Povodně v Česku v roce 2002 přišly během srpna ve dvou vlnách, voda se při nich rozlila v celém povodí Vltavy, Labe i některých dalších řek. V šesti krajích musel být vyhlášen stav nouze. Záplavy si vyžádaly životy 17 lidí a jejich následky řešila postižená města celá desetiletí. Spolu s povodněmi na Moravě a ve Slezsku v roce 1997 vedly k přehodnocení přístupu k ochraně před velkou vodou a extrémy počasí.
Povodně 2002
|
V roce 2002 měla Česká republika s rozsáhlými povodněmi poměrně nedávnou zkušenost. V roce 1997 se přes východní část území přehnala záplavová vlna, kterou způsobily extrémní červencové srážky v povodí Moravy a Ohře.
Symbolem této tragické události, při které v Česku zahynulo 50 lidí, se stala obec Troubky. Povodeň ji takřka srovnala se zemí, kolem 200 domů strhla, další zhruba stovka se musela zbourat kvůli narušené statice. Jen v Troubkách tehdy zemřelo devět lidí. Záplavy zasáhly také Polsko a v menší míře i Slovensko, Čechám se vyhnuly.
Kdy byly povodně v roce 2002?
Začátkem srpna 2002 začaly povodně naopak na západní polovině území – silnými dešti zejména v jižních a západních Čechách, částečně také ve středu Čech a na jižní Moravě. 6. až 7. srpna napršelo v této části republiky až 200 mm vody, ve stanici Pohorská Ves na Českokrumlovsku dokonce rekordních 278 mm.
Zatopené domy na Florenci v Praze. Povodně 2002.
Srovnání průchodu mezi trasami metra C a B na stanici Florenc.
Zaplavená stanice metra Národní třída
V následujících dnech pokračovaly extrémní lijáky, ale měly lokální charakter. Celkově tak do 11. srpna dosáhly srážky v jižních Čechách takového úhrnu, aby se daly označit za padesátileté až stoleté srážky. Potom ale přišla druhá vlna.
Půda už byla natolik nasáklá vodou, že další srážky nepojala, a tak se začaly rapidně zvedat hladiny řek. Platilo to především pro Vltavu a celé její povodí včetně Berounky a Sázavy. Jakmile 11. srpna začalo opět pršet, voda šla nahoru mnohem rychleji než v první vlně. Vodní nádrž Orlík, která byla před srpnovými dešti na normálním stavu, se začala zaplňovat rychlostí 3900 kubíků za sekundu, což odpovídá stavu překračujícímu tisíciletou vodu. Na mnoha tocích před Orlíkem dosáhl stav řek stoleté vody, v Českých Budějovicích dokonce tisícileté.
VIDEO: Karlův most bránily při povodních 2002 tanky. Držely nebezpečnou loď |
Srážky z 12. a 13. srpna situaci ještě zhoršily. Berounka i Sázava přilévaly do přeplněné Vltavy další záplavové vlny ze svých horních a středních toků, v Berouně průtok překročil 500letou vodu, zároveň mohutně přetékal Orlík. Velká voda se blížila k Praze. „Vývoj povodně na Vltavě v Praze byl výsledkem střetu povodňové vlny na odtoku z Vltavské kaskády a povodňové vlny na Berounce,“ uvádí souhrnná zpráva podniku Povodí Vltavy, která byla zpracovaná v roce 2003.
Jaké byly povodně v Praze v roce 2002?
Památným se stal tehdejší výrok pražského primátora Igora Němce (tehdy ODS), který ještě 13. srpna večer označil situaci v Praze za „nadmíru výtečnou“ a vyjádřil přesvědčení, že voda se dál rozlévat nebude. V tu dobu se hladina teprve blížila kulminačnímu bodu. V Praze a pěti dalších krajích už platil stav nouze, který vyhlásil 12. srpna premiér Vladimír Špidla.
Povodně 2002 způsobil jev ve střední Evropě unikátní, zjistili po letech vědci |
V následujících hodinách zmizel pod vodou pražský Karlín, část Holešovic, zcela zaplavené a mimo provoz byl metro. V centru hlavního města nešel proud.
Záplavy kromě Prahy a středních Čech velmi silně postihly také Plzeňsko, Českobudějovicko a soutok Vltavy a Labe, kde se voda rozlévala do vesnic. Ze zatopené chemičky Spolana Neratovice unikal chlor. Pod vodou skončila i část památníku Terezín. Velká voda se postupně sunula k německým hranicích. Na Moravě bylo nejhůře postižené Znojemsko, kam povodňovou vlnu přinesla řeka Dyje.
Za poslední den povodní roku 2002 je považován 16. srpen, s bezprostředními následky povodní se ale města a obce potýkaly ještě týdny. Celkové škody přesáhly 70 miliard, z toho desetina připadla na pražské metro. Povodně měly i další, dlouhodobější důsledky: například celkovou změnu pražské čtvrti Karlín nebo jiné metody výpočtu a předpovídání velké vody.
Kvůli povodním v roce 2002 jsme změnili výpočty, vzpomíná hydrolog |
V následujících letech se v Česku realizovala mnohá protipovodňová opatření, zároveň probíhaly diskuze o tom, jak má ochrana před velkou vodou vypadat. Dnes se meteorologové, ekologové i vodohospodáři přiklánějí ke stanovisku, že velké záplavy jsou jen jednou stranou mince: tou druhou jsou extrémní sucha. Více než rychlému odvodu vody se tak dnešní koncepce víc orientuje na podporu přírodních mechanismů, které umí vodu zadržet a uchovat na suché časy.
Byly horší povodně v roce 1997, nebo 2002?
Povodně v roce 1997 trvaly od 5. do 29. července a byly nejhorší co do počtu obětí. Záplavy v roce 2002 přišly mezi 7. a 16. srpnem a přinesly největší materiální škody.
V roce 1997 zemřelo při povodních 114 lidí, z toho 50 na území Česka. Další více než padesátka lidí zemřela v Polsku, další lidé pak v okolních zemích. Škody na majetku dosáhly 63 miliard korun. Při povodních v roce 2002 byly škody ještě větší. Později byly vyčíslené na 73 miliard, z toho 7 miliard připadlo na pražské metro.
Kolik lidí umřelo při povodních 2002?
Při povodních v roce 2002 zemřelo v Česku 17 lidí. Záplavy se ale neomezovaly jen na Česko, v nadnárodním měřítku se označují jako Evropské povodně 2002. Celkově při nich zemřelo 232 lidí. Kromě Česka postihly také Slovensko, Německo, Rakousko, Itálii, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajinu, Maďarsko a Moldavsko.
Z evropského pohledu byly povodně v roce 2002 větší než ty, které Česko zažilo v roce 1997. Kromě více než dvojnásobného počtu mrtvých při nich byly také větší škody v celé Evropě. V roce 1997 škody dosáhly 8 miliard dolarů, v roce 2002 to bylo 27 miliard dolarů.
Situace nebyla nadmíru výtečná. Povodí zaspalo, hájil se exprimátor Němec v Rozstřelu v srpnu 2022
