20 let od devastujících povodní. Metro či domy v Karlíně se opravují dodnes

Záplavy v srpnu 2002 byly nejničivější v novodobé historii České republiky. Nejpostiženějším regionem byla Praha, kde povodeň zaplavila celé čtvrtě, stanice metra, některé památky i část zoologické zahrady. Evakuováno bylo na 50 tisíc lidí. Se škodami způsobenými povodní se Praha potýká i po 20 letech.

Praha, Trója - záplavy. Letecký snímek během povodní. 14. srpna 2002. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Povodeň nejvíce zasáhla jižní, střední a severní Čechy, voda se nevyhnula ani Moravě. Značné škody vykázala zejména Praha a kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký. Celkem se záplavy projevily v deseti regionech. Nouzový stav byl vyhlášen v šesti krajích a trval do konce srpna 2002.

Zasaženo bylo na 800 obcí, 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé. Škody způsobené povodněmi dosáhly částky zhruba 73 miliard korun (v roce 1997 to bylo 63 miliard). Zhruba 225 tisíc lidí bylo evakuováno, nejvíce v Praze.

Povodně 2002

Dopad byl znatelný i na hospodářství. Postiženy byly všechny resorty, nejvíce utrpěla doprava, zpracovatelský průmysl, zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství.

Dramatická byla situace v okolí neratovické chemičky Spolana, jejíž celý areál se ocitl pod vodou. Uniklo z ní mimo jiné přes 80 tun chloru. Problémy měla i řada dalších podniků, například Kaučuk Kralupy.

Praha pod vodou

Nejpostiženějším regionem byla Praha, kde voda napáchala škodu za 27 miliard korun. Povodeň v metropoli zaplavila několik čtvrtí a pod vodou skončily stanice metra, některé památky i část zoologické zahrady. Vodohospodáři ji označili za pětisetletou, je považována za nejrozsáhlejší v historii hlavního města.

Hladina Vltavy dosáhla třetího stupně povodňové aktivity již 8. srpna 2002, za dva dny začala mírně klesat, poté však přišla druhá vlna srážek na jihu a západě Čech. V pondělí 12. srpna byl v Praze znovu vyhlášen stav ohrožení. Vzestup hladiny trval přibližně tři dny. Řeka kulminovala 14. srpna s průtokem více než 5000 metrů krychlových vody za sekundu. Vysoce tak překročila limit stoleté vody, o němž se v Praze mluví při průtoku větším než 3700 metrů krychlových za sekundu a která byla předtím naposledy v roce 1890.

VIDEO: Karlův most bránily při povodních 2002 tanky. Držely nebezpečnou loď

Při kulminaci voda pokrývala 2877 hektarů, tedy 5,8 procenta metropole (při normálnímu stavu je to jen 527 hektarů). Okrajové čtvrti Zbraslav, Lahovice, Radotín, Chuchle či Lipence se změnily v jedno velké jezero. Na levém břehu postihla voda nejvíce Smíchov, Malou Stranu a Holešovice, na protější straně Karlín, kde se zřítilo několik domů, Libeň a částečně i Staré Město. Pod vodou skončila dolní část Podbaby v Praze 6, zaplaveno bylo Lysolajské údolí, Sedlec a velká část Troje.

Povodeň zasáhla snad do všech oblastí života v metropoli. Ztížila práci některých úřadů, mimo jiné zdevastovala centrální budovy Českého statistického úřadu v Karlíně. Části města byly odpojeny od elektřiny a plynu, v několika školách se posunul začátek školního roku.

Evakuováno bylo na 50 tisíc lidí. Povodeň si v Praze vyžádala i jeden lidský život, jelikož 12. srpna v Lahovicích utonul pětapadesátiletý muž z chatové osady. Celkem povodně stály život 17 lidí (v roce 1997 zemřelo 50 lidí). Přímo ve vodě našlo smrt deset lidí, další zahynuli po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu stromu či kvůli neukázněnosti.

Pravomocně bylo odsouzeno 24 lidí, většinou za majetkové delikty (rabování).

Největší škody voda způsobila pražskému metru, které bylo z větší části zaplavené, ačkoli podle dřívějších ujištění mělo podobným katastrofám odolat. Voda začala metro plnit v podvečer 13. srpna, přitom ještě den předtím tehdejší primátor Igor Němec (ODS) uklidňoval Pražany, aby se nebáli metrem cestovat. Voda v podzemní dráze kulminovala 15. srpna, zatímco v tu dobu již hladina Vltavy v Praze klesala.

Některé obce za 20 let nezajistily protipovodňové systémy, říká šéf Povodí Vltavy

Po povodni nefungovalo 25 stanic metra, tedy zhruba polovina. Zcela nebo zčásti voda zaplavila 16 z nich (sedmnáctá stanice – Smíchovské nádraží – zaplavena nebyla, odčerpávala se z ní však voda, která v menším množství prosákla). Nejvíce poškozena byla trasa B. Po odčerpání vody a opravách byly stanice postupně otevírány během sedmi měsíců. Celkový odhad škod v pražském dopravním systému činil zhruba 7,14 miliardy korun, z toho škody v samotném metru byly odhadnuty na asi 6,86 miliardy korun.

