„Život nejde důstojně žít, pakliže se v naší zemi narodíte s postižením nebo k němu přijdete během svého života,“ říká ředitel organizace Asistence Erik Čipera.
Na skutečnost, že se v Česku nedaří nastavit fungující systém a podporu lidem s nejtěžším postižením, poukazuje také výzkum společnosti PAQ Research. Až 40 % respondentů v něm uvedlo, že čelí omezení v jídle a pití, každý pátý musí omezit i používání toalety.
„Proč bychom měli vzít právě vás?“ Lidé s postižením při hledání práce stále naráží |
„V praxi to znamená, jestli se můžu napít, kdy potřebuji. Jestli mám u sebe asistenta, který mi pomůže na toaletu, když potřebuji. Jestli budu moct jít ven, anebo strávím život mezi čtyřmi stěnami. To je otázka svobody a důstojnosti,“ říká Michal Prager, který žije s nejtěžší formou postižení.
Pouze 36 % lidí s nejtěžším postižením má vždy nebo téměř vždy možnost dostat se ven podle svých přání. Třetina lidí s nejtěžším postižením uvádí, že jejich současné podmínky neodpovídají představě o důstojném životě.
Dva ze tří respondentů průzkumu by si přáli mít větší možnost rozhodovat o svém životě. Budoucnost je pro mnohé lidi s postižením spojena hlavně se strachem – například z úmrtí rodičů a následného nuceného odchodu do ústavního zařízení.
Ústav jako vězení. Osamostatnění lidí s postižením vázne, nejen kvůli státu |
Péče stojí na členech rodiny
Čipera dále upozorňuje, že pro lidi s postižením je zároveň velmi náročné získat asistenta v péči. „V naší zemi není jednoduché sehnat asistenční službu. Převisy jsou obrovské a čekací lhůty mnoholeté,“ dodává.
„Celá péče leží na ženách. Vysoké procento těch žen je starší 50 let. Pečují každý den celý den, dokud mohou. A když nemohou, tak to nemá řešení,“ popisuje Čipera.
Milion lidí pečuje o blízké a živoří. Stát pomáhá jen třetině z nich |
Jen v Praze bylo v roce 2024 podle dat ministerstva odmítnuto 3 123 žadatelů o osobní asistenci. Péče tak stojí na neformálních pečujících – 82 % respondentů výzkumu uvedlo, že dostávají péči od člena domácnosti. Více než dvě pětiny pečujících poskytují podle dat péči alespoň 80 hodin týdne.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že téma dlouhodobé péče a terénní péče je jedno z jejich hlavních témat. „Rádi bychom toto téma v rámci tohoto volebního období dotáhli do konce,“ uvedl za ministerstvo Karel Trpkoš.
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2025 žije v Česku přibližně 15 % lidí, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy, které je ovlivňují v běžných činnostech. Nejčastěji se jejich postižení projevuje v pohybové oblasti a onemocněním vnitřních orgánů.
„Zatímco u mladších lidí ve věku do 40 let bylo zastoupení osob se zdravotním postižením 3,5 %, mezi seniory nad 80 let se potýkalo se zdravotním postižením téměř 60 %. K největšímu nárůstu počtu lidí s dlouhodobým omezením v běžných činnostech kvůli zdravotním problémům došlo ve věkové skupině 70 až 79 let, kde jejich počet mezi lety 2018 a 2024 narostl o 75 tisíc, tedy více než o čtvrtinu,“ uvádí ČSÚ. Celkově se jedná až o 1,3 milionu lidí.
