V tuto chvíli je už téměř jasno, přesto se zeptám: hladina Orlíku je v tuto chvíli několik centimetrů nad kótou 334,60 metru nad mořem. Znamená to, že po jejím dosažení přestává Orlík dotovat minimální průtok Vltavy a tuto roli přebírají Slapy?
Je to tak. V současné chvíli nám chybí asi devět centimetrů (rozhovor vznikl krátce před třetí hodinou – pozn. red.) do dosažení kóty 334,60. Ve chvíli, kdy jí dosáhneme – neříkejme to teď na minuty, ale stane se tak někdy v podvečer, zhruba mezi 18. a 22. hodinou, nastane situace, kdy se průměrný odtok z orlické nádrže sníží tak, aby hladina už dál neklesala. To znamená, že zůstane zakotvena plus minus na této úrovni.
Ukazuje se však, že se v České republice nevyhneme tomu, abychom nějakou přehradu ještě postavili. Kdyby nebylo přehrad a nadlepšování, neteklo by teď v Praze 40, ale jen 10 až 15 metrů krychlových za sekundu.
Petr Kubala
A pro nadlepšování toku – tedy aby v profilu Vrané pod kaskádou odtékalo potřebných 40 metrů krychlových za sekundu – se začne využívat voda ze slapské nádrže. Množství vody, které na to uvolníme, bude představovat rozdíl mezi těmito 40 kubíky a tím, co do kaskády aktuálně přitéká.
Znamená to tedy, že z Orlíku bude odtékat striktně jen to, co do nádrže přitéká?
Dá se to tak říct, jde v podstatě o bilanční vyrovnání přítoku a odtoku. Průměrný odtok za 24 hodin nastavíme tak, aby hladina neklesla pod kótu 334,60, případně se držela trochu výš.
A skončí tím definitivně špičkování elektrárny?
Myslíte to, co jde přes turbíny elektrárny? Pokud budete sledovat grafy na našem webu, uvidíte tam za těch 24 hodin neustále malé za sebou jdoucí zuby. To už ale není klasické špičkování. Přes elektrárnu může projít pouze takový objem vody, který odpovídá průměrnému dennímu přítoku. Neuvidíte sice úplně rovnou linku, ale velké energetické špičky končí.
K tomu chci zdůraznit, že manipulace a provoz vodních elektráren ČEZ jsou už dlouhodobě plně podřízeny našemu dispečinku. Energetici musejí respektovat požadavky na odtoky a hladiny v nádržích. Řídí se našimi pokyny naprosto stejně jako za povodní. Vodu smějí využít pouze v takovém množství, jaké vyžaduje vodohospodářský režim.
Vltavská kaskáda zvládne i bez deště plnit řeky měsíce, ujišťují vodohospodáři |
Pokud tedy Slapy začnou samy dorovnávat průtok 40 metrů krychlových za sekundu do Prahy, půjde skutečně o první takový případ v celé historii kaskády?
Bude to skutečně první takový případ. Na kótě 334,60 metru nad mořem se Orlík v běžném provozu ještě nikdy neocitl. Hladina tam byla pouze v době, kdy byla nádrž vybudována a postupně se napouštěla. Od té doby za celou dobu existence Vltavské kaskády k té situaci dochází vůbec poprvé.
Jak bezprecedentní je současné sucho v povodí Vltavy v porovnání s historickými extrémy?
Hydrologické sucho v povodí Vltavy je velmi výrazné. Trvá v podstatě již celý rok a navazuje už na významné hydrologické sucho z roku 2025. V letošním roce byly na mnoha profilech, kde se měří průtoky, dosaženy nejnižší hodnoty za celou dobu sledování, ať vezmu Sázavu, Lužnici nebo další. Některé menší, drobné vodní toky dokonce vyschly. Vždycky říkám – možná je to hloupé – že je to jak úvozová cesta v lese, kde je louže jen sem tam.
