Potomci třímilionové vysídlené menšiny v Československu se v bavorském městě sešli už na šedesátém srazu. Kromě tradičního volání po zrušení Benešových dekretů měl ten letošní několik zajímavých momentů. Vyplývá to z materiálů od diplomatických zdrojů i z kanceláře europoslankyně Jany Bobošíkové, které má redakce iDNES.cz k dispozici.
Europoslanec a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt v úvodním projevu ocenil postoje exministrů Karla Schwarzenberga, Ondřeje Lišky či Cyrila Svobody. Pochvaloval si i to, že posledně jmenovaný byl týž den zvolen předsedou KDU-ČSL, což je podle Posselta nadějí pro další spolupráci.
Policie našla české vrahy NěmcůPo 64 letech vyšetřila poválečný masakr z Postoloprt |
Schwarzenberga si cení za jeho slova o tom, že nebyly jen Lidice, ale i Postoloprty (kdo došlo k masakru sudetských Němců). Lišky za učebnice dějepisu, které o vyhnání informují lépe než německé, Cyrila Svobody pak proto, že ochotně přijal Posseltovo pozvání do Štrasburku.
Posselt: Klaus si rozumí jen s komunisty a nacionalisty
Bavorský politik se také radoval ze schválení Lisabonské smlouvy v obou komorách českého parlamentu, ke kterému došlo paradoxně i přes pád vlády, na němž se prý podílel prezident Václav Klaus. Toho Posselt označil za "egomana v čele státu", který nachází společnou řeč pouze s komunisty a nacionalisty.
Klause kritizoval i předseda sdružení Franz Pany. "Politika Prahy dělí oběti ideologických a nacionalistických zmýlení 20. a 21. století ještě stále na Dobré a Zlé," řekl.
Podle Panyho Česká republika ani po pěti letech členství nedorazila plně do EU. "Pomyslete na antievropskou angažovanost prezidenta republiky, na frašku se svržením vlády uprostřed českého předsednictví a lpění na Benešových dekretech," uvedl. Klausovi za sudetské Němce nabízí ruku. "Prezidente Klausi, chopte se jí konečně," vzkázal.
Založíme vlastní ministerstvo zahraničí
Posselt se také netajil záměrem vytvořit kompetenční centrum pro zahraničí a evropskou politiku. Už v pátek ho přirovnal k ministerstvu zahraničních věcí, které by zastupovalo sudetské Němce po celém světě. Pracovali by v něm i dva Češi, vzniknout by mohlo v Mnichově.
Za nápad ho ale kritizoval největší místní deník Augsburger Allgemeine Zeitung. "Mohla by to být voda na mlýn těch, kteří tak jako obdivovatel Beneše Václav Klaus sudetoněmeckou otázku vnímají jako ohrožení," poznamenal list. Posselt prý svou rétorikou riskuje, že Praha sudetským Němcům v rozhořčení ukáže záda.
Sudetští Němci, připomněl Posselt, jsou také zakládajícím členem Federální unie Evropy národních skupin. K národním skupinám prý v Evropě patří 80 milionů lidí, což je více, než kolik má obyvatel Francie. "Jsme druhým národem českých zemí a čtvrtým kmenem Bavorska," chlubil se také Posselt v projevu.
Nová Evropa podle něj bude právě Evropou národů, národnostních skupin a regionů, kde by národnostní menšiny měly mít právo na sebeurčení a takovou evropskou právní normu, která by zavedla trestně sankcionovaný zákaz jejich vyhánění.
Sudetští Němci podle něj budou v EU usilovat o tzv. domovské právo. Prvním krokem k němu je prý Charta základních práv EU, která zakazuje kolektivní vyhoštění a diskriminaci příslušníků národnostních menšin.
Setkání v Německu se účastnil také levicový publicista Petr Uhl, který zde loni dostal Karlovu cenu. Posselt jej nazýval přítelem. Dorazilo i několik Čechů ze sdružení Antikomplex. "Komplex, kterému tito mladí Češi chtějí čelit, vězí hluboko v mozcích pražských politiků," chválil je předseda sudetských Němců.
