uhynulých zvířat, a hrozí tak šíření infekcí a nemocí. Jenže podle pravidel musí svozová odpadová firma mít v papírech i takový detail, jako je parcelní číslo pozemku, kde odpad leží,“ dává příklad Havelka. S tím, že na takové detaily lidé ponoření v odklízecích pracích nemají čas. „Reagují pak velmi emotivně. A já se jim vůbec nedivím,“ dodává.
A likvidaci zpozdí i další pravidla. Radek Halbich z Asociace sanačních společností upozorňuje na to, že recyklaci a nakládání s odpadem budou muset předcházet analytické rozbory. Třeba i kvůli tomu, že velké vodě v oblastech na severu neunikla ani koksovna nebo chemické závody.
Popelnice uplavaly, Krnovští nemají kam dát odpad. Město ty nalezené umývá![]() |
„Stačí jedna problematická vlastnost, třeba obsah ropných látek, a odpad už je klasifikovaný jako nebezpečný a nepůjde s ním jednoduše naložit,“ varuje Halbich. Rozbory podle něj trvají i s odběrem asi deset dní.
Sám byl u toho, když se před třemi lety likvidovaly dočasné skládky po tornádu na jižní Moravě, které zasáhlo čtyři vesnice a dvě části Hodonína. Jihomoravský krajský úřad tehdy vypsal zrychlené výběrové řízení, skládky musel zaměřit a udělat rozbory. Nejlepší nabídku podala firma AVE, kde je Halbich ředitelem sanačního oddělení.
„My jsme tři velké skládky rozebírali postupně buldozerem, měli jsme tam i třídicí linku. Začali jsme v září a hotovo bylo do sedmi měsíců,“ popisuje. „Byly to statisíce tun odpadu. Jenže odpad po povodních je jiný. Je znečištěný říční vodou a může být i kontaminovaný bahnem. Mechanicky něco vytřídit půjde, ale rozhodně ne všechno,“ upozorňuje Halbich.
Postup bude podobný i teď. „Očekávám, že stav nebezpečí pomine 14. října, týden nato nám musí kraje vyčíslit předpoklady nákladů, a to i na likvidaci odpadů. Prostředky na to už vláda přislíbila, měly by jít přes naše ministerstvo,“ přibližuje ministr Hladík.
Nebezpečný odpad se podle Hladíka bude ukládat na speciální skládky, kterých je v Česku asi 160. S rozbory zase může pomoci inspekce životního prostředí „Za této situace nemá roli jen inspekční, tedy kontrolní, ale i konzultační a nápomocnou. Pro nás je teď naprosto klíčové, aby se co nejdříve zprovoznily čistírny odpadních vod,“ dodal.
Jenže třeba ta v Ostravě-Přívoze bude podle Ostravských vodáren a kanalizací odstavená ještě měsíce, voda ji zaplavila až do šestimetrové výšky a poničila většinu elektroniky i strojů. Splašky tak putují přímo do řeky Odry