„Zkusili jsme se zeptat sérií otázek. První zní, zda by respondenti byli ochotní zapojit se se zbraní v ruce do aktivní obrany, pokud by byla Česká republika vojensky napadena. Na tuto otázku 28 procent dotázaných odpovědělo kladně. Zbytku jsme položili další otázku, zda by byli ochotni zapojit se v podpůrné roli, například logistika, IT nebo zdravotnictví, na což kladně reagovalo 53 procent ze zbývajících respondentů,“ vysvětlil analytik STEM Jiří Táborský.
Průzkum také ukázal, že mezi těmi, kteří by šli bránit Česko se zbraní v ruce, výrazně převažují podle očekávání muži nad ženami (42 procent versus 15 procent). Z pohledu věku by pak zemi bránili především mladí lidé. Menší ochotu k obraně země mají Češi s nižším vzděláním.
Armádě se nedaří nábor
Na druhou stranu, podle společnosti STEM Čechy příliš netáhne působení v armádě. „Ačkoli je zřejmé, že o službu v armádě v pozici vojáka z povolání nebo službu v aktivní záloze je zájem spíše menší, je zde velká část populace, která by měla zájem o krátkodobé vojenské cvičení, ve kterém by se naučili základy,“ popsal Táborský.
Dotázaní by v armádě měli zájem například o zdravovědu, první pomoc či o správné chování v krizových situacích. Naopak nejmenší zájem mají o kybernetickou bezpečnost a používání střelných zbraní.
Lidé nechtějí do armády. Bojí se, že válka je už moc blízko, usoudila Černochová |
K posunům podle průzkumu dochází v postojích Čechů k vyšším investicím do obrany. Je však třeba uvést, že data byla sbírána ještě před summitem NATO, na kterém se země včetně Česka zavázaly k navýšení výdajů na obranu až na pět procent HDP.
„Lednové měření probíhalo ještě před tím, než naplno propukla nejistota ohledně vývoje v USA a jejich obranné politiky, která dává jasný pokyn Evropě, že se o svou bezpečnost musí začít starat sama. Červnové měření už probíhalo zcela ve světle této skutečnosti, ale do postojů české veřejnosti se to nepropsalo,“ upozornil Táborský.
Podle něj mírně ubylo Čechů, kteří by preferovali vyšší výdaje na obranu. „Zároveň přibylo lidí, kteří výdaje na obranu považují už nyní za přehnané, případně na to nemají žádný názor, což značí spíš nezájem o téma,“ doplnil Táborský s tím, že dané postoje také z velké části odrážejí zakořeněný postoj Čechů, že by bylo lépe být neutrální a do ničeho se nemíchat.
S tím, že by Česko mělo v příštích letech výdaje na obranu zvýšit až na úroveň 5 % procent HDP, souhlasí jen 8 % Čechů. Asi třetina si myslí, že by se měly zachovat na současné úrovni 2 % HDP.