Hladina Orlíku je historicky nejníž. Z vody vystoupilo Moravcovo peklo i jeskyně |
Lepší situace je na těch tocích, kde jsou přehrady, které – s výjimkou vodárenských nádrží – mají víceúčelovost a jejich hlavní funkcí je nadlepšování průtoků v období sucha. Tam je situace výrazně lepší.
A když vezmete porovnání s rokem 1947, je tam jeden docela zásadní prvek. Poslední roky novodobého sucha, řekněme od roku 2014, se daly charakterizovat tak, že úhrny srážek na území České republiky byly neustále konstantní, akorát byly jinak rozložené v čase a měly jinou intenzitu. Nebyly to plynulé deště, ale projevovalo se to formou přívalových srážek. Letošní rok se však liší tím, že i samotný úhrn srážek je výrazně nižší než průměrný. V tom je ta situace horší. Globálně se průtoky ve vodních tocích v povodí Vltavy pohybují zhruba od 5 do 30 procent dlouhodobých měsíčních průměrů, což už je samo o sobě docela varovné číslo.
Co by nastalo, pokud by přišel suchý podzim a po něm zima bez sněhu?
Pokud by byl scénář takto krutý a srážek byl nadále nedostatek, situace by se dál zhoršovala. Určitě však přijdou nějaké bouřky a deště. Když se podíváme čtrnáct dní zpátky, spadly určité srážky, které byly dobré pro vegetaci a zalití, ale nebyly v takové intenzitě, aby posílily vodní zdroje. Na menších tocích se hladiny zvedly, ale za den dva to bylo zpátky. Pokud by to pokračovalo, v nádržích by se dál nadlepšovalo, ale ty drobné toky by postupně vodnost ztrácely.
Zmínil jste jednu věc, která je velmi zásadní, a to je otázka zimy. Vždycky to u nás bylo nastaveno tak, že zásoba vody ve sněhu byla zásadní pro obnovování vodních zdrojů na začátku dalšího roku. Poslední roky je ale zásoba vody ve sněhu výrazně podprůměrná. Přijdou dešťové srážky na přelomu listopadu a prosince, před Vánoci napadne sníh, pak to roztaje a sníh zůstává třeba jen na horách. Lyžařská sezona sice nemusí být špatná, ale zcela nám chybí sníh ve středních a nižších polohách. Právě sněhová pokrývka ve středních polohách je přitom zásadní pro doplňování pramenů, podzemních vod a průtoků. Kdyby toto nebylo, nepříznivá hydrologická situace by se výrazně prohlubovala.
Jak rychle bude klesat hladina Slap a na jak dlouho tam zásoba vody vystačí?
Tady vám nemohu říct jedno konkrétní číslo. Bude záležet na velikosti přítoku do Orlíku, který jde následně do Slap. Jestliže bude přítok 20 metrů krychlových za sekundu a máme držet odtok 40 metrů krychlových za sekundu, budeme Slapy vyprazdňovat dvaceti kubíky. Pokud bude přítok 15, budeme prázdnit pětadvaceti, pokud 30, půjdeme jen deseti kubíky.
Ve chvíli, kdy vycházíme ze stávající situace, se dá předpokládat, že by hladina ve slapské nádrži klesala zhruba o 1 až 1,5 metru týdně. Není to lineární vztah, je to přírodní záležitost. Proto nelze říct, jak dlouho to přesně potrvá – i u Orlíku jsme čekali dosažení kóty na přelomu srpna a září, a srážky to posunuly až na konec prvního zářijového týdne. V dané chvíli jsou ale Slapy plné a máme tam necelých 190 milionů kubíků vody právě k využití na nadlepšování. Bavíme se o relativně dlouhém čase, pokud by nezapršelo.
Co by nastalo, pokud by na spodní limit narazily i Slapy? Existují další krizové scénáře?