Se škodami způsobenými povodní se přitom Praha potýká i po 20 letech. Letos na jaře zahájil pražský dopravní podnik výměnu stropní desky ve stanici metra Florenc. Všechny nosníky i desku je nutné vyměnit kvůli rozsáhlé korozi, jejímuž vzniku výrazně napomohly povodně v roce 2002 (ale ošizení při stavbě stropní konstrukce). Stále se také opravují domy v Karlíně, některé jsou i po dvou dekádách v dezolátním stavu.

Poškozené památky

Nevyčíslitelné škody napáchala voda na památkách a kulturním bohatství města. Zatímco stoletá voda v Praze v roce 1890 poškodila Karlův most a pronikla až na Staroměstské náměstí, povodeň z roku 2002 těmto památkám neuškodila. Stalo se tak i díky tomu, že na mostě stály bagry, které rozbíjely naplaveniny, jež by mohly ucpat pilíře. Staré Město zase před vodou ochránily protipovodňové zábrany.

Řada památek však zkáze neunikla. Zaplavena byla Kampa včetně nově zrekonstruovaných Sovových mlýnů a část Malé Strany. Voda pronikla mimo jiné do Anežského kláštera či Rudolfina a zdevastovala areál trojského zámku. Vedle Prahy živel nejvíce zasáhl centrum Českého Krumlova, Písku a Českých Budějovic. Postižena byla řada zámků a na dvě desítky muzeí či galerií (Národní muzeum, Národní galerie, Památník Terezín, Jihočeské muzeum či Muzeum Kampa). Škody dosáhly celkem 2,7 miliardy korun.

Poškozena byla i další kulturní zařízení – například Divadlo Pod Palmovkou, Hudební divadlo v Karlíně a Divadlo v Dlouhé. V Národním divadle vnikla voda do suterénních prostor a zasáhla i místnost, kde jsou uloženy základní kameny. Vltava poničila i knihovny, mimo jiné zaplavila sály ústřední knihovny na Mariánském náměstí a vojenský archiv na Invalidovně, v menší míře byla zasažena i Národní knihovna.

Situace nebyla nadmíru výtečná. Povodí zaspalo, hájí se exprimátor Němec

Povodně poškodily v Praze 169 domů, z toho 138 jich bylo v osmé městské části.

Smutnou daň si povodně vyžádaly v zoologické zahradě, kde muselo být kvůli stoupající vodě utraceno několik zvířat. Utraceni museli být například lev a medvěd, utonula jedna gorila a dva hrošíci liberijští. Lachtan Gaston zemřel vysílením poté, co se po rozvodněné Vltavě a Labi dostal až do Německa. Pracovníci zahrady museli evakuovat celkem 1010 zvířat.

Podle tehdejšího primátora Igora Němce byla komunikace mezi záchrannými složkami a pražským magistrátem na vynikající úrovni. Mylné byly pouze některé informace v rámci předpovědi počasí a vývoje povodně. Rovněž prý bylo špatně postupováno ze strany hydrologů při vypouštění přehrad, řekl Němec.

Tajemství přehrad

Sledovat další díly na iDNES.tv

Státní pomoc

Vláda okamžitě uvolnila 4,2 miliardy korun, další prostředky přislíbila ze státních rozpočtů v dalších letech; bylo založeno vládní povodňové konto, finance poskytla i ministerstva či Státní fond rozvoje bydlení. Stát na úhradu škod poskytl celkem okolo 18 miliard korun.

V rámci úvěru od Evropské investiční banky (EIB) získalo Česko v roce 2002 celkem 400 milionů eur (více než 11 miliard korun). Další prostředky přišly z Fondu solidarity a Fondu soudržnosti. Další půjčku od EIB (určenou na budování protipovodňových opatření) ve výši devíti miliard korun získala ČR v roce 2006. Na pomoci ze zahraničí se podílelo zhruba 50 zemí včetně vzdáleného Japonska nebo Tchaj-wanu.

Výběr největších přírodních neštěstí v České republice po roce 1989

Záplavy 1997

• Záplavy, které 5. až 16. července 1997 postihly hlavně Moravu a východní Čechy, byly s 50 oběťmi nejtragičtější ve 20. století. V povodí Moravy a Odry tehdy spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Velká voda zasáhla zhruba třetinu území ČR, postiženo bylo přes 500 měst a obcí. Symbolem katastrofy se stala obec Troubky na Přerovsku, kde zahynulo devět lidí a z obce zůstaly jen trosky. Kvůli záplavám bylo evakuováno na 80 tisíc lidí, z toho víc jak 10 tisíc jich zůstalo bez střechy nad hlavou. Škody způsobené povodněmi dosáhly zhruba 63 miliard korun.

