Do databází budou lékaři zapisovat mnohem více věcí než jen nemoci: povolání, sociální situaci pacienta, kolik má žena za sebou potratů či pokusů o umělé oplodnění, jestli člověk bere drogy, jaké měl úrazy, čím trpí zbytek rodiny a jak si vůbec pacient se svými nejbližšími rozumí a zda není třeba v rozvodovém řízení.
Data nebudou anonymní a budou přístupná tisícům lidí, například lékařům či úředníkům. A shromažďovat je stát bude po celý náš život. Skartují se ve většině případů až pět let po smrti. Kdo je bude spravovat, není jasné, rozhodně ze zákona plyne, že stát může svěřit jejich správu i soukromé firmě.
Zdravotnické registry se navíc propojí s údaji ministerstva vnitra o obyvatelích a adresách.
"Sledovat všechna ta data o pacientech je z lékařského hlediska zbytečné, spíš se obávám, že to bude sloužit jako snadná databáze k vydírání," říká mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.
Zaměstnanci mohou být kvůli své nemoci vydíráni
"Stane-li se za dvacet let lidovecká poslankyně ministerskou předsedkyní, bude snadné zničit jí kariéru léta starými potraty," uvádí příklad. Stejně tak budou kvůli své vážné nemoci vydíratelní poslanci či zaměstnanci firem, kteří nechtějí, aby se o jejich nemoci vědělo.
Proč data nebudou anonymní, jako je tomu v registrech dnes, ministerstvo vysvětlit neumí. "Jistě tam budou nějaké bezpečnostní pojistky," reagoval náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.
Proti tomu však mluví fakt, že se vzniku registrů v této podobě snažil zabránit Úřad pro ochranu osobních údajů. Marně.
Registry by měly vzniknout už 1. července příštího roku. "Jsme těsně před vypsáním soutěže," řekl náměstek Nosek. "Velkého bratra" po česku zaplatí z větší části evropské fondy z programů IOP. Jaký bude podíl státu a jaké budou roční provozní náklady na registry, si náměstek Nosek "z hlavy nepamatuje".