Začnu tím, že teď nejsme v žádné krizové situaci. Veškeré manipulace se odehrávají v intencích platného manipulačního řádu a není vyžadována žádná mimořádná manipulace. Je to stav, se kterým naši předkové při budování kaskády počítali. To, že se nadlepšuje ze Slap a nikoli z Orlíku, je čistě vodohospodářská otázka.
Orlík i Slapy dohromady jsou z hlediska využitelného objemu vody naplněny na 47 procent. Jsme téměř na polovině. Pokud by se stalo, že by se situace nezlepšila a vyčerpali bychom na nadlepšování k zajištění 40 metrů krychlových za sekundu ve Vraném všech 190 milionů kubíků ze slapské přehrady, vrátili bychom se zase zpět na orlickou nádrž a začala by se pro nadlepšování používat ještě dále voda z Orlíku. Pořád v rámci platného manipulačního řádu.
Z Orlíka omezí odtok. Vltavu budou vodou zásobovat poprvé v historii Slapy |
Po povodni v roce 2013 byla celá kaskáda simulována na syntetické tisícileté řadě a ze statistických údajů vyšlo, že k dosažení kóty 334,60 a využití vody ze Slap může dojít zhruba jednou za padesát let. Neznamená to ale periodu každých 50 let – je to jako se stoletou povodní, statistický údaj, který může nastat dvakrát za pět let. Není to situace nečekaná. Pokud by se využila voda ze Slap, budeme zkrátka dál využívat vodu z Orlíku.
Ovlivňuje ústup vody v nádržích a její přehřívání koncentraci kyslíku a rozvoj sinic?
Na Orlíku máte každou sezonu zátoky, které jsou zatíženy nárůstem sinic a řas. Je to dáno přísunem fosforu a kyslíkem. Teploty přes den jsou sice relativně vysoké, ale v noci už jsou mírně nižší, takže podmínky pro nárůst sinic se spíše zhoršují. Nepředpokládáme, že by to tam mělo celé zezelenat.
Podívejte se třeba na Lipno, kde se sinice často diskutovaly – letošní sezona tam byla z hlediska kvality vody úplně excelentní. Tím, že nejsou atmosférické srážky, se do vody nedostávají splachy ze znečištění z drobných výpustí a přítoků, což je přesně to, co rozvoj sinic a řas podporuje.
Položím jednu osobní otázku: pocítili jste, že se vaše práce v suchých letech nějak razantně mění spolu s fungováním a postupy Povodí Vltavy?
Nemyslím si, že to naši práci ovlivnilo, protože my jsme správci povodí. Na jedné straně pracujeme na opatřeních k potlačení sucha, děláme revitalizace vodních toků a podporujeme zadržování vody v krajině. Na straně druhé děláme protipovodňová opatření, což se skvěle osvědčilo při povodni v roce 2024 na jihu Čech.
Sucho odhalilo na dně Orlíku rezavé sudy. Lidem se vybavují vraždy, volají policii |
Ukazuje se však, že se v České republice nevyhneme tomu, abychom nějakou přehradu ještě postavili. Kdyby nebylo přehrad a nadlepšování, neteklo by teď v Praze 40, ale jen 10 až 15 metrů krychlových za sekundu. Nebyl by dostatek vody pro vodní ekosystémy, pro odběry surové vody na vodu pitnou, pro ředění vyčištěných odpadních vod ani pro komunikaci s podzemními vodami.
Vltavská kaskáda je víceúčelová – teď v suchu je prioritou nadlepšování, při povodních transformace povodňových průtoků, dále výroba energie, rekreace a plavba. Vedle toho máme v republice 47 vodárenských nádrží určených pro zásobování pitnou vodou. Ty jsou u nás naplněny mezi 50 a 90 procenty a garantujeme dodávku surové vody bez jakéhokoliv problému, i jejich kvalita je dobrá. A pokud budeme do budoucna potřebovat stavět další nádrže, budou to zejména ty vodárenské.
18. srpna 2026 |
