Lepši by bylo se asy zoptať, co kdo robil předtym, ale včil už je to na nic, bo věčina prodělala autolobotomiju, pulka zbytku se rači nic z minula něpamatuje, bo pry začli svobodně žiť a dychať od teho pamatneho dňa, no a zbytek? Ten by se rad cosyk pamatoval, ale tenkrat měli okno a maju ho aji včil.
Jak už tak vyzvidam, co kdo tenkrat robil, asy bych měl začnuť tym, co sem robil ja. Teho dňa sem lapěl ve Slovanu a lel do sebe jedno za druhim na žal, bo mě vyleli ze skuški z fizyki. Na ty elektrony a protony a pozytrony a buhvijake gizdotrony sem nikdy neměl palu.
Včil by bylo fajne tvrdiť, že to bylo z emdeha (šak pamatujetě, no ni?), bo bysem moh ze sebe robiť politycku trosku a cosyk na tym vytřyskať. Ale co bych se vymyšlal, ty dřysty o dyktatuře proletaryjatu z te bachrate zelene bichle sem syce něchapal, ale jak se to člověk naučil naspaměť a odvykladal to s iskru v oku, dostal za jedna a měl pokoj.
Neska už bych se po osmi pivach plazyl dom jak Meresjev. Tenkrat sem proležel celu sobotu a nedělu a v depresyji dumal o buducnosti, bo mi bylo jasne, že dalši učinkovani na Bani něbudě snadne, bo to byl posledni opravny termin a foter se zařek, že s flašku nikdě něpoleze. To tak, robiť ze sebe hňupa kvuli hňupa.
Paru přednašek sem potem asy aji vynechal - jasne, že abych se pomstil režimu a deprem, až sem potkal u Lva přecedu esesem, kery pravě robil naborařa na stavku, začnul sem se zajimať, co se robi.
Jak už sem byl celkem nachistany na odchod ze školy, moh sem ostatnich pozorovať z odstupu. Bylo fajne sledovať, jak se ludě vybarvuju jak oko po raně dveřami. Zaryty stranik vykladal detajly o Havlovi a o tym, jak trpěl, profak, co s nami chodil slopať do Slovanu, naraz těžce onemocněl, šprti byli celi nešťasni, že přydu o semester a ostatni normalni se vrhli do teho viru udalosti nadšeni z teho, že se robi cosyk duležiteho.
Furt mam před očami tu zezačatku rozpačitu demonstracyju na naměsti Lidovych milicyji, jak se všecy prohližali tajak poprve na nudaplaži. Byl sem rad, že sem tam potkal aji fotra, kery doma vyryval, že tam ho rozhodně nikdo nědostaně a co to ti mladi gizdi robja a ine dřysty prdy.
Potem sme na sebe enem v davu mavli, on s partyju, ja s partyju, tajak bysme se na demonstracyjach potkavali každy den.
Potem už to valilo se starym režimem z kopca tajak sob na skibobu. Akurat škoda, že spadnul deset branek před cylem. Moh se aspoň polamať hnaty. Dnešni mladi už taktak vja, že tu bylo cosyk inač, než mělo byť.
Eště paru roku a nikdo už nespomeně, jak zavirali něpohodlnych ludi do kryminalu za nazor; že estebacy něbyli policajti, co řydili dopravu na křyžovatkach; že jak chtěl člověk do cyzyny, nestačil mu kufer a auto, ale potřeboval doložku a nakoněc ho stejnak ulični vybor něpustil, bo neměl zaplacene znamki na štvrleti. O praznych obchodach už ani nemluvim.
Ludě holt zapominaju na všecko zle, co se jim kdysyk stalo. Akurat nevim, esli je to v tu tym přypadku dobre, bo by u dalšich voleb mohli ledasco pokaňhať...
Zdař buch Ostravak
