O potravinovou pomoc si zažádala i paní Jana, kterou se dvěma malými dětmi před zhruba rokem opustil manžel – a ten nejeví zájem ani o děti, ani o placení výživného. Po rozvodu se nastěhovala do dvoupokojového bytu v krajském městě.
„Měla jsem našetřené peníze, ale velká část úspor padla na stěhování, kauci a ještě odměnu realitce. Pak jsem dokupovala nějaké vybavení, včetně pračky, která v bytě nebyla,“ popsala paní Jana, kterou však nedávno čekalo další nemilé překvapení, a to v podobě nedoplatku na energiích.
„Majitel mi řekl, že tam mám velký nedoplatek a mám ho zaplatit do tří měsíců. Chápu ho. Domluvila jsem se s ním na splátkách, protože bych na to jinak neměla,“ pokračovala s tím, že velkou čárou přes rozpočet bylo také zdražování.
„Šetřím, kde se dá. Bohužel moje maminka a tatínek již nežijí, takže nemám rodinu, kterou bych v takové situaci poprosila o pomoc,“ vysvětlila dále paní Jana pohnutky, které ji dovedly až do potravinové banky.
„Je to pro mě velká úleva, že mi pomohou alespoň takhle. Nikdy jsem nic o nikoho nepotřebovala a popravdě jsem se i styděla žádat nějakou organizaci či stát o pomoc,“ dodala Jana, která má v současné době jedno hlavní zaměstnání a k tomu brigádu, kdy chodí uklízet kancelářské prostory.
„Druhá šance potravinám“
Potraviny a hygienické potřeby pro Královéhradecký kraj jsou umístěny ve skladu v Hradci Králové. Přítomnost potravinové banky ve zdejší ulici naznačují zaparkované vozy s nápisem “Druhá šance potravinám“.
Vedle skleněných dveří se pak skrývá nenápadný zvonek s jmenovkou “PB-návštěvy“. Ač na první pohled budova uvnitř vypadá vybydleně, tak hned za dveřmi v prvním patře se tísní regály po střechu napěchované banánovými krabicemi.
Regály potravinové banky potřebují doplnit, pomůže s tím solidární sbírka |
Narvaná místnost, která má několik desítek metrů, je plná také díky víkendové potravinové sbírce. V krabicích se nachází trvanlivé potraviny, pečivo nebo také výživa pro děti či hygienické prostředky, po kterých je nemalá poptávka.
Vedoucí potravinové banky Přemysl Pistora nastínil, jak sklad s potravinami a výdej vlastně funguje. „Spolupracujeme s obecními úřady či organizacemi, které působí v terénu. My přímo nevidíme počet klientů, ale vnímáme množství požadavků od našich partnerů. A ti nám říkají, že se na ně obrací čím dál víc lidí.“
„Banky zvýšily svůj obrat“
Současně Pistora podotýká, že do složité situace se dostávají samoživitelé, osamělí senioři nebo vícečetné rodiny. „Ještě v loňském roce se rozjel nový projekt, který se jmenuje výdejny potravinových bank. Ten funguje tak, že jsme se dohodli s vedením obcí, ty nám dávají požadavky do systému – a my jim pak vozíme konkrétní balíčky, kde je třeba i čerstvé ovoce, zelenina nebo pečivo, které sesbíráme tady v Hradci Králové,“ pokračuje Pistora.
Ani dva důchody často lidem nestačí, popisuje ředitelka Potravinové banky |
Mluvčí České federace potravinových banka Vendula Seifertová slova o nárůstu žádostí o pomoc potvrzuje. „Bohužel ano. Loni jsme pomohli 400 tisícům lidí v nouzi, což je o téměř třetinu více než předchozí rok. A zároveň víme, že těsně nad hranicí chudoby žije v Česku na milion lidí,“ doplňuje pro iDNES.cz Seifertová.
Za posledních pět let potravinové banky zvýšily podle Seifertové svůj obrat více než dvojnásobně a tím pádem jsou schopny pomoci výrazně většímu počtu lidí.
„Za posledních pár let společnost prošla několika krizemi, ať už to byl covid, ukrajinská krize nebo inflační krize, a velké skupiny lidí se dostaly do problémů. Zároveň i povědomí o potravinové pomoci zvýšil nárůst poptávky. Potravinová pomoc je primární a snadnou pomocí, kterou lidé mohou lidé v problémech čerpat,“ doplňuje k pomoci Seifertová. A dodává, že potravinová pomoc se často dostává do neúplných rodin, k seniorům, lidem s hendikepem nebo lidem bez domova.
Jistou roli hraje u lidí i stud
Vedoucí hradecké banky doplňuje, že se snaží se zásobami získanými během jarní sbírky rozumně hospodařit, aby vydržely do další sbírky, která se koná na podzim. Současně však podotýká, že mimo „velkých“ sbírek se často konají i sbírky pořádané například školami – nebo lidé prostě sami od sebe nějaké potraviny dovezou.
„Každý den také svezeme z obchodů přebytkové potraviny, potom chystáme balíčky, které rozvážíme. Může se stát, že jeden den třeba výdej není, ale další den jich je pak třeba osm,“ nastiňuje Pistora fungování banky.
Potravinová banka Hradec Králové (18. dubna 2024) | foto: iDNES.cz
Současně Pistora uvádí, že lidé v balíčkách najdou většinou pečivo a chleba a plus ovoce a zeleninu. „Jsou to sezónní věci. Teď tam mohou lidé najít třeba brokolici, ale třeba chřest už moc nebývá,“ vysvětluje. A připomíná, že když je požadavek na kojeneckou výživu, tak pokud je na skladě, potřebný ji dostane.
Pistora také podotýká, že většinou mají lidé zájem o pomoc zejména z okolí krajského města. Podle jeho slov si však například o pomoc nejsou zvyklí říkat starší lidé. „Například si stará paní řekne, že na tom není tak hrozně, že jsou na tom lidé hůře,“ potvrzuje. Martina Vrbická, projektová manažerka banky, doplňuje, že jistou roli hraje u lidí i stud.
Ohledně seniorů hraje podle nich roli i charita či sociální služby, které v rámci terénní služby seniory navštěvují u nich doma. „Služba to pak sdělí například sociálními pracovníkovi, který potravinovou pomoc poté pro seniora zajistí,“ dodává Pistora.
