Přes čtvrt miliardy poslaly humanitární organizace na účet 5 200 domácností. Celkově na pomoc na Jesenicku, Krnovsku, Opavsku a Olomoucku, které v září 2024 zasáhly povodně, doručily neziskové organizace 673 milionů. Nejčastěji šlo o podporu lidem ze zdemolovaných staveb, opravy škol, sportovišť nebo sociálních zařízení.
„Jsme v kontaktu se všemi domácnostmi, které nemají svou situaci vyřešenou. Stále nám zůstává přibližně 50 domácností, které nemají strategii na vyřešení svého bydlení,“ říká vedoucí povodňového týmu Člověka v tísni Aleš Souček.
Důvody, proč se u některých domácností nedaří situaci řešit, jsou různé. Řada z nich momentálně bydlí v nájmu a čeká na vyplacení pojistky nebo popovodňových dotací.
„Jsou to lidé, kteří se nemohou přestěhovat z dané oblasti z různých důvodů. Někteří z nich už jsou starší, na předchozí dům si vzali hypotéku a nyní by měli problém si ji vzít znovu,“ pokračuje Souček.
Dodává, že se v organizaci setkali i s případy, kdy pojišťovna domácnostem nevyplatila částku, na kterou si lidé mysleli, že mají nárok.„Takové případy posíláme na Českou asociaci pojišťoven,“ říká.
Na místě povodní pomáhali také dobrovolníci organizace Adra. „Nebyly to jen finanční potřeby, lidé žádali poradenství různého druhu, takže jsme odkazovali i na další organizace,“ komentoval situaci koordinátor humanitární pomoci ČR z Adry Zdeněk Soviš. Pro lidi podle něj bylo důležité, že s nimi v těžkých chvílích byli dobrovolníci, kteří jim pomáhali i s psychickými potížemi.
Povodně 2024: Ničivé, ale nejlépe předpovězené. Začaly dešti horšími než v roce 1997 |
O dobré spolupráci promluvil také Lukáš Pfauser z nadace Karel Komárek Family Foundation. „Navazujeme tím na spolupráci, kterou jsme si už zažili po tornádu na jižní Moravě v roce 2021.“
Lidem na Jesenicku pak stále pomáhá Červený kříž ČR. Snaží obnovit například hasičárny a komunitní život. „Nejdříve jsme velmi řešili obnovu studní, to už není potřeba. Nyní podporujeme obce v budování komunit, financování společenských prostor a společenských akcí,“ uvedla velitelka Ústředního krizového týmu ČČK Iva Jelínková.
Říčka Bělá v Jeseníkách zaplavila první domy, voda odřízla Višňovou od světa |
Podle vedoucí sekce humanitární pomoci Diakonie ČR Veroniky Popelkové se dařilo obcím rychle a efektivně pomáhat především díky dobré spolupráci s hasiči a dalšími organizacemi. „V současnosti se zaměřujeme na domácnosti, které přišly o střechu nad hlavou, a o zranitelné skupiny jako například senioři, lidé s postižením, či mladé rodiny,“ dodala.
Národní koordinátor mimořádných událostí Vít Kraus z Charity ČR doplňuje, že dalším výzvám mohou domácnosti čelit s přicházející zimou a chladným počasím. „Předpokládáme, že zima která teď přijde, nám ukáže spoustu věcí, které třeba řešit, včetně statických problémů domů.“
Zájemci o pomoc z Donia musí prokázat újmu
Důležitou roli v získávání finančních prostředků hrála také platforma Donio. Na té si mohly jednotlivé rodiny nebo obce založit sbírku, do které mohli lidé přispět. Loni po povodních se na Doniu otevřelo 197 sbírek na pomoc lidem postižených vodou. Jan Dolínek z platformy upozorňuje, že pro získání peněz musí rodiny svou škodu prokázat.
„Pokud můj dům zasáhne neštěstí a chci otevřít sbírku, musím doložit Doniu, že se to opravdu stalo. Je třeba ukázat dokumenty, například kupní smlouvu,“ vysvětluje. Lidé musí jednoznačně prokázat, že adresa, na které dům stojí, je s nimi jednoznačně spjata.
Zpátky do kontejnerů. Poškozená škola má vizualizace, žáci se do ní však stále nevrátí |
Kromě toho Donio ověřuje i míru zničení. „Vždy je to z externího zdroje, například od hasičů, nebo dobrovolníků, kteří byli v terénu.“ Dolínek dodává, že pokud domácnost tvrdí, že sbírku zakládá, protože jim stát nebo obec odmítly pomoc, musí doložit i toto tvrzení.
Po silných deštích 13. až 15. září 2024 zasáhly většinu Česka ničivé povodně. Nejhorší situace byla ve Slezsku, na severu Moravy a na jihu Čech. Záplavy způsobily intenzivní deště hlavně v Jeseníkách a Beskydech.
Meteorologové tehdy předem varovali, že modely a předpovědi srážek velmi připomínají ničivé povodně z let 1997 a 2002, kdy přesáhl denní srážkový rekord na nejdeštivějších místech 340 mm. Při povodních v roce 2024 byl nakonec rekord překonán. Přes 19 tisíc lidí muselo být evakuováno, sedm lidí zemřelo. Škody přesáhly 70 miliard korun.