Záplavy 2002

• Povodně, které mezi 7. a 17. srpnem 2002 zasáhly třetinu území ČR včetně části Moravy, devastovaly především jižní, střední a severní Čechy a Prahu, a vyžádaly si 17 obětí. Celkem se záplavy projevily v deseti krajích, nouzový stav byl vyhlášen v šesti z nich. Zasaženo bylo na 800 obcí, 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé. Evakuováno bylo na 225 tisíc lidí, nejvíce v Praze. Způsobené škody vláda odhadla na 73 miliard korun.

Orkán Kyrill v lednu 2007

• Orkán způsobila tlaková níže, která vznikla nad Newfoundlandem. Jako první udeřila v Británii a Irsku, poté postupovala dál do Evropy. V ČR si bouře vyžádala čtyři lidské životy, v celé Evropě zemřelo 48 lidí (nejvíce v Británii a Německu). V ČR bylo evidováno 80 tisíc pojistných událostí v objemu téměř 2,25 miliardy korun. Náklady na obnovu majetku dosáhly 7,5 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy tvořila obnova lesů ve vlastnictví státu. Vítr srazil okolo deseti milionů metrů krychlových dřeva.

Vichřice Emma v březnu 2008

• Vichřice, která se 1. března 2008 přehnala Českou republikou, způsobila smrt jedenáctileté dívenky, několik zraněných a škody přes miliardu korun. Ničila i v dalších středoevropských zemích a také tam zabíjela. Celkem si vyžádala třináct životů, šest v Německu. Na řadě míst ČR vichřici provázel prudký déšť, sněžení, krupobití a bouře s blesky. Následující den se poryvy větru vrátily, ale jejich síla už nebyla tak ničivá. Největší škody, celkem vyčíslené pojišťovnami na 1,4 miliardy korun, způsobil vítr v energetice, lesích a dopravě. Na vrcholu kalamity postihly výpadky elektřiny na milion lidí.

Záplavy v červnu 2009

• Vytrvalé a intenzivní deště zvedly hladiny vod nejprve v Moravskoslezském kraji, poté se až do začátku července záplavy postupně rozšířily do dalších sedmi krajů. Postiženy byly i Olomoucký, Jihočeský, Vysočina, Zlínský, Královéhradecký, Ústecký a Liberecký kraj. Nejvíce se voda vyřádila na Novojičínsku, Jesenicku, Prachaticku, Strakonicku a Děčínsku. Povodně si vyžádaly 15 lidských životů. Své domovy muselo před velkou vodou v roce 2009 opustit několik tisíc lidí, jen hasiči zachránili 226 lidí a evakuovali 1851 lidí. Výše škod byla vyčíslena na více než 8,57 miliardy korun, většinu nákladů na odstraňování katastrofy nesl stát.

Záplavy v červnu 2013

• Velkou vodu způsobily vytrvalé srážky, které ČR s krátkými přestávkami sužovaly během druhé poloviny května. Neustávající déšť, který přímo vyvolal záplavy, přišel 30. května, obloha se vyjasnila až 4. června 2013. Několik dnů po opadnutí první vlny povodní 5. června přišly ještě dvě menší. Výrazně zasaženo bylo sedm regionů, největší škody zanechala velká voda v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji. Povodně si vyžádaly 15 životů, více než třetinu obětí pak tvořili vodáci, kteří se vydali sjíždět nebezpečné rozvodněné toky. Velká voda zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo více než 26 tisíc lidí. Celkové škody činily více než 15,3 miliardy korun, záplavy nejvíce poškodily obec Terezín na Ústecku, voda zde napáchala škody za téměř miliardu korun.

Orkán Herwart v říjnu 2017

• Orkán, který přešel přes území ČR 29. října 2017, způsobil podle odhadu pojišťoven škody ve výši 1,45 miliardy korun, vyžádal si také čtyři lidské životy. Statisíce domácností se ocitly bez proudu, narušena byla železniční i automobilová doprava. Velké škody napáchaly poryvy větru na lesních porostech, poškozena byla řada budov. Kalamita nejvíce poškodila lesy v Karlovarském kraji a na Vysočině, stromy padaly také v Národním parku České Švýcarsko a jinde.

Tornádo na Hodonínsku a Břeclavsku v červnu 2021

• Tornádo, které se zformovalo večer 24. června 2021, zasáhlo oblast zhruba mezi Břeclaví a Hodonínem, kde se u Ratíškovic přibližně po půlhodině rozpadlo. Stopa po tornádu byla 26 kilometrů dlouhá a 500 metrů široká. Nejvíce zasažené byly obce Lužice a Mikulčice na Hodonínsku a Moravská Nová Ves a Hrušky na Břeclavsku a hodonínská část Pánov. Výše materiálních škod se nejdřív odhadla na 15 miliard korun, nyní se uvádí, že škody jsou v miliardách korun (pojišťovny registrovaly škody za 3,5 miliardy korun). Poničeno bylo na 1200 domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat. K demolicím bylo v postižených obcích určeno na dvě stovky budov, z toho téměř osm desítek zajišťovali hasiči, zbytek lidé zvládli svépomocí. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí, mezi nimi bylo i dvouleté dítě.